Hlavní obsah

Město bran a věží: Historické město roku Vysoké Mýto se vylouplo do krásy

Foto: Město Vysoké Mýto, Radek Štěpán, Seznam Zprávy

Kostel svatého Vavřince stejně jako celé Vysoké Mýto pochází z doby Přemysla Otakara II.

Má jednu z nejzachovalejších struktur středověkého města z dob Přemyslovců, včetně velké části městského opevnění. Vysoké Mýto leží ve stínu nedaleké Litomyšle nebo Pardubic, přesto má opravdu co nabídnout.

Článek

Opravené městské brány a interiéry památek, ale také náměstí a parky, s mobiliářem i značením naučných stezek v současném moderním designu. Vysoké Mýto získalo letos v dubnu titul Historické město roku za minulou sezonu, je to však ocenění za systematickou práci v uplynulých zhruba deseti letech.

Město založil král Přemysl Otakar II. a vedle Českých Budějovic nebo Litovle dnes patří k těm, jež mají nejzachovalejší středověký urbanismus z jeho doby. Typickým znakem je pravoúhlá síť ulic a čtvercové náměstí, zde vůbec největší v republice.

Další památky na Přemysla Otakara II.

„Král železný a zlatý“ zakládal města, hrady i kláštery jako na běžícím pásu. Přemysl Otakar II., od jehož narození uplynulo 790 let, změnil podobu českých zemí jako málokdo.

Historické jádro vymezuje bývalý okruh městských hradeb, které asi v polovině obvodu stále stojí. Některá místa po částech zrušeného opevnění zabral pás parků. Dochovala se i trojice městských bran rozmístěných na všech třech přístupových cestách, což je ve srovnání s ostatními středověkými městy unikátní. Více městských bran lze najít asi jen v Třeboni, kde jsou čtyři.

V památkové zóně se mísí mnoho historických slohů od gotiky po secesi či rondokubismus.

Pražská brána

Foto: Město Vysoké Mýto, Radek Štěpán, Seznam Zprávy

Opravené Havlíčkovy sady sousedí s Pražskou bránou.

Postupné opravy města vyvrcholily obnovou hlavního vstupního prostoru do městské památkové zóny, který zahrnuje velkou věž Pražské brány, sousedící Havlíčkovy sady a Šemberovo divadlo.

Gotická brána má pro dobu Přemysla Otakara II. typické dvě věže, jednou větší a druhou menší. V 19. století prošla puristickou neogotickou úpravou podle architekta Františka Schmoranze staršího, obnovené nástěnné malby mají předlohu v díle Mikoláše Alše. Věž funguje jako rozhledna a interiér má sloužit i jako výstavní prostor.

Litomyšlská brána

Foto: Město Vysoké Mýto, Radek Štěpán, Seznam Zprávy

V ulici před Litomyšlskou bránou je vidět i gotický portál z bývalého barbakánu (zcela vlevo).

Také brána na výstupu z města směrem k Litomyšli je gotická a prošla neogotickými úpravami v 19. století. Několikrát vyhořela, přičemž hlavní věž místní lidé postupně ubourávali.

Městské brány

Z doby Přemysla Otakara II. pochází například i Dolejší brána v Domažlicích. Přemysl byl také zakladatelem hradu Kotnov v Táboře, k němuž přiléhá Bechyňská brána.

I zdejší nástěnná malba s motivem svatého Jiří ze 30. let 20. století vychází z návrhu Mikoláše Alše. V ulici před bránou je dochovaný lomený portál barbakánu, tedy opevněného prostoru chránícího samotnou bránu proti útokům.

Další části městského opevnění

Foto: Město Vysoké Mýto, Radek Štěpán, Seznam Zprávy

Vodárenská bašta a část zachovalých hradeb Vysokého Mýta.

Třetí bránou, zachovanou jen zčásti, je ta Choceňská, z níž zůstala velká věž zvaná Karaska. Je gotická, ale má barokní báň. Ve středověku sloužila i jako vězení, později se z ní stala zvonice, obydlí městského hlásného nebo sklad střelného prachu.

Pás hradeb, které obepínají východní a severní stranu historického jádra, doplňují dvě bašty. Jedna od 18. století sloužila jako vodárna k napájení městských kašen. Místy jsou vidět zbytky hlavní hradby, jinak zůstala stát hlavně nižší parkánová zeď.

Kostel svatého Vavřince

Foto: Město Vysoké Mýto, Radka Terezie Blajdová, Seznam Zprávy

Kněžiště kostela svatého Vavřince zdobí oltář od Petra Brandla a fresky.

Nejcennější památkou ve městě je kostel svatého Vavřince. Z větší části pochází z doby pozdní gotiky, ale jádro jižní lodi a věže je raně gotické z doby Přemysla Otakara II. V 19. století ho puristicky upravili známí architekti neogotiky Josef Mocker a František Schmoranz starší.

Více o návratu gotiky v Česku

Jak si Friedrich von Schmidt spolu s Josefem Mockerem poradili s neogotickou úpravou Karlštejna? Regotizací prošla v 19. a začátkem 20. století také řada dalších slavných historických staveb v Česku.

V posledních letech se v kostele restaurovaly fresky v kněžišti, vitrážová okna a barokní oltář s obrazem od Petra Brandla.

Husův sbor

Foto: Město Vysoké Mýto, Radek Štěpán, Seznam Zprávy

Průčelí Husova sboru zdobí velký dvojitý kříž a věžička s kalichem.

V nedávno opravených Masarykových sadech, poblíž zmiňované vodárenské věže v hradbách, stojí malý protestantský chrám z roku 1937. Vysokomýtský architekt František Truhlář sáhl po moderním neoklasicismu, čímž navázal na architekturu 20. let.

Šemberovo divadlo

Foto: Město Vysoké Mýto, Tomáš Dittrich, Seznam Zprávy

Pro rondokubismus jsou typické obloučky a kombinace červené s bílou či žlutou.

Divadlo od architekta Vincence Maška z roku 1925 je příkladem národního stylu neboli rondokubismu. Ovlivněné je zřejmě i pražským Černínským palácem. Budova prošla několika rekonstrukcemi a rozšířením. Nyní má nově renovovaný interiér podle návrhu známé architektky a designérky Heleny Dařbujánové z DAD Studia, která ráda čerpá inspiraci z lidových motivů.

Divadlo ještě čeká na opravu fasády, na niž by mohl posloužit vítězný milion korun ze soutěže o Historické město roku. Lze při ní očekávat změnu barevnosti – pro rondokubismus jsou typické kontrastní kombinace tmavě červené s bílou, růžovou nebo žlutou, jak je to vidět v interiérech.

Kostel Nejsvětější Trojice

Foto: Profimedia.cz

Původně hřbitovní kostel Svaté Trojice.

Drobný kostel u nejjižnějšího konce zachovaných hradeb byl původně hřbitovní. Pohřebiště založené za hradbami, na místě dnešního parku, bylo zrušeno na začátku 20. století.

Sokolovny ve Vysokém Mýtě i v dalších městech

Renesanční kostel postavil v roce 1543 mistr Blažej z Litomyšle, dochovaná podoba pochází hlavně z druhé půle 17. století, tedy raného baroka. Obloučkový štít se sochami je však secesní.

Stará radnice – Muzeum českého karosářství

Foto: Město Vysoké Mýto, Radek Štěpán, Seznam Zprávy

V bývalé radnici sídlí Muzeum českého karosářství.

Mezi stavbami na náměstí jedna zvláště vyniká. Je to bývalá radnice a později soud, dnes Muzeum českého karosářství. V jádru je pozdně gotická, ale v baroku prošla radikální proměnou, přičemž přibyla i věžička. Pozdně barokní průčelí prošlo zjednodušením v 19. století.

Radnice a bývalá pošta

Foto: Profimedia.cz

Růžový dvojdům vpravo je starší část vysokomýtské radnice.

Bez zajímavosti není ani současná radnice, přesněji její starší část. Dva středověké domy zřejmě už v době renesance nějaký stavitel spojil v jeden dům se dvěma štíty. Z této doby pochází i znak se lvem a ostění portálů, štíty mají barokní úpravu.

Jen kousek od radnice, v severovýchodním rohu náměstí, oči přitáhne jiná stavba, dominantní díky nárožní věži. Je to bývalá pošta navržená ve stylu neorenesance, která svým dominantním pojetím s velkým oknem a balkonem může připomenout radnice v jiných městech.

Rokokový dům na náměstí

Foto: Město Vysoké Mýto, Radek Štěpán, Seznam Zprávy

Růžový rokokový dům mezi směsicí stylů vyniká.

Dům na jihozápadním nároží zaujme růžovou barvou a výrazným štukovým dekorem. Rokokových měšťanských domů není v Česku mnoho a tento je dobře zachovaný. Přesněji je jeho stylem bohaté pozdní baroko s rokokovými prvky. Dům má však gotické sklepy, které zdědil po svém předchůdci.

Doporučované