Hlavní obsah

Londýn chce přihodit peníze k závěrečnému účtu za brexit

Podívejte se na rozhovor se zpravodajem a komentátorem Seznam Zpráv Jiřím Hoškem o situaci ve Velké Británii.

 

Reklama

Londýnská vláda se podle listu The Telegraph dohodla na podstatném navýšení částky, kterou by Spojené království mělo zaplatit v rámci takzvaného závěrečného účtu za brexit. Dosud kabinet Theresy Mayové nabízel 20 miliard liber, což unijní lídři považovali za směšně nízkou sumu a hlavní překážku v posunu oficiálních jednání o odchodu Británie z EU do další fáze.

Článek

Ještě před pár dny se britská ministerská předsedkyně „zaklínala“, že navýšení závěrečného účtu nepřichází dost dobře v úvahu a že by evropští vyjednavači měli také přijít Londýnu „naproti.”

Mayová byla dosud v okovech odmítavého postoje svých hlavních vnitropolitických rivalů, ministra zahraničí Borise Johnsona a šéfa resortu zemědělství Michaela Govea. Někteří poslanci Konzervativní strany, jako třeba vycházející hvězda partaje Jacob Rees-Mogg, dokonce tvrdí, že ze stávajících smluv nevyplývá povinnost zaplatit Bruselu jedinou penny.

Další konzervativní zákonodárce Robert Halfon má pak dojem, že navýšení sumy na 40 nebo nedejbože 50 miliard liber by protiunijní část ostrovní veřejnosti přivedla do varu.

Na večerním zasedání přesto Theresa Mayová podle všeho dokázala kabinetem „protlačit” celou novou vyjednávací strategii pro další týdny, která počítá s vylepšenou finanční vábničkou.

Londýn pochopitelně žádá protislužbu, a to nejspíš předběžné ujištění, že Evropská unie má v šuplíku budoucí velkorysou dohodu o volném obchodu se Spojeným královstvím. Sluší se připomenout, že taková dohoda se může domlouvat dlouhé měsíce, ne-li roky, a že ji posléze musí ratifikovat nejen europoslanci, ale také nejméně 38 národních a regionálních parlamentů.

Premiérka Mayová před páteční neformální schůzkou s Donaldem Tuskem každopádně potřebovala vytáhnout trumf, který by zablokovaná jednání znovu uvedl do pohybu.

Ohledně statusu Severního Irska a hranice s Irskou republikou se žádné zázraky nedaly čekat, ve věci práv unijních občanů v Británii se shoda už celkem rýsuje, a tak z klíčových témat zbyla vylučovací metodou jen otázka britského závěrečného účtu. Evidentně i brexitoví jestřábi Johnson s Govem pochopili, že jiná cesta, jak 14. a 15. prosince obměkčit unijní lídry na summitu v Bruselu, prostě neexistuje.

Přesto načasování britské nabídky budí rozpaky s ohledem na německou vnitropolitickou krizi a zřejmé oslabení pozice Angely Merkelové. Už zmiňovaný poslanec Rees-Mogg označil podle listu The Times za „bláznivé”, aby londýnská vláda právě v těchto dnech přišla s vylepšeným finančním návrhem. Toryovské křídlo kolem Reese-Mogga nebo někdejšího předsedy Konzervativní strany Iaina Duncana Smithe naopak ministerskou předsedkyni vyzvalo, aby v kontextu potíží spolkové kancléřky naopak přitvrdila a vstřícnou tvář neukazovala. Je ale diskutabilní, jestli vidina nových voleb do Spolkového sněmu a nejistá politická budoucnost Angely Merkelové vůbec můžou v jednáních o brexitu na unijní straně vyvolat chaos.

Reklama

Doporučované