Hlavní obsah

Proč český lockdown zatím nezabírá

Foto: Jan Mihaliček

Už dva a půl týdne musejí obyvatelé Česka dodržovat přísná omezení pohybu. Epidemie ztrácí na síle pomaleji, než mnoho lidí očekávalo.

Reklama

aktualizováno •

Data o počtu nakažených zatím příliš nenasvědčují tomu, že je epidemie na ústupu. V nemocnicích se dokonce nejvyšší nápor teprve očekává. Podle zdravotnických statistiků počet pacientů s covidem stoupne na 10 tisíc.

Článek

Už dva a půl týdne musejí obyvatelé Česka dodržovat přísná omezení pohybu a další opatření proti epidemii, šíření koronaviru však za tu dobu oslabilo jen mírně.

V úterý testy prokázaly nákazu koronaviru u téměř 14 tisíc lidí, což je srovnatelné s čísly z prvního březnového týdne. V nemocnicích je situace dokonce horší, s onemocněním covid-19 se léčí přes devět tisíc lidí.

Proč se zatím nedaří virus potlačit více? Jednoduchá odpověď zřejmě neexistuje.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve středu zdůraznil, že drtivá většina lidí současná opatření dodržuje. Odborníci však upozorňují, že změna k lepšímu teprve přijde. Podle některých by prospělo, kdyby nařízená omezení byla ještě tvrdší.

„Mobilita je vysoká a kontakty pokračují. Je to vzdušná nákaza, která se přenáší v libovolném kontaktu. A stále tady máme řadu lidí, kteří daná pravidla nedodržují napříč celou republikou,“ řekl Seznam Zprávám epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu. „Nesmíme zapomínat, že ruku v ruce s tím narůstá britská mutace, to je bohužel kontrafaktor,“ dodal.

Oslabení viru se každopádně dostaví s větším zpožděním, než mnoho lidí očekávalo.

Podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška pomohla vládní opatření hlavně k tomu, že šíření infekce dále neeskalovalo. „Nad celou republikou pozorujeme relativní stagnaci nebo pokles,“ řekl Dušek ve středu poslancům zdravotního výboru.

Upozornil však také, že nemocnice teprve čeká vrchol náporu pacientů, protože denně přibývají vysoké počty nakažených lidí z rizikových skupin. „Dalších sedm dní budou nemocnice jistě v enormní zátěži. Míříme k deseti tisícům hospitalizovaných v jednu chvíli,“ uvedl Dušek.

Také další odborníci nabádají spíše k trpělivosti.

„Ještě bych tomu dal pár dní, například do konce tohoto týdne, do začátku příštího, ten pokles tam vidět je,“ řekl Seznam Zprávám Pavel Plevka z brněnského výzkumného centra CEITEC.

K těm, kteří počítali s výraznějším obratem k lepšímu, patřili i členové vlády. „Představovali jsme si rychlejší pokles,“ přiznal vicepremiér Hamáček, který vede vládní krizový štáb.

Podle Hamáčka jsou čísla nakažených stále vysoká ze třech hlavních důvodů.

Jednak se projevuje ještě „dojezd“ infekcí z doby, než současná opatření na omezení pohybu začala platit. Připomněl, že nový koronavirus má až čtrnáctidenní inkubační dobu.

Tento důsledek lze částečně vyčíst i ze statistik, které zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví.

Před dvěma týdny bylo provedeno nejvíce testů od ledna z důvodů diagnostické indikace, tedy že měl testovaný příznaky onemocnění (téměř 21 tisíc). Od té doby se testy kvůli indikaci pozvolna snižují.

Minulou středu pak proběhlo nejvíce testů v letošním roce, přes 28 tisíc, z epidemiologických důvodů, tedy protože se testovaný dostal do kontaktu s nakaženým. I tento údaj se od té doby postupně snižuje.

Foto: ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví, Seznam Zprávy

Denní přehled počtu provedených testů na covid-19 s rozdělením podle typu indikace.

Podle vicepremiéra Hamáčka pochází vysoké záchyty nakažených také z tzv. klastrů, které působí jako ohniska šíření infekce. Hlavně se ale na množství pozitivních projevuje rozjezd plošného testování v podnicích, které odhalilo 15 tisíc nakažených. „Až díky testování ve firmách objevujeme případy, které jsme neviděli,“ uvedl Hamáček.

Právě podniky přitom podle některých odborníků mohou k potlačení koronaviru přispět více – kromě častějšího testování a používání kvalitních testů také přesunem lidí domů do režimu home office.

„Když zkoumáme, kde se odehrávají ty kontakty, je bohužel polovina na pracovištích,“ řekl pro Seznam Zprávy sociolog Daniel Prokop. Připomněl, že s dojezdem do práce jsou spojené i kontakty například v hromadné dopravě.

Přechod na práci z domova v širším měřítku však nekomplikuje jen neochota některých podniků, ale i fakt, že Česko má vysoký podíl zaměstnanců ve výrobních podnicích. Jak připomněl ekonom Filip Pertold z institutu CERGE-EI, zatímco v Izraeli pracuje ve zpracovatelském průmyslu jen 16 procent zaměstnanců, v tuzemsku je to 37 procent.

Část odborníků také poukazuje na nižší spolehlivost antigenních testů, které nyní početně dominují díky hromadnému nasazení ve firmách. Podle některých studií neodhalí ani polovinu pozitivních na covid-19 mezi lidmi, kteří nemají příznaky nemoci.

Podle demografky Dagmar Dzúrové bylo testování ve firmách narychlo objeveným řešením, se kterým přišla vláda, místo aby zastavila průmysl.

„Určitě by bylo třeba systém testování ve firmách zkvalitnit. Ze signálů, které máme, lze usuzovat, že některé firmy přistoupily k testování svých zaměstnanců velice zodpovědně, bohužel jinde jen na oko. A tak se vir zde dále šíří,“ popisuje Dzúrová, která je členkou nového vládního poradního týmu vedeného epidemiologem Petrem Smejkalem.

Současná vládní omezení platí do neděle 21. března. Předpokládá se, že vláda na čtvrtečním jednání většinu těchto opatření prodlouží a nebude je změkčovat.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný a vicepremiér Hamáček si dovedou představit změnu v tom, že se lidé nebudou muset při rekreaci omezovat na svou obec a místo toho se budou moci pohybovat po celém okrese.

„Byl bych rád, kdyby po Velikonocích striktní omezení na pohyb padla, ale záleží to na dalším vývoji a na tom, jak zvládneme těch dalších 14 dní,“ uvedl ve středu Hamáček.

S přispěním Daniely Přádové a Jaroslava Gavendy

Reklama

Související témata:

Doporučované