Hlavní obsah

Mádl o projektu Zachraň bábu: Krize nás spojila

Jiří Mádl o projektu Zachraň Bábu, který pomáhá seniorům (video: pomocsousedum.cz, Seznam Zprávy).

Reklama

19. 3. 2020 13:00

Zachraň bábu, zachraň dědka. Kampaň režiséra a herce Jiřího Mádla na pomoc seniorům. Na webové stránce si mohou dobrovolníci stáhnout leták a starším lidem nabídnout třeba nákup nebo vyzvednutí léků. Komu už projekt pomohl? Hostem Výzvy byl Jiří Mádl.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Vy osobně už jste někomu nakoupil nebo vynesl koš, jak nabádáte v tom instruktážním videu?

Já jsem to ještě neudělal, mimo příbuzné tedy. Nicméně před domem mám vyvěšenou ceduli už třeba 5-6 dnů. Já jsem ji původně napsal na takový nehezký papír a fixem a věřím, že když ji teď vyměním za ten plakát, který vypadá trošku oficiálněji, tak se někdo ozve. Věřím v to.

Takže ten původní plakát nevypadal moc důvěryhodně?

Já jsem to napsal jenom na kus kartonu. Hned, jak to vypuklo, jsem si vzpomněl na seniory, šel jsem to tam vyvěsit, na to se nikdo neozval. Věřím, že na tenhle hezčí, který už je nějakým způsobem unifikovaný a působí seriózněji, se někdo ozve.

A už víte, kolik lidí, dobrovolníků oslovila vaše výzva pomoc sousedům? Jde o mladé lidi, nebo pomáhá každý, kdo má nohy, ruce, roušku a rukavice?

Nám chodí několik fotek vyvěšených plakátů různě po ulicích. Za to jsme rádi, ale zase my nemáme možnost zkontrolovat nebo ani počítat lidi, kteří se do toho zapojili, protože ta výzva je právě spíš o ponoukání k aktivitě a dál už to nejde přes nás. My bychom byli rádi, kdybychom vyzvali lidi nejen k tomu, aby tiskli přímo tyhle plakáty, ale abychom vyzvali celkově ke vzájemné pomoci v rámci čtvrtí. Ať už to bude, že si vzpomeneme, že máme přímo nějakého příbuzného v ulici, nebo že kolem našeho bytu chodí často nějaký senior, tak se ho pokusíme vyhledat, poněvadž víme, kde bydlíme. Nebo skutečně to bude takhle naslepo, k čemuž vybízíme přímo právě tím plakátem, že nevíme, kde bydlí jaký senior a je třeba sám a tímhle si nás sám najde, že půjde kolem našeho plakátu, tam najde jméno, číslo člověka, který je mu ochoten v téhle situaci pomoci, zavolá mu a ono to potom dopadne.

A čí to byl vlastně nápad?

My jsme si volali s kamarádem Michalem Deusem z AdHackers a jednoho rána jsme si prostě zavolali a říkali jsme si, co by bylo potřeba. On chtěl vytvořit nějaký web, kde by se dali dohromady lidi, kteří pomáhají a kteří něco potřebují. Různě jsme o tom uvažovali a pak jsme si řekli, že to zacílíme trošku specifičtěji, protože v tu chvíli největším problémem byly roušky. Jenže celá republika začala šít, takže to, co neposkytla vláda, tak si Češi obstarali sami. A my jsme si říkali, kde ještě můžeme pomoci, a rozhodli jsme se, že pomůžeme s těmi seniory. V podstatě jsme to dali dohromady za jeden den a pak už to šlo ven a do médií.

To video připomíná vaši iniciativu z roku 2010, kdy jste účinkoval ve videu Přemluv bábu a dědu, ať nevolí levici. Nebojíte se, že to teď na někoho může působit cynicky? Protože před těmi deseti lety jste ze seniorů udělali tak trochu nesvéprávné, kterým musí děti přijet vysvětlit, koho mají vlastně volit.

Samozřejmě že tehdy to někdo takhle mohl vzít. Ale tehdy to byl dobrý účel, dneska je to také dobrý účel. Samozřejmě tehdy to bylo politické video, tentokrát je to video, které má za účelem přímo pomoci seniorům. Já věřím, že naopak, že to odkázání se na to video, které bylo tehdy vlastně, možná i dodneška, nejznámější virální video svého charakteru, nám pomůže v šíření a že si lidé uvědomí, že zatímco tehdy jsme chtěli na něco odkazovat jiným způsobem, tak teď opravdu u těch seniorů upozorňujeme na to, že to je ohrožená skupina, které v této situaci toho asi hrozí nejvíc.

Jiří Mádl vyzývá: Zachraň bábu, zachraň dědka (video: pomocsousedum.cz, Seznam Zprávy). (Video: pomocsousedum.cz, Seznam Zprávy)

Jiří Mádl

Filmový herec, režisér a scenárista. Proslavil se filmy jako Snowboarďáci, Gympl nebo Probudím se včera. Režíroval dva filmy: Pojedeme k moři a Na střeše. Druhý jmenovaný film měl 7 nominací na Českého lva za rok 2019. Před několika dny zahájil kampaň Zachraň bábu, zachraň dědka a spustil webovou stránku, na které si mohou lidé stáhnout leták a s jeho pomocí pak nabídnout seniorům pomoc při epidemii koronaviru, především při zajištění nákupů či vyzvednutí léků.

Ono právě před deseti lety to video rozvířilo jakousi diskusi o vztazích mezi generacemi a nepochopení. Myslíte si, že naopak teď by ta kampaň mohla tyhle mosty překlenout?

Já bych si nedával zas takhle vysoké cíle. Občas, když se mluví o Přemluv bábu, jsou ty komentáře podle mě přehnané v tomhle smyslu a bylo by to přehnané i teď. Já bych byl opravdu rád, aby to vyzývalo jenom ke vzájemné pomoci. Jestli budeme překlenovat mosty, nebo ne, myslím si, že na tom musíme pracovat dlouhodobě a nejen v době koronavirové pandemie. Teď bych byl jenom rád, abychom seniory zachránili tím, že jim nakoupíme, dojdeme pro léky nebo vyneseme koš.

A jaké vám chodí reakce na projekt?

Chodí nám dobré reakce. Lidé posílají různé fotky, kde už ty plakáty visí, nebo že už někomu pomohli. Ale samozřejmě z principu to není postavené tak, že my se to dozvíme úplně o všech případech, protože dál už ta pomoc vlastně nejde přes nás. Funguje to tak, že oni si dojdou na tu stránku, tam si leták v PDF vytisknou a pak už to je na aktivitě v rámci jejich baráku nebo jejich ulice, čtvrti a je to prostě na vzájemné pomoci mezi sousedy, takže my už se to nedozvíme. Víme, že už se to děje, že už to reálně funguje, a víme, že se to líbí. Věřím, že jsme se zařadili k většímu množství těch aktivit, které teď vznikly a za které jsme strašně rádi.

Ten nápad je vlastně postaven na tom, že senioři nejsou tak aktivní na sociálních sítích, nesledují všechny informace, takže si dobrovolník vytiskne leták se jménem a telefonním číslem a vyvěsí ho třeba v baráku nebo na nějakém viditelném místě. Nemáte ale obavy z toho, že senioři jsou dlouhodobě nabádáni k tomu, aby nevěřili na podobné letáky, setkávají se s prodejem různých šmejdů. Ozvali se vám lidé, že se bojí, že to může být podvod?

Ano. Ty obavy chápu a je to naprosto legitimní s něčím takovým přijít jako výtkou na naši aktivitu. My to naprosto chápeme. Zároveň já doufám, že to, k čemu my nabádáme, bude v podstatě okrajová aktivita, protože těch lepších možností je několik. Buď, jak jsem říkal, kontaktovat přímo našeho příbuzného nebo seniora, o kterém víme, kde už ten vztah nějakým způsobem je tím, že se potkáváme v ulici. Nebo je samozřejmě možnost zavolat na Červený kříž, kde jsou dvakrát ověření dobrovolníci, to je samozřejmě ta nejlepší varianta. Ale pořád máme právě seniory, kteří o tom neví, nejsou zdatní, já je nechci vůbec nijak podceňovat, ale věřím, že spousta takových je, kteří se nedostanou k těm informacím, nevědí, kam by mohli volat, a v tu chvíli ten náš plakát, který jim bude viset v ulici, i když chápu, že to nebezpečí těch šmejdů tam je, je možná jediná možnost, jak jim někdo tímhle způsobem může pomoci.

A kdy vy osobně si řeknete: Ano, tohle se nám povedlo, byli jsme úspěšní?

Dobrý dotaz. Nicméně my se opravdu nedozvíme o těch případech. Já budu rád, když to bude budit nějaký dobrý pocit. Když to nebude pomáhat třeba jenom seniorům, ale když každý doma bude vědět, že ty plakáty visí, že bude vědět, že těch aktivních lidí několik je, že se sám doma zamyslí, jakým malým způsobem může přispět k tomu velkému dílu, které se teď, myslím, děje v rámci České republiky. Kdy se každý snaží přispět tím, co umí. Nebo dát to, co má, a snaží se zmírnit dopady pandemie a zachraňovat nejen lidi, ale i instituce, podniky, vlastně cokoliv. Snažit se svým způsobem přispět k tomu, aby se život v České republice a Evropě vrátil do normálu.

Lidé si hodně pomáhají, šijí si navzájem roušky, zajímají se o nákupy a o druhé. Překvapila vás taková vlna solidarity?

Přiznám se, že překvapila, protože samozřejmě žijeme v době, kdy různá alternativní média, rádoby novináři a – co si budeme říkat – i sociální sítě jako takové obnažili to horší v nás. A najednou ta krize, neříkám, že to smaže, ale najednou nás spojuje, zatímco se nás někteří politici snažili rozdělit. Najednou přijde jedna nemoc, nechci to bagatelizovat, ale jedna nemoc a lidé se spojí. Já jsem z toho dost nadšený a přiznám se, že jsem to už vůbec nečekal.

Plánujete se ještě víc takhle zapojit? Třeba ve stylu Přemluv bráchu, přemluv ségru, ať sedí doma?

Já se snažím zapojovat jinými způsoby, už jsem se snažil ponouknout lidi, aby sesbírali svoje nepotřebné oblečení doma a dovezli to do různých táborů a domácností nebo do divadel, kde šije spousta švadlen a kostymérek roušky. Tak k tomu jsem se snažil ponouknout. Když najdu ještě nějakou aktivitu, tak se dál budu snažit, ale už bych asi nechtěl tříštit sílu toho videa Přemluv bábu. Myslím, že jsem dlouho vysvětloval tehdy nějaký můj postoj k tomu, ale už jsem na to nechtěl odkazovat. Teď mi přišlo vhodné znovu to vykopat ze země, odkázat na to a využít to pro nějaký jiný dobrý účel, ale asi už bych to potom nechtěl používat dál. Myslím si, že to už zase musí mít trošku jinou formu.

Vy jste herec, režisér, jak tohle období zvládáte po pracovní stránce? Někteří umělci se ozvali, že nemají teď žádné zakázky, že nemají kde hrát, ozvala se i nevraživá vlna ze strany veřejnosti.

Tak ta nevraživá vlna se zvedla především v tom, že určitá část společnosti si myslí, že umělci jsou milionáři. Já samozřejmě vím, jak na tom povětšinou jsou, a nejsou na tom dobře. Mají rodiny a jsou závislí opravdu na tom, kolik pár stovek dostanou z toho či jiného představení. Takže tady bych se rád svých kolegů hodně zastal. Byť si uvědomuji, že ten problém nevzniká jenom pro ně. Jenom jim vznikl tak nějak okamžitě, protože zrušené představení znamená třeba nákup pro rodinu. Okamžitě, hned druhý den. Takže v tomhle případě chápu to, co chtěli dát najevo, a to se nepotkalo s nějakou představou určité části obyvatelstva. Nicméně já se přiznám, já jsem docela v pohodě, já nemám rodinu, mám našetřeno, jsem šetřivý odmalička. Chovám se, jako kdyby válka měla přijít každou chvíli, nevím proč, nějak jsem se s tímhle narodil. Takže já připravený jsem a taky mi to nabouralo plány, protože jsem měl jet někam do zahraničí se svým filmem a to teď samozřejmě nepřipadá v úvahu. Nicméně já mimo to, že jsem herec, tak jsem i scenárista a pro mě tady to období v podstatě je ideální. Nerad to takhle říkám, ale když se ptáte konkrétně na práci, tak mně to vyhovuje, protože každý scenárista si hledá takové svoje karantény. A teď tím, že mi nic neuniká, mám toho volna strašně moc, tak se snažím buď pomáhat, nebo psát scénář.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované