Hlavní obsah

Kvůli minulosti spojené s mučením vězňů někteří senátoři odmítají zvolit Haspelovou šéfkou CIA

14. 3. 2018

Některým senátorům vadí minulost Giny Haspelové. Její zvolení do čela CIA senátem je nejisté. (Video: Lukáš Marek, AP, Reuters)

Prosazení Giny Haspelové na post šéfky americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), jak si přeje prezident Donald Trump, je v Senátu USA kvůli její sporné minulosti nejisté.

Článek

Minulost Giny Haspelové může zkomplikovat její zvolení do funkce šéfky CIA americkým senátem. Důvodem jsou její vazby na operace, při nichž v rámci výslechů v tajných věznicích docházelo k mučení lidí. Haspelovou do funkce nominoval americký prezident Donald Trump, aby nahradila Mika Pompea, kterého Trump navrhl na ministra zahraničí.

Americká média se shodují, že vyhlídka na souhlas senátu s Haspelovou je mimořádně otevřená. Republikáni v této 100členné komoře Kongresu USA sice drží 51 mandátů, ne všichni senátoři ji ale chtějí podpořit. Republikán Rand Paul již prohlásil, že s jejím výběrem nesouhlasí.

Překážkou v jejím prosazení může být i republikán John McCain, který se kvůli léčbě nádoru na mozku schůze senátu v posledních měsících neúčastní. McCain, který byl během války ve Vietnamu zajat a mučen, dal na srozuměnou, že Haspelová bude muset během schvalovacích pohovorů se senátory vysvětlit povahu a rozsah svého zapojení do výslechových programů CIA.

„Mučení zajatců ve věznicích USA v uplynulém desetiletí je jednou z nejtemnějších kapitol americké historie,” řekl k tomu McCain.

Otevřený zůstává i přístup demokratů, kteří mohou proti Haspelové hlasovat. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer nicméně podle portálu The Hill prohlásil, že v současné době nebude své kolegy vyzývat, aby Haspelovou nepodpořili.

Waterboarding či spánková deprivace

Haspelová začala u CIA pracovat v roce 1985 a v roce 2013 se stala ředitelkou Národní tajné služby. Poté, co se objevily nejasnosti ohledně její úlohy při výsleších osob zadržených po 11. září 2001, byla ale nahrazena. Tyto výslechy zahrnovaly například i praktiky jako spánkovou deprivaci či takzvaný waterboarding, simulované topení. S nástupem Donalda Trumpa se pro Haspelovou změnila situace - Trump ji podpořil a Pompeo si ji i přes protesty vybral jako svou zástupkyni.

Haspelová byla také obviněna, že v roce 2005 zničila videozáznamy zmíněných výslechů. Tyto záznamy žádali právní zástupci zadržovaných členů al-Káidy, kteří je chtěli použít jako důkaz při soudních procesech. Haspelová byla později zproštěna obvinění z jakéhokoli pochybení s tím, že jen dodržela rozkazy ke zničení těchto nahrávek.

Americká vláda od té doby explicitně postavila mučení mimo zákon, a přestože se Trump vyslovil v jeho prospěch, neobjevily se žádné informace, že by se americké rozvědky k této praktice vrátily.

Doporučujeme

Reklama