Hlavní obsah

Lukašenko plánoval politické vraždy v Německu, píší belgičtí novináři

Foto: Profimedia.cz

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který je ve funkci od roku 1994.

Reklama

4. 1. 19:27

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko plánoval politické vraždy v Německu, aby se zbavil kritiků běloruské vlády. Vyplývá to z výsledků vyšetřování, které zveřejnil belgický server EUobserver.

Článek

Investigativní novináři bruselského serveru EUobserver dostali do rukou doklady, které naznačují, že Bělorusko a 26 let vládnoucí diktátor Alexandr Lukašenko mohli stát za plánováním řady politických vražd. Ke třem z nich mělo dojít v Německu, ale nikdy se neuskutečnily, zjištění ale Lukašenka spojují i s atentátem na novináře Pavla Šeremeta, ke kterému došlo v roce 2016 na Ukrajině.

Svědčí o tom 24minutová nahrávka představitelů běloruských tajných služeb z roku 2012 a další informace potvrzující plány místních úřadů. Unikla nahrávka bývalého šéfa KGB Vadima Zajceva a zástupce speciální jednotky Alfa ukazující nebezpečí, které představuje Lukašenkův režim, píše server.

Skandální nahrávku předal internetovému vydání běloruský opoziční aktivista a bývalý člen protiteroristické speciální jednotky Almaz Igor Makar. Odborníci tvrdí, že zveřejněný záznam nebyl nijak upraven, avšak zatím nejsou schopni potvrdit jeho autenticitu.

Údajnými plánovanými oběťmi měl být bývalý šéf jedné z minských věznic Oleg Alkajev, bývalý ředitel běloruské jednotky zvláštního nasazení Vladimir Borodač a bývalý šéf oddělení boje proti korupci běloruského ministerstva vnitra Vjačeslav Dudkin. Všichni tři v té době žili v Německu v exilu.

„Je pro mě důležité, aby nikoho nenapadlo, že za to může KGB,“ říká Zajcev v nahrávce. „Je jasné, jak bychom mohli někoho utopit nebo zastřelit. Je to jasné. Ale jak iniciovat náhodnou explozi nebo žhářství a nezanechat stopy, jasné není,“ citují novináři slova bývalého šéfa KGB. Podle belgických médií pro tyto operace bylo převedeno na zvláštní účet více než 1,5 milionu dolarů (1,2 milionu eur).

Kdo zabil Pavla Šeremeta?

I když ke třem zmiňovaným plánovaným útokům nikdy nedošlo, v nahrávce se zmiňuje jeden další atentát, který se ve skutečnosti odehrál před čtyřmi lety. Jde o vraždu novináře běloruského původu Pavla Šeremeta, jenž dlouhodobě pracoval v Moskvě a na Ukrajině. Šeremet bojoval proti korupci, patřil ke kritikům Lukašenkovy vlády a byl přítelem zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova.

Posledních pět let před svou smrtí strávil v Kyjevě, kde pracoval v redakci ukrajinského listu Ukrajinska pravda. V roce 2016 byl zavražděn, zabil ho výbuch bomby nastražené v autě jeho kolegyně Oleny Prytulové. V reakci na vraždu Šeremeta se na Ukrajině odehrála celá řada demonstrací pod heslem „Kdo zabil Pavla?“, kterých se zúčastnili také zahraniční diplomaté. Loni, tedy 3 roky po smrti novináře, ukrajinská policie zadržela podezřelé z jeho vraždy, avšak otázka, kdo byl objednatelem atentátu, dosud zůstává otevřena.

Z čerstvé investigace bruselských novinářů ale vyplývá, že již roce 2012 běloruské tajné služby na příkaz Lukašenka mluvily o atentátu na Šeremeta. „Musíme s tím Šeremetem něco udělat, způsobuje nám bolest hlavy… nainstalujme bombu… prezident na tyto operace čeká,“ cituje slova Zajceva EUobserver.

Foto: Profimedia.cz

Novinář Pavlo Šeremet zahynul při výbuchu automobilu, rok 2016.

K novým detailům kauzy se vyjádřila sestřenice Šeremeta, která nevylučuje, že se na jeho vraždě podílely běloruské speciální služby. Je také přesvědčena, že ti, kdo zavraždili novináře, nebyli „obyčejní smrtelníci“, píší ruská média.

Běloruské úřady ani Alexandr Lukašenko se k informaci o nahrávce zatím nevyjádřili. Odhalení novinářů o plánovaných atentátech odmítla komentovat i Evropská komise. „K této otázce nemáme žádné připomínky a naše politika vůči Bělorusku je velmi dobře známá. K této zprávě se nebudeme vyjadřovat,“ uvedl Eric Mamer, hlavní mluvčí Evropské komise.

Odhalení přicházejí ve chvíli, kdy se Lukašenko snaží rozdrtit prodemokratické hnutí pomocí rostoucího násilí a zveřejnění odposlouchávané nahrávky KGB se rovná veřejné kolonoskopii Lukašenkových nejsoukromějších mocenských orgánů, píše EUobserver.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované