Hlavní obsah

Lesy otáčejí svou funkci. Ze zachránce planety se stává přítěž

Foto: Profimedia.cz

Snímek z Amazonského pralesa (ilustrační fotografie).

Reklama

21. 3. 12:08

Nové studie upozorňují na měnící se funkci světových pralesů, které kvůli lidské činnosti místo zpomalování začínají urychlovat proces oteplování. „Například lesy v ČR jsou celkovým zdrojem emisí od roku 2018,“ říká český vědec.

Článek

„Lesy pohlcují CO2 díky tomu, že ho do atmosféry uvolňujeme – i když to vypadá jako dobrá zpráva, pro lesy je to svým způsobem také určitý stresor. Je to jako když posadíte malé dítě před cukrový dort a čekáte, až ho sní, a pak mu dáte další, a pak další. U stromů samozřejmě toto ‚přejídání‘ není tak zřejmé, princip je však podobný,“ okomentoval pro Seznam Zprávy závěry dvou nových studií o emisích světových pralesů český odborník na ekologickou fyziologii rostlin Alexander Ač z Ústav výzkumu globální změny AV ČR Czech Globe.

Výsledky studií shrnul nedávno časopis National Geographic. Jde o globální analýzu emisí uhlíku všech světových lesů a pralesů publikovaný v Nature Climate Change a separátní studii o emisích Amazonského pralesa v časopise Frontiers.

První z jmenovaných došla k závěru, že v období 2001 až 2019 jsou veškeré lesní porosty v tomto období kromě pralesů v Indonésii, Malajsii, Kambodži a Laosu celkovým sinkem CO2, což znamená, že ještě zvládají uhlíku víc ukládat, než uvolňovat. Druhá studie upozorňuje, že když se ale vezmou v potaz veškeré emise, tedy například i oxid dusičitý nebo metan, vypadá to, že konkrétně největší světový prales v Amazonii už v tuto chvíli víc emisí produkuje, než ukládá. Tím pádem přispívá k oteplování klimatu.

Obě studie sice přiznávají jistou míru nepřesnosti a závěry nejsou definitivní. Podle Ače je ale trend stále horší úložné či čistící funkce lesů a pralesů v kontextu emisí zřejmý. „Studie v časopise Frontiers Climate Change nasvědčuje tomu, že Amazonský prales přispívá k oteplování. To je v souladu i s některými předcházejícími studiemi, podle kterých odlesňování a s ním spojený pokles odpařování a následný pokles tvorby oblačnosti k oteplování přispívá. Obě studie poukazují také na poměrně vysokou mírou nejistoty, a vzhledem ke složitosti jednotlivých procesů to není překvapivé,“ řekl Ač.

Fotogalerie ze začátku tohoto roku ukazuje zkázu Amazonského pralesa. Požárů bylo loni nejvíc za 10 let:

+12

Studie ukazující na převažující ukládání uhlíku ve světových lesích, navíc podle Ače hodnotí dlouhé období, což upozaďuje dopad zhoršení v posledních letech. „Článek v časopise Nature Climate Change hodnotící lesní porosty globálně říká, že téměř všechny porosty uhlík pohlcují, a to i se započítáním ztrát následků odlesňování, a třeba i lesních požárů. Je potřeba si uvědomit, že tato práce hodnotí průměrný stav v období za poslední dvě dekády a situace se dynamicky mění. Například lesy v ČR jsou od roku 2018 celkovým zdrojem emisí, v důsledku sucha a bezprecedentní kůrovcové kalamity,“ dodal Ač s tím, že podobný vývoj se týká i jiných oblastí světa.

Člověk ničí rovnováhu systémů, kde všechno souvisí se vším

Na příkladu Amazonského pralesa National Geographic uvádí celou řadu lidských činností, které způsobují, že se z něj místo plic světa stává producent emisí.

Na prvním místě zmiňuje člověkem založené lesní požáry, které do atmosféry uvolňují částice černého uhlíku. Odlesňování zároveň negativně ovlivňuje srážky a dochází tak l vysychání a ohřívání lesů. Negativní vliv má i samotná globálně se zvyšující teplota, stavba přehrad či těžebních dolů.

Podle Ače je celý proces ukládání a uvolňování emisí lesa velmi komplexní a ovlivňuje mnoho faktorů. Je nicméně zřejmé, že ztrátu rovnováhy mezi dýcháním a fotosyntézou lesů zavinila lidská aktivita. Zvýšení množství uhlíku v atmosféře podle něj sice v lesích vede ke zvýšení účinnosti fotosyntézy, a lesy díky tomu mohly pohlcovat až 25 % antropogenních emisí. Aby ale mohl les tuto funkci plnit, potřebuje dostatek vláhy a živin v půdě, které mizí kvůli výše zmiňovaným činnostem. Účinnost pohlcování uhlíku navíc podle Ače „není nekonečná a s oteplováním se může zvrátit“.

Dýchání rostlin a fotosyntéza

- Rostliny kromě fotosyntézy, která oxid uhličitý spotřebovává, i dýchají, tedy spotřebovávají kyslík a uhlík produkují.

- Před průmyslovou revolucí byl podle Ače tento systém produkce a spotřeby kyslíku a uhlíku v rovnováze.

- S rostoucím množstvím uhlíku v atmosféře se sice zvýšila účinnost fotosyntézy rostlin, což znamenalo i lepší ukládání uhlíku. Kvůli zvyšování globální teploty se ale následně začala zvyšovat i intenzita dýchání rostlin, což je jeden z důvodů, proč i les může být v konečném důsledku celkový zdroj emisí uhlíku.

Studie publikovaná v časopise Frontiers uvádí, že se v jejím rámci zhruba 30 vědců vůbec poprvé pokusilo do propočtů vlivu na oteplování pralesa kromě lesních emisí uhlíku zahrnout i emise metanu a dalších skleníkových plynů.

Metan v pralese tvoří mikrobi množící se ve vodou prosáklé půdě a do ovzduší se může tento skleníkový plyn podle National Geographic dostat skrze stromy, které slouží „jako komíny“ do atmosféry. Podle Ače pochopení lesních emisí metanu ještě není úplné, ovlivňuje ho ale především teplota, srážky a dostupnost živin v půdě.

Návrat k přirozenému stavu je v nedohlednu

„Lesy stále pohlcují obrovské množství CO2, a to i navzdory masivnímu odlesňování, což je právě výsledkem té nerovnováhy v podobě zvyšování CO2 z fosilních paliv. V horizontu nejbližších desetiletí bude největší problém zvyšování respirace (dýchání) následkem růstu teploty, protože dýchání roste s teplotou exponenciálně a pro fotosyntézu to neplatí,“ uvedl český vědec.

K tomu se podle něj bude stále víc přidávat další biotické poškození například v důsledku přemnožení hmyzu, co můžeme sledovat například v Česku. Hospodářské lesy tímto trpí víc, ale postupně se problém prohlubuje i v přírodních lesích, jako jsou právě tropické pralesy. „Tento stav bude výsledkem dlouhodobého působení člověka, které je v tomto ohledu kumulativní, tedy jednotlivé faktory se spolu sčítají a nastane situace, kdy les jednoduše kombinaci negativních faktorů již nedokáže účinně čelit a bude nahrazen jiným, obvykle méně produktivním lesním nebo jiným ekosystémem“.

Návrat k rovnováze by podle Ače mohl nastat jedině v případě, že by lidé přestali vypouštět CO2 a další skleníkové plyny a zpomalil by se proces oteplování. Takový návrat by ale slovy odborníka byl „relativně velmi pomalý“.

Střízlivý odhad budoucího vývoje tak podle Ače není vůbec veselý. I kdyby se lidstvu podařilo zastavit oteplování dramatickým snížením emisí, pralesy už do té doby mohou zmizet kvůli odlesňování.

„Míra odlesňování byla v Amazonii nejhorší začátkem tisíciletí, pak poměrně výrazně klesla, v posledních letech zase bohužel roste. Podle nejnovějších studií není ‚bod návratu‘ Amazonského pralesa příliš vzdálený, zejména pokud bude odlesňování pokračovat. Ještě hůře je na tom ale Indonésie, nebo Malajsie, kde mizí primární porosty přímo před očima. Prakticky ale všechny tropické lesy jsou velmi blízko stavu, kdy nebudou schopny odolávat rostoucímu tlaku lidí,“ řekl Ač a dodal, že nejlépe, či lépe řečeno nejméně špatně je na tom africký deštný prales.

Jediný způsob, jak tento neradostný a zhoršující se stav zvrátit, je podle Ače omezení konzumace (zejména hovězího) masa, a co nejrychlejší snížení odlesňování na nulu. „V opačném případě ztratíme deštné lesy mnohem dříve, než to stihne udělat změna klimatu a narušení režimu uhlíku,“ uzavřel vědec.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované