Hlavní obsah

Levní žoldáci a podvedený „tlumočník“. Co se ví o vraždě prezidenta Haiti

Foto: Profimedia.cz

Policejní patrola v ulicích haitské metropole Port-au-Prince.

Reklama

10. 7. 12:05

Haiti po vraždě prezidenta požádalo Spojené státy a OSN o pomoc s ochranou základní infrastruktury státu. USA i OSN ale s vysláním jednotek váhají. Odborníci pak před tímto krokem varují.

Článek

Ochrana letišť, přístavů, vládních budov a další klíčové infrastruktury států. Za tímto účelem se vláda Haiti obrátila na Spojené státy a Organizaci spojených národů. Ani jedna z oslovených stran ale vyslání jednotek není příliš nakloněná. Zatímco OSN argumentuje potřebným souhlasem Rady bezpečnosti OSN, Spojené státy nabídly pomoc pouze s vyšetřováním.

Do země mají zamířit vyšetřovatelé FBI a představitelé amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti, informuje deník The Guardian.

Haiti je od středečního atentátu na prezidenta ve výjimečném stavu a na několika místech v zemi vypukly nepokoje. Politická situace zůstává také nepřehledná. Činnost parlamentu je pozastavena a nárok na zastoupení zavražděného prezidenta si dělají hned dva politici. Podle haitské ústavy, kterou ne všichni uznávají, má do dalších voleb funkci prezidenta zastávat předseda vlády. Jenže premiéry má aktuálně země dva, prozatímního a nově zvoleného, uvádí BBC.

Atentát na haitského prezidenta Jovenela Moïseho se odehrál ve středu krátce po půlnoci. Ozbrojené komando zastřelilo haitskou hlavu státu přímo v její rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Skupina také těžce zranila první dámu Martine Moïseovou. Ta byla podle amerických médií převezena do nemocnice v Miami a není v ohrožení života.

Čin mělo podle velení haitské policie provést 26 kolumbijských a dva američtí žoldáci. Sedmnáct útočníků policie zadržela po přestřelce na předměstí hlavního města, tři další byli zabiti a po osmi osobách se stále pátrá.

Mezi zadrženými jsou i dva zmínění Američané, James Solages, který dříve pracoval jako bodyguard pro kanadské velvyslanectví, a Joseph Vincent. Podle haitských vyšetřovatelů citovaných deníkem The Washington Post byli oba Američané dle svých slov podvedeni. Solages vyšetřovatelům řekl, že na internetu odpověděl na nabídku na práci tlumočníka pro „cizince“, jehož celé jméno nezná.

Podle Solagese měli ostatní útočníci jemu a Vincentovi říct, že se účastní soudem nařízeného zadržení prezidenta. Právě Solages měl během útoku na prezidentskou ochranku zavolat, že komando jsou ve skutečnosti agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Jakmile oba Američané zjistili, že byl prezident během akce zabit, vzdali se policii.

„Řekli, že se vzdali, protože neměli pocit, že mají na výběr,“ cituje deník The Washington Post soudce Clémenta Noëla, který byl u výslechu obou Američanů. „Jejich misí nebylo zabít prezidenta. Když si uvědomili, že se věci změnily, přihlásili se na policii, “ dodal Noël.

Kolumbijský deník El Tiempo informoval, že dostal k dispozici důvěrné dokumenty, kde měla být uvedena jména několika kolumbijských atentátníků. Kolumbijský policejní prezident generál Jorge Luis Vargas Valencia řekl novinářům, že do „náboru“ podezřelých z vraždy byly zapojeny čtyři společnosti.

Podle informací deníku měla jedenáctka atentátníků 4. června odletět z kolumbijské Bogoty do Dominikánské republiky, konkrétně do oblíbeného letoviska Punta Cana. O dva dny později se pak přesunuli na území Haiti, které leží na stejném ostrově Hispaniola jako Dominikánská republika.

Na základě získaných informací deníkem El Tiempo 4. června přicestovali do Dominikánské republiky Víctor Alberto Pineda, Manuel Antonio Grosso Guarín, Jhon Jairo Ramírez, Jhon Jairo Suárez, Germán Alejandro Rivera García, Maiger Franco Castañeda, Ángel Mario Yarce Sierra, Carlos Giovanny Guerrero, Francisco Eladio Uribe Ochoa a Alejandro Giraldo Zapata.

Dva další bývalí příslušníci kolumbijské armády Alejandro Rivera García a Duberney Capador Giraldo údajně dorazili do oblasti zhruba před měsícem a letěli do Dominikánské republiky přes Panamu.

Podle El Tiempo kolumbijská zpravodajská služba zaznamenala fotografie zveřejněné členy komanda na sociálních sítích. Na snímcích mají pózovat na oblíbených turistických místech v Dominikánské republice. „Kolumbijští žoldáci: vycvičení, levní a dostupní,“ zněl dokonce titulek pátečního vydání El Tiempo.

Spojené státy s případným vysláním vojenských jednotek do země váhají kvůli historickým zkušenostem s tímto regionem, píše deník The Guardian. Přítomnost americké armády právě v tomto regionu by totiž byla velmi kontroverzní.

V roce 1915 americké jednotky po atentátu na prezidenta Jeana Vilbruna Guillaume Sama zahájily okupaci Haiti, která vedla mimo jiné k zavedení zákonů rasové segregace. Americké jednotky neopustily Haiti až do roku 1934.

Znovu se na Haiti americké ozbrojené síly vrátily v roce 1994 poté, co byl zvolený prezident Jean-Bertrand Aristide svržen během vojenského puče. V letech 2004 až 2017 byli na Haiti rozmístěni vojáci OSN ze zemí Jižní Ameriky a Asie v rámci kontroverzní „stabilizační mise“. Mírové síly byly opakovaně obviňovány z porušování lidských práv a také vlivu na rozpoutání epidemie cholery, která zabila tisíce Haiťanů.

„Další rozmístění zahraničních jednotek na Haiti by bylo katastrofou,“ řekl Guardianu Jake Johnston z amerického Centra pro ekonomický a politický výzkum. „Myslet si, že zahraniční intervence je řešením, je neskutečné,“ dodal Johnson, který připomněl, že ani téměř 15letá mise OSN na Haiti nedokázala dosáhnout klíčových cílů, tedy vytvoření stabilní demokracie s fungujícími policejními složkami.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované