Článek
Opravené městské brány a interiéry památek, ale také náměstí a parky, s mobiliářem i značením naučných stezek v současném moderním designu. Vysoké Mýto získalo letos v dubnu titul Historické město roku za minulou sezonu, je to však ocenění za systematickou práci v uplynulých zhruba deseti letech.
Město založil král Přemysl Otakar II. a vedle Českých Budějovic nebo Litovle dnes patří k těm, jež mají nejzachovalejší středověký urbanismus z jeho doby. Typickým znakem je pravoúhlá síť ulic a čtvercové náměstí, zde vůbec největší v republice.
Další památky na Přemysla Otakara II.
„Král železný a zlatý“ zakládal města, hrady i kláštery jako na běžícím pásu. Přemysl Otakar II., od jehož narození uplynulo 790 let, změnil podobu českých zemí jako málokdo.
Historické jádro vymezuje bývalý okruh městských hradeb, které asi v polovině obvodu stále stojí. Některá místa po částech zrušeného opevnění zabral pás parků. Dochovala se i trojice městských bran rozmístěných na všech třech přístupových cestách, což je ve srovnání s ostatními středověkými městy unikátní. Více městských bran lze najít asi jen v Třeboni, kde jsou čtyři.
V památkové zóně se mísí mnoho historických slohů od gotiky po secesi či rondokubismus.
Pražská brána
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QN_x/DFMHi/vez-park-vysoke-myto-podzim-havlickovy-sady-mestska-brana-pamatky-historicke-mesto-roku.jpeg?fl=cro,0,0,1394,959%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Opravené Havlíčkovy sady sousedí s Pražskou bránou.
Postupné opravy města vyvrcholily obnovou hlavního vstupního prostoru do městské památkové zóny, který zahrnuje velkou věž Pražské brány, sousedící Havlíčkovy sady a Šemberovo divadlo.
Gotická brána má pro dobu Přemysla Otakara II. typické dvě věže, jednou větší a druhou menší. V 19. století prošla puristickou neogotickou úpravou podle architekta Františka Schmoranze staršího, obnovené nástěnné malby mají předlohu v díle Mikoláše Alše. Věž funguje jako rozhledna a interiér má sloužit i jako výstavní prostor.
Litomyšlská brána
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_z/E4IIM/brana-vez-historicke-mesto-vysoke-myto-gotika-ulice.jpeg?fl=cro,0,0,2501,1757%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
V ulici před Litomyšlskou bránou je vidět i gotický portál z bývalého barbakánu (zcela vlevo).
Také brána na výstupu z města směrem k Litomyšli je gotická a prošla neogotickými úpravami v 19. století. Několikrát vyhořela, přičemž hlavní věž místní lidé postupně ubourávali.
Městské brány
Z doby Přemysla Otakara II. pochází například i Dolejší brána v Domažlicích. Přemysl byl také zakladatelem hradu Kotnov v Táboře, k němuž přiléhá Bechyňská brána.
I zdejší nástěnná malba s motivem svatého Jiří ze 30. let 20. století vychází z návrhu Mikoláše Alše. V ulici před bránou je dochovaný lomený portál barbakánu, tedy opevněného prostoru chránícího samotnou bránu proti útokům.
Další části městského opevnění
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_z/5bBIN/park-vez-vodarna-vodarenska-vez-basta-hradby-gotika.jpeg?fl=cro,0,0,2745,1857%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vodárenská bašta a část zachovalých hradeb Vysokého Mýta.
Třetí bránou, zachovanou jen zčásti, je ta Choceňská, z níž zůstala velká věž zvaná Karaska. Je gotická, ale má barokní báň. Ve středověku sloužila i jako vězení, později se z ní stala zvonice, obydlí městského hlásného nebo sklad střelného prachu.
Pás hradeb, které obepínají východní a severní stranu historického jádra, doplňují dvě bašty. Jedna od 18. století sloužila jako vodárna k napájení městských kašen. Místy jsou vidět zbytky hlavní hradby, jinak zůstala stát hlavně nižší parkánová zeď.
Kostel svatého Vavřince
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QL_z/bYbHq/kostel-chram-gotika-baroko-presbytar-kneziste-chor-oltar-brandl-fresky.jpeg?fl=cro,0,0,2417,1872%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Kněžiště kostela svatého Vavřince zdobí oltář od Petra Brandla a fresky.
Nejcennější památkou ve městě je kostel svatého Vavřince. Z větší části pochází z doby pozdní gotiky, ale jádro jižní lodi a věže je raně gotické z doby Přemysla Otakara II. V 19. století ho puristicky upravili známí architekti neogotiky Josef Mocker a František Schmoranz starší.
Více o návratu gotiky v Česku
Jak si Friedrich von Schmidt spolu s Josefem Mockerem poradili s neogotickou úpravou Karlštejna? Regotizací prošla v 19. a začátkem 20. století také řada dalších slavných historických staveb v Česku.
V posledních letech se v kostele restaurovaly fresky v kněžišti, vitrážová okna a barokní oltář s obrazem od Petra Brandla.
Husův sbor
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_z/AgKII/kostel-protestantsky-husuv-sbor-architektura-pamatky-park-vysoke-myto.jpeg?fl=cro,0,0,1748,1201%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Průčelí Husova sboru zdobí velký dvojitý kříž a věžička s kalichem.
V nedávno opravených Masarykových sadech, poblíž zmiňované vodárenské věže v hradbách, stojí malý protestantský chrám z roku 1937. Vysokomýtský architekt František Truhlář sáhl po moderním neoklasicismu, čímž navázal na architekturu 20. let.
Šemberovo divadlo
Pro rondokubismus jsou typické obloučky a kombinace červené s bílou či žlutou.
Divadlo od architekta Vincence Maška z roku 1925 je příkladem národního stylu neboli rondokubismu. Ovlivněné je zřejmě i pražským Černínským palácem. Budova prošla několika rekonstrukcemi a rozšířením. Nyní má nově renovovaný interiér podle návrhu známé architektky a designérky Heleny Dařbujánové z DAD Studia, která ráda čerpá inspiraci z lidových motivů.
Divadlo ještě čeká na opravu fasády, na niž by mohl posloužit vítězný milion korun ze soutěže o Historické město roku. Lze při ní očekávat změnu barevnosti – pro rondokubismus jsou typické kontrastní kombinace tmavě červené s bílou, růžovou nebo žlutou, jak je to vidět v interiérech.
Kostel Nejsvětější Trojice
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QO_6/YzDFg/vysoke-myto-kostel-svate-trojice.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1200%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Původně hřbitovní kostel Svaté Trojice.
Drobný kostel u nejjižnějšího konce zachovaných hradeb byl původně hřbitovní. Pohřebiště založené za hradbami, na místě dnešního parku, bylo zrušeno na začátku 20. století.
Sokolovny ve Vysokém Mýtě i v dalších městech
Renesanční kostel postavil v roce 1543 mistr Blažej z Litomyšle, dochovaná podoba pochází hlavně z druhé půle 17. století, tedy raného baroka. Obloučkový štít se sochami je však secesní.
Stará radnice – Muzeum českého karosářství
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_z/sJrIO/radnice-muzeum-namesti-vysoke-myto-baroko-klasicismus-vezicka.jpeg?fl=cro,0,0,6416,4167%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
V bývalé radnici sídlí Muzeum českého karosářství.
Mezi stavbami na náměstí jedna zvláště vyniká. Je to bývalá radnice a později soud, dnes Muzeum českého karosářství. V jádru je pozdně gotická, ale v baroku prošla radikální proměnou, přičemž přibyla i věžička. Pozdně barokní průčelí prošlo zjednodušením v 19. století.
Radnice a bývalá pošta
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_z/kC7IN/vysoke-myto-radnice-byvala-posta.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1243%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Růžový dvojdům vpravo je starší část vysokomýtské radnice.
Bez zajímavosti není ani současná radnice, přesněji její starší část. Dva středověké domy zřejmě už v době renesance nějaký stavitel spojil v jeden dům se dvěma štíty. Z této doby pochází i znak se lvem a ostění portálů, štíty mají barokní úpravu.
Jen kousek od radnice, v severovýchodním rohu náměstí, oči přitáhne jiná stavba, dominantní díky nárožní věži. Je to bývalá pošta navržená ve stylu neorenesance, která svým dominantním pojetím s velkým oknem a balkonem může připomenout radnice v jiných městech.
Rokokový dům na náměstí
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QM_x/oAiIH/baroko-rokoko-dum-namesti-vysoke-myto.jpeg?fl=cro,0,0,1637,1115%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Růžový rokokový dům mezi směsicí stylů vyniká.
Dům na jihozápadním nároží zaujme růžovou barvou a výrazným štukovým dekorem. Rokokových měšťanských domů není v Česku mnoho a tento je dobře zachovaný. Přesněji je jeho stylem bohaté pozdní baroko s rokokovými prvky. Dům má však gotické sklepy, které zdědil po svém předchůdci.