Hlavní obsah

Lidé ztrácejí zájem, desítkám dětí v nouzi chybějí pěstouni

Pěstouni pomáhají třeba i novorozencům s abstinenčními příznaky. Tady je jeden příběh. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

9. 12. 2018 6:55

Dvě třetiny z několika stovek dětí, které skončily v ústavech, se nacházejí ve čtyřech nejohroženějších krajích.

Článek

Zatímco ve Zlínském a Jihočeském kraji není žádné dítě v raném věku v ústavním zařízení, v Plzeňském kraji je situace diametrálně odlišná. V počtu dětí umístěných do zařízení v raném věku region vede (63 dětí) spolu s Ústeckým (80 dětí) a Středočeským krajem (89 dětí). Dvě třetiny z celkového počtu víc než 400 stovek dětí do tří let v ústavní péči jsou koncentrovány do čtyř krajů ČR. Plzeňský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem přechodných i dlouhodobých pěstounů.

Významně klesá zájem o přechodnou pěstounskou péči – v roce 2014 přijal krajský úřad 17 žádostí, v roce 2017 jen jedinou. Klesá i počet zájemců o zprostředkování náhradní rodinné péče (přijetí cizího dítěte do rodiny). V roce 2014 zaznamenal krajský úřad 70 žádostí, v roce 2015 přijal 60 žádostí, v roce 2016 padesát a v roce 2017 už jen 47 žádostí.

„V případě pěstounů na přechodnou dobu bychom v Plzeňském kraji uvítali nárůst o 10 až 15, u dlouhodobé pěstounské péče bychom potřebovali navíc desítky,” přiznává Roman Mašek, vedoucí oddělení sociálních věcí krajského úřadu. Kraj má podle něj nyní 27 pěstounů na přechodnou dobu, šest z nich ale dočasně děti nepřijímá. Dlouhodobých pěstounů je víc než sto. V pěstounské péči je umístěných zhruba 700 dětí, z toho dvě třetiny u příbuzných.

Přechodnou pěstounkou je i Iveta Mužíková, která má nyní v péči osmé dítě. Většina z nich trpěla nějakou zdravotní zátěží, například kvůli tomu, že jejich matka byla závislá na alkoholu nebo drogách. „Automaticky je péče náročnější než o zdravé miminko. Děti se zátěží jsou dráždivé, mají problém se spánkem,“ líčí Mužíková.

Největší odměnou pro ni je, když vidí, jak se dítě v pěstounské péči mění. Rok a půl staré dítě, které nechodilo, nemluvilo, pořádně nejedlo, od ní po deseti měsících odcházelo a všechno zvládalo. „Posun vidíte okamžitě, vnímáte ho každý den. Vidíte, co dítě v klidném a bezpečném prostředí dokázalo, z čeho se dokázalo vzpamatovat. To je pro mě nejlepší odměna,“ svěřuje se Mužíková, která patří mezi „služebně nejstarší“ přechodné pěstounky v kraji.

„Právě u těchto dětí se ukazuje, že domácí péče přechodné pěstounky může velmi pomoci,“ konstatuje Jiřina Ullmanová, vedoucí služeb náhradní rodinné péče Diakonie Západ. Diakonie Západ se věnuje již sedm let vyhledávání pěstounů v Plzeňském kraji a doprovází více než 160 pěstounských rodin.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Pěstounská péče

Doporučované