Článek
Domů se zatím vrátilo osm lidí, kteří se do Litvy dostali nelegální cestou. Využili pobídky litevské vlády, která jim uhradila náklady na cestu a vyplatila dalších 300 eur, v přepočtu téměř 7700 Kč. Zájem o vycestování zpět do vlasti mají i další tři desítky lidí, uvedla v pondělí pro veřejnoprávní televizi a rozhlas LRT Evelina Gudzinskaitėová z litevského ministerstva vnitra.
Podle Gudzinskaitėové zájemců přibude, protože se informace teprve dostává mezi lidi v detenčních zařízeních a zařízeních pro žadatele o azyl.
Litevské úřady v současnosti posuzují asi dva tisíce žádostí o azyl, další tisícovka nelegálních imigrantů zřejmě požádá o mezinárodní ochranu v nejbližší době. Podle Gudzinskaitėové ale úřady vyhoví jen několika procentům žádostí. „Každá žádost se posuzuje individuálně, ale předpokládám, že okolo 2 až 3 procent všech migrantů dostane azyl, u zbytku bude rozhodnutí pravděpodobně zamítavé,“ cituje LRT Gudzinskaitėovou z odboru migrace.
Celkem už letos přišlo do Litvy z Běloruska nelegální cestou na 4100 lidí. Jde zejména o migranty z Iráku a afrických zemí, kteří se dostali na litevskou hranici díky legální cestě přes Minsk. Litevská vláda vidí za náporem nelegálních migrantů běloruského diktátora Alexandra Lukašenka a obvinila ho z vedení hybridní války. Loni litevští pohraničníci zadrželi na hranicích jen 81 lidí.
Nelegální migranty mohou litevské úřady zadržet na dobu šesti měsíců. Pokud země nevyhoví jejich žádosti o azyl, budou muset Litvu opustit. Jejich nucený návrat do vlasti ale bude obtížný, nákladný a diplomaticky náročný, píše LRT. Deportaci totiž bude v mnoha případech komplikovat to, že lidé nemají cestovní dokumenty a nepodařilo se je ztotožnit, a tím pádem je nebude chtít přijmout třetí země.
Pokud zahlcení litevští úředníci nestihnou žádost o azyl zpracovat během šestiměsíční lhůty a soud na migranty neuvalí vazbu, mohou přeplněná detenční centra opustit. První příchozí jsou přitom v zemi už tři měsíce a šestiměsíční lhůta se tudíž krátí. Naprostá většina ze čtyř tisíc lidí navíc nechce zůstat v Litvě, ale pokračovat do zemí západní Evropy.
