Léto v Česku: Místa, kde nejsou davy turistů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Největší klášterní knihovna na Moravě, rozhledna postavená z větrné elektrárny, zámek pokrytý exkluzivními sgrafity nebo futuristická expozice k tragédii druhé světové války. Vyrazte s námi na místa, která stojí za návštěvu a přitom jsou turisty poněkud opomíjená. Vybrali jsme je z aktuálního seznamu neobjevených skvostů CzechTourism, který vychází z návštěvnosti za rok 2024.

Původně gotický hrad si nechali na renesanční letní a lovecké sídlo přestavět Habsburkové. Během pěti staletí zde pobývali všichni habsburští císaři, třeba Rudolf II. místo využíval jako své hlavní sídlo mimo Prahu.

Na fasádách se zachovalo bohaté zdobení sgrafity, které patří k nejcennějším v Česku. Zaujme i krytá chodba Rudolfinka, jíž císař vstupoval do zahrady. Vedle zámeckých expozic tu lze zažít únikovou hru Ztracený poklad Rudolfa II.

Bývalá textilní továrna Tosta v Plesné na Chebsku unikla demolici a prošla proměnou v muzeum. Připomíná vzájemné soužití a vztahy Čechů a Němců včetně vysídlení Čechů v roce 1939 a odsunu Němců po skončení války.

Na expozici město spolupracovalo s chebským a karlovarským muzeem, se Sudetoněmeckým muzeem v Mnichově či s organizací Paměť národa. Zvláštní atmosféru areálu dodávají zakonzervované základy a stěny části továrních budov.

Bývalý klášter premonstrátek na Plzeňsku je krajinnou dominantou a národní kulturní památkou. Byl založen kolem roku 1200, dnešní podoba je barokní, zachované jsou i gotické a renesanční části.

K návštěvě zvou expozice soch a obrazů, modelů architektury, stavebnice Lego či vojenské techniky. Připomíná se tu i zdejší natáčení seriálů a filmů, třeba amerického snímku Česká spojka s Anthonym Hopkinsem. V zahradě se nachází vyhlídková věž, malé hasičské muzeum a hřbitov jeptišek.

Po vzoru pařížské Invalidovny byla v první půlce 18. století projektovaná i ta pražská, cílem bylo ubytování válečných invalidů. Z ambiciózního projektu dle architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera se uskutečnila jen devítina, i tak budova patří k největším barokním areálům u nás.

Kromě volně přístupného nádvoří jsou po rezervaci možné prohlídky interiérů pro skupiny od 10 lidí, k vidění jsou dlouhé chodby s unikátními ubytovacími jednotkami a kaple. Při zvláštních akcích se konají večerní prohlídky.

Pasekářská obec Ploština ve Vizovických vrších zažila na konci druhé světové války tragédii, kvůli partyzánům ji vypálily německé jednotky SS a povraždily 24 lidí. Příběh popisuje i román Ladislava Mňačka a film Smrt si říká Engelchen.

Od 70. let na událost poukazuje památník od architekta Šebestiána Zeliny. Areál na seznamu národních kulturních památek prošel v roce 2023 renovací a stavbou nového muzea, oválnou budovu s futuristickou expozicí navrhli architekti Michal Poláš a Tomáš Skalík. Opravy se dočkala i zdejší kaple.

Návštěvnické středisko vzniklo z venkovské usedlosti z druhé poloviny 19. století ve vesničce Krátká ve Žďárských vrších. Stavení se zdobeným štítem a šindelovou střechou má ze tří stran obestavěný dvůr, který uzavírá zeď s bránou a brankou.

Expozice představuje chráněnou oblast Žďárské vrchy, věnuje se vývoji místní krajiny a přírody od doby před příchodem člověka přes středověkou kolonizaci až k rozvoji místního průmyslu a kolektivizaci v zemědělství.

Tubus zrušené větrné elektrárny poblíž česko-polských hranic se rozhodl městys Nový Hrádek přestavět na rozhlednu. Soutěž vyhrál návrh architekta Pavla Suchého, který zahrnoval i vybudování turistického infocentra a díky šroubovité podobě rozhledny a plechovému obkladu stavbě ponechal industriální vzhled.

Místem prochází česko-polská Hřebenovka, Stezka Českem a Jiráskova cesta, v infocentru je možné si odpočinout u stolů a občerstvit se z automatů.

V benediktinském rajhradském klášteře sídlí Památník písemnictví na Moravě. Klášter založili benediktini před půlkou 11. století a už tehdy vznikl základ klášterní knihovny, která je dnes největší na Moravě – i díky rozšíření po rušení klášterů po smrti Marie Terezie.

Dnešní barokní podoba opatství je dílem architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela, i když jeho projekt nebyl dokončen. Kromě knihovny jsou tu expozice historie kláštera, staroslověnštiny a moravského písemnictví, stejně jako dočasné výstavy.

Zlatokopecký skanzen ve Zlatých Horách na Jesenicku poukazuje na hornickou historii v tomto kraji. Vidět tu lze repliku hornického srubu nebo tavicí pec, hlavním lákadlem jsou repliky vodou poháněných středověkých hornických mlýnů postavených podle dobových nákresů na původním historickém kanále. Návštěvníci uvidí drcení zlaté rudy, můžou si vyzkoušet rýžování zlata a případný drobný výtěžek si odnést domů.

Bratrský sbor ve Fulneku byl posledním místem pobytu Jana Amose Komenského před odchodem do exilu. Komplex je v jádru pozdně gotický, poté byl v 17. a 18. století přestavěný, později sloužil i jako jízdárna, sýpka a špitál.

Památník Jana Amose Komenského zde byl zřízen v 70. letech 20. století, moderní muzeum s řadou interaktivních prvků je v provozu od roku 2021. Součástí expozice jsou historické knihy a zbraně, nahrávky rekonstruovaných historických zpěvů sboru či projekce dobových ilustrací na strop.