Hlavní obsah

Gotika? Omyl. Unikátní srovnání, jak se proměnily české památky

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Chrám svatého Víta na Pražském hradě získal definitivní podobu až v roce 1929.

Reklama

28. 2. 12:30

Turisté často obdivují „středověké“ průčelí Chrámu svatého Víta v Praze a věže katedrál v Brně či Olomouci. Přitom jsou stejně staré nebo mladší než Eiffelovka. Porovnejte, jak se známé české památky změnily v 19. a 20. století.

Článek

Tohle je špatně gotické. Toto stavitelé nedokončili a tamto v baroku zkazili. Přestavět, dostavět! Takové heslo vyznávali romantičtí puristé, kteří se v 19. století a začátkem toho 20. chopili restaurování středověkých památek. Výsledkem byla často i radikální proměna, kvůli níž byste řadu známých staveb ještě před 150 lety vůbec nepoznali.

Puristé s obdivem studovali historické slohy a napodobovali je v novostavbách. Toužili však po souměrnosti a dokonalosti, která v jejich očích často chyběla středověkým originálům. Proto na nich odstraňovali barokní vrstvy, opravovali nesouměrnost, vylepšovali fasády, věže a střechy, dostavovali chybějící části.

Kostely a hrady tím často ztratily na autentičnosti. Rozdíly mezi původními a novými částmi však časem zakryla patina a dnes už je laické oko ani nemusí rozpoznat. Úpravy od architektů, jako byli v Čechách Josef Mocker nebo ve Francii Eugène Viollet-le-Duc, už dnes vnímáme jako jednu z historických etap vývoje památek. Některé stavby prošly viditelnými úpravami i později ve 20. či 21. století, na vině však už byl většinou špatný technický stav.

Chrám svatého Víta na Pražském hradě

Hlavní český chrám se stavěl téměř 600 let, od roku 1344. Skutečně gotická je zadní část s kněžištěm a kaplemi okolo, Svatováclavskou kaplí, Zlatou bránou a nedostavěnou velkou věží. Je to dílo královských stavebních hutí Matyáše z Arrasu a Petra Parléře. Věž měla být ostře špičatá a vyšší než dnes, stejná se začala stavět i na severní straně chrámu. Růst katedrály však zastavila husitská revoluce.

Špičku se střechou dostala věž v době renesance, v 17. století se kostel krátce barokně přestavoval. Finální dostavby v neogotickém stylu se chopil Josef Mocker. V letech 1873–1899 dostavěl trojlodí a západní průčelí se dvěma věžemi. Katedrálu dokončil Kamil Hilbert až roku 1929.

Dostavba Chrámu svatého Víta následovala po odstranění barokních úprav. Historické foto Jindřich Eckert, roku 1887. Foto: Wikipedia, Pexels

Olomoucký dóm

Katedrála svatého Václava v Olomouci byla původně románskou bazilikou. Ve 13. a 14. století získala gotickou podobu a kolem roku 1617 se převlékla do raně barokního šatu, přičemž přibyl monumentální presbytář s kryptou. V 18. století se barokně upravovaly další části stavby a začátkem 19. století se chrám rekonstruoval klasicistně. Koncem 19. století přišla radikální neogotická proměna. Architekt Gustav Meretta postavil nové průčelí se dvěma věžemi, severní kapli svatého Cyrila a Metoděje a majestátní jižní věž.

Jižní věž olomouckého dómu je se 100 metry nejvyšší na Moravě. Grafika Karl Würbs, před rokem 1848. Foto: Arcibiskupství olomoucké, CzechTourism

Hrad Karlštejn

Slavný královský hrad nechal vybudovat Karel IV. v polovině 14. století. Sloužil mu k odpočinku i jako schránka pro relikvie a korunovační klenoty. Za Rudolfa II. byl zchátralý a císař ho nechal upravit. Věže přišly o hrázděná patra, ta velká dostala štíty a sedlovou střechu, fasády pokryla sgrafitová omítka.

V 19. století se hradu chopili puristé Friedrich von Schmidt a Josef Mocker. Věžím a palácům dali nové střechy s dřevěným podsebitím a zbourali staré purkrabství včetně gotické brány.

Puristický návrat ke gotice je u Karlštejna nejvíc vidět na střechách. Historické foto Karel Bellmann, 1885. Foto: hrady-zriceniny.cz, CzechTourism

Katedrála svatého Petra a Pavla v Brně

Dominuje Brnu a máme ji i na desetikoruně. Brněnská katedrála na Petrově má gotický základ, na přelomu 14. a 15. století však stavitelé nedokončili věže a klenbu. Až z konce 18. století pochází barokní klenba a interiér, kostel měl i barokní západní průčelí.

Návrat ke gotice přišel na konci 19. a začátkem 20. století podle projektu Augusta Kirsteina. Upravovalo se kněžiště, dostavovaly se věže. Nakonec, mezi roky 1906 a 1908, stavitelé nahradili barokní západní průčelí neogotickým a snížili gotickou severní věž na boku trojlodí.

August Kirstein navrhl v Brně dostavět dvě věže a třetí naopak snížit. Historické foto z roku 1904. Foto: fotohistorie.cz, Petr Ivo, Pixabay

Kolínský chrám svatého Bartoloměje

Kostel na čerstvě renovovaném Bartolomějském návrší se typově řadí ke katedrální gotice. V jádru je raně gotický, ve 14. století mu Petr Parléř postavil novou katedrální zadní část s ochozem, věncem kaplí a vnějším opěrným systémem. Když v 15. století zvon v severní věži narušil její statiku, k chrámu přibyla samostatná zvonice.

Při puristické obnově z let 1878–1910 podle návrhu Josefa Mockera dostala zvonice novou špičku a přišla o omítku. Měnily se i střechy kostela včetně věží.

Kromě střech věží dal Mocker kolínskému chrámu i nový štít kněžiště. Grafika dle Karla Würbse, před rokem 1847. Foto: SOkA Kolín, Shutterstock.com

Prašná brána v Praze

Mimopražští si mohou na fotografiích splést Prašnou bránu se Staroměstskou mosteckou věží. Není to náhoda, ale nikoliv proto, že by je stavěl stejný autor. Při rekonstrukci Prašné brány v 19. století se totiž Josef Mocker inspiroval právě Staroměstskou mosteckou věží, gotickým dílem Petra Parléře.

Prašná brána je pozdně gotická, autorem byl Matěj Rejsek. Věž měla jednodušší střechu i výzdobu a v 19. století jí kvůli havarijnímu stavu hrozila demolice. Nakonec se však rozhodlo o záchraně s puristickými úpravami.

Při úpravách v 19. století přišla Prašná brána mimo jiné také o hodiny. Historické foto Andreas Groll, 1856. Foto: Wikipedia, Shutterstock.com

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře

I v Kutné Hoře předvedl své umění Petr Parléř se svou hutí. Také zde díky němu stojí gotický chrám typu katedrály z konce 14. století a dokonce pětilodní. Je navíc unikátní tím, že východní část má oválnou kompozici. V době pozdní gotiky chrám dostavovali Matěj Rejsek a Benedikt Rejt.

Když ho v 17. století získali jezuité, změnili interiér a kostel zakryli novou střechou se třemi barokními věžičkami. V této podobě vydržel do 19. století, kdy se ho chopili restaurátoři. Opět tu úřadoval Josef Mocker, který kostelu vrátil střechu v podobě tří stanů v duchu pozdní gotiky. Na západě přidal jedno klenební pole a novogotické průčelí.

Střecha chrámu svaté Barbory je dílo puristických úprav. Grafika E. C. Schmidt dle Wilhelma Kandlera, 1848. Foto: fotohistorie.cz, Radomír Roup, Unsplash

Hrad Bouzov

V dnešní podobě bouzovského hradu rozpozná původ v romantismu i běžný laik. Mísí se v něm neogotika s neorenesancí. V jádru je však středověký a podepsaly se na něm i opravy a dostavby v jiných stylech.

Současný vzhled s vysokou věží hrad dostal až na přelomu 19. a 20. století na přání arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského, velmistra Řádu německých rytířů. Radikální rekonstrukce inspirované jihoněmeckými hrady se ujal Georg von Hauberrisser.

Součástí rekonstrukce Bouzova bylo bourání větší části původního hradu. Obraz A. C. Haun – F. Kaliwoda, 1867. Foto: fotohistorie.cz, Radomír Roup, Profimedia.cz

Emauzský klášter v Praze

Klášter na Slovanech založil Karel IV. jako místo pro slovanskou křesťanskou liturgii. Prošel několikerou proměnou – od gotiky přes baroko k neogotice a předsecesním úpravám beuronskými mnichy.

Velkou ránou bylo bombardování v roce 1945, při němž komplex a hlavně kostel utrpěl velké škody. Obnovu navrhl v 60. letech architekt František Maria Černý. Od té doby má kostel průčelí se štítem a dvěma špičkami z betonové skořepiny.

Interiér kostela v Emauzském klášteře se rekonstruoval až ve 21. století. Barokní podoba z roku 1880. Foto: Emauzské opatství, Shutterstock.com

Zámek Konopiště

Původem hrad ze 13. století zažil dlouhý stavební vývoj. Různí majitelé ho přestavovali goticky, renesančně i barokně, až se z něj stal zámek. Koncem 18. století nechal František Václav z Vrtby ubourat přesahující patra věží a tím sjednotit výšku stavby.

V tomto stavu zámek v roce 1887 koupil následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este, se záměrem udělat z něj své sídlo. Chtěl mu vrátit gotický vzhled a najal si mistra této disciplíny Josefa Mockera. Architekt zjednodušil hlavní věž, sjednotil ty nárožní a zvýšil je o hrázděné patro. Později ještě přibylo křídlo knihovny.

Věže na Konopišti od konce 19. století opět vystupují nad střechu. Grafika F. A. Heber, 1844. Foto: hrady-zriceniny.cz, CzechTourism

Kostel ve Dvoře Králové

Kostel svatého Jana Křtitele je původně vrcholně gotickým dílem parléřovské hutě z doby vlády Václava IV. Trojlodní halu s odlehčenou klenbou podepřenou štíhlými kulatými sloupy nechala vystavět královna Žofie Bavorská, Václavova manželka.

Na konci 19. století kostel poznamenala rekonstrukce podle známého puristy Františka Schmoranze, největší změnou bylo zvýšení věže na 64 metrů.

Na věži kostela ve Dvoře Králové je barevně odlišená gotická a neogotická část. Historické foto z roku 1890. Foto: fotohistorie.cz, Radomír Roup, Profimedia.cz

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované