Hlavní obsah

Léčba rakoviny je stále úspěšnější, i to ale přináší potíže, upozornili lékaři

Foto: Pixabay, Seznam Zprávy

Onkologická péče zůstává na vysoké úrovni, zaznělo v Senátu. Potýká se ale s řadou dílčích potíží, třeba nedostatkem specialistů.

Reklama

15. 8. 20:00

Onkologickou péčí v Česku koronavirus neotřásl, zůstává na vysoké úrovni, zaznělo v Senátu. Řeší se ale její organizace a návrhy okolo Českého onkologického institutu.

Článek

Poskytování péče onkologickým pacientům koronavirová epidemie zásadně neovlivnila. A to i přesto, že po nějaký čas část lidí odkládala preventivní vyšetření.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

„Nemám exaktní data například o tom, kolik lidí nepřišlo na mamografické vyšetření, ale nepřímo mohu potvrdit, že jistý pokles byl. Máme ale data o počtu vyšetření u pacientů s hematologickými nádory, a to i za rok 2020, a žádný pokles tam není,“ uvedl profesor Jiří Mayer, předseda České hematologické společnosti a přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno.

Byl jedním z hostů přizvaných na debatu senátorů ze zdravotnického výboru, kteří se v uplynulém týdnu bavili o stavu onkologie v Česku.

„Není potřeba onkologii zachraňovat, je potřeba ji kultivovat a podporovat. Obrovským způsobem narůstá počet pacientů,“ uvedl předseda výboru a lékař Roman Kraus (ODS).

S tím podle profesora Mayera souvisí problém, že péče o pacienty není v Česku rovnoměrně rozložená. Některé kraje totiž mají specialistů nedostatek. „Není to obor úplně atraktivní - ať už onkologie, tak speciálně hematologická onkologie. A bohužel jak kapacity nestačí, tak jsou ještě mnohde redukované, protože nejsou sestry,“ míní odborník.

Stejně jako Kraus upozornil na nárůst počtu pacientů, o které se lékaři starají. Vliv na to podle nich má zejména to, že je léčba úspěšnější, více pacientů přežívá a vyžaduje dlouhodobé sledování - narůstá tak počet pacientů, o které zdravotníci v jeden čas pečují.

„Nárůst prevalence onkologických pacientů je problém a dovolil bych si příklad z hematoonkologie. V roce 1994 jsme měli 106 pacientů na 100 tisíc obyvatel, kteří přežívali s nějakou hematologickou malignitou, v roce 2018 jich bylo 346. Jde tedy o trojnásobný nárůst, incidence je zhruba stejná, klesá ale mortalita a prevalence dramaticky narůstá,“ přiblíží lékař Mayer. Problém je podle něj v tom, že se situaci nepřizpůsobují úhrady. Některá pracoviště jsou navíc na hraně kapacity a mohlo by dojít i k ohrožení péče.

Co zmůže institut?

Na Ministerstvu zdravotnictví po nástupu náměstkyně Martiny Koziar Vašákové vznikla Národní rada pro implementaci Národního onkologického programu. Řeší mimo jiné organizaci onkologické péče od praktických lékařů, ordinací specialistů přes onkologická oddělení nemocnic po komplexní onkologická centra (KOC).

„Na strukturu KOC nikdo sahat rozhodně nechce, ale uvažujeme o reorganizaci struktury, zejména pro Prahu a Středočeský kraj,“ uvedla. Pacienti s rakovinou ze Středočeského kraje na rozdíl od nemocných z jiných regionů totiž nemají jasné krajské komplexní onkologické centrum, pod které by automaticky spadali.

Změnit situaci může do budoucna právě chystaný Český onkologický institut. Ten má vzniknout při pražské vinohradské nemocnici. Do stavby se plánuje investovat sedm miliard z evropského Fondu obnovy. Podle Vašákové by do konce roku ministerstvo mohlo mít vypracovanou studii proveditelnosti. „Měla by rozhodnout, kam a jak ho včlenit organizačně i náplní, aby to bylo férové. Do konce roku bychom to měli vědět,“ uvedla.

O potřebě velkého onkologického centra v Praze mluví dlouhodobě i premiér Andrej Babiš (ANO). Otázka, kde sehnat personál, se ale bude týkat i tohoto pracoviště. Specialisté do něj pravděpodobně budou muset z části přejít z už fungujících onkologických oddělení.

Nejdůležitější je kvalifikovaný personál, který vzniká mnoho a mnoho let.
Roman Kraus

„Nejdůležitější je kvalifikovaný personál, který vzniká mnoho a mnoho let. Ten je k dispozici jenom ve stávajících nemocnicích. Nutně bude muset použít personál ze stávajících nemocnic, což jistě nebude organizačně jednoduché,“ uvedl Kraus.

Podle Jiřího Mayera nemusí dojít nutně k omezení péče, bude ale poskytovaná stejnými lidmi jinde. „Je potřeba skutečně dobře definovat potřeby a tam ty peníze dát,“ doplnil.

Proti stavbě onkologického institutu se už dříve postavila předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová. „Jako onkologové ve výboru České onkologické společnosti s tím nesouhlasíme, protože to nezapadá do námi nastavené koncepce a plánů, jak dál chceme rozvíjet onkologii,“ řekla pro Seznam Zprávy.

Někteří onkologové však vznik podporují, patří mezi ně třeba lékař Marek Svoboda, který řídí brněnský Masarykův onkologický ústav, dosud největší takovou instituci v České republice. „Já tu myšlenku, se kterou přišli pražští kolegové, podporuji. Ostatně jsem ředitelem dosud jediného takového ústavu v Česku, takže dobře vím, že tento princip organizace onkologické péče přináší výhody jak pro zaměstnance, tak zejména pro pacienty. A o ty tady jde na prvním místě,“ uvedl už dříve.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované