Hlavní obsah

Lukašenko řekl, že jednou odejde, o termínu ale nechce slyšet

Foto: Profimedia.cz

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

Reklama

9. 8. 21:00

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterého neuznává opozice a řada západních států, řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už „velmi brzy“ mohl nahradit někdo jiný. Nechce ale, aby se spekulovalo o termínu, kdy se tak stane.

Článek

Lukašenko kromě toho na tiskové konferenci označil běloruskou sprinterku Kryscinu Cimanouskou, která z obavy z represí dala před návratem z tokijské olympiády přednost polskému azylu, za „zmanipulovanou“ cizími silami.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé protesty proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Hlasování podle opozice doprovázely podvody a oficiální výsledek neuznala Evropská unie ani například Spojené státy. Lukašenko v době nejsilnějších demonstrací slíbil, že odstoupí, ale až po schválení změny ústavy, jež by měla oslabit pravomoci prezidenta ve prospěch parlamentu. Opozice však požadovala jako první krok odchod Lukašenka.

„Jak lze odejít do důchodu a zabývat se něčím jiným, to si zatím nepředstavuji. To neznamená, že se budu křečovitě držet tohoto (prezidentského) křesla. Ne. Po mně přijdou jiní lidé, dokonce velmi brzy. Jen si nedělejte starosti“ ohledně načasování, prohlásil autoritářský běloruský vůdce, který v zemi drží moc pevně v rukou už od roku 1994 a je označován jako „poslední diktátor v Evropě“. Podle něj je nyní 15 až 20 osob, které by mohly na jeho místo nastoupit.

Na tiskové konferenci také tvrdil, že není žádný diktátor, protože nikdy nikomu nic nenařizoval, a že jen brání Bělorusko před spiknutím jeho protivníků. Ujišťoval také, že prezidentské volby vyhrál poctivě.

Lukašenko rovněž řekl, že ústavní komise, která připravuje doplňky a změny v základním zákonu, už ukončila první etapu své práce. Komisi, která má 36 členů, Lukašenko vytvořil prezidentským dekretem v březnu. V červenci byl zveřejněn základní návrh pozměněné ústavy. V něm se kromě jiného omezuje zvolení jedné osoby ve funkci hlavy státu v přímých volbách na nejvýše dvě pětiletá období. Zakotveno má být omezení práva prezidenta rušit rozhodnutí vlády a vydávat dekrety i odvolatelnost nejvyššího představitele za stanovených podmínek.

Lukašenko koncem července nicméně prohlásil, že uvedený návrh není dobře připravený a vrátil ho k dopracování. Až bude s konečným návrhem spokojený, bude dokument, nejpozději v únoru, předložen ke schválení referendem. Dnes v této souvislosti mimo jiné zmínil, že je pro to, aby po vzoru Ruska bylo národní právo nadřazeno právu mezinárodnímu.

„Akce spíše připomíná dlouhý monolog: prvních 40 minut Lukašenko neodpovídal na žádné otázky, ale jen říkal, co chtěl, a od 41. minuty prezidentovu řeč pravidelně přerušují dotazy od spřízněných médií,“ napsala o mnohahodinové „tiskové konferenci“ stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Upozornila, že ani v oficiálních vládních dokumentech nevypadá situace země tak růžově, jak ji vykresluje Lukašenko: státní dluh se od začátku roku zvětšil přibližně o 600 milionů dolarů (bezmála 13 miliard Kč) a k začátku dubna dosáhl 23,7 miliardy dolarů. A rezervy země se jen za červen ztenčily o 4,6 procenta. Problémy v ekonomice částečně souvisejí s pandemií, ale také s politickou krizí. Dluh vznikl dávno, ale podle expertů problém tkví v tom, že jej země splácí na úkor rezerv, dodala BBC.

Sám Lukašenko dnes uvedl, že Minsk požádal Moskvu o odklad ve splacení miliardové půjčky a že požádal o nový úvěr.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované