Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Festival muzejních nocí, v jehož rámci nabízí muzea, galerie i památkové objekty speciální večerní program, se koná letos už po jedenadvacáté. Zapojeno je téměř sedm set kulturních institucí z více než dvou set českých měst.
Akce, která trvá od pátku 16. května do 14. června 2025, bude mít už tradičně slavnostní zahájení. To proběhne tentokrát v lázeňském městě Luhačovice a budou při něm oceněny osobnosti muzejnictví ve Zlínském kraji. Na programu je i koncert Filharmonie Bohuslava Martinů a představení kulturních institucí Zlínského kraje a Luhačovic. Na akci naváže Luhačovická muzejní noc s programem pro veřejnost.
Muzejní noc 2025
V pořadí 21. ročník českého Festivalu muzejních nocí se koná od 16. května do 14. června 2025. Letos se do akce, kterou organizuje Asociace muzeí a galerií České republiky spolu s Ministerstvem kultury, zapojí 681 institucí a 205 měst. Národní zahájení festivalu se uskuteční v pátek 16. května 2025 v prostorách Slunečních lázní v Luhačovicích. Jednotlivé instituce a města pak své muzejní noci pořádají v různých termínech v uvedeném rozmezí.
Co nabídnou muzejní noci v největších městech?
- Praha: Pražská muzejní noc, 14. června 2025
- Brno: Brněnská muzejní noc, 17. května 2025
- Ostrava: Ostravská muzejní noc, 17. května 2025
Kompletní přehled zúčastněných měst a přihlášených institucí najdete na webu Asociace muzeí a galerií ČR.
Večer se tak návštěvníci mohou těšit na přístup do stálé expozice ve Slunečních lázních, na jejichž terase se také uskuteční workshop Voda – slunce – vzduch! s cvičením luhačovické vzduchoplavby. Na programu je rovněž komentovaná procházka Pražskou čtvrtí a vyprávění o historii vil a jejich obyvatel.
Prohlédnout si také mohou Muzeum Luhačovického Zálesí, kde je stálá expozice Známé i neznámé Luhačovice a Kabinet Dušana Jurkoviče. Připravena je výstava „Auto-moto-kolonáda“ věnovaná historii luhačovických automobilových a motocyklových turnajů v meziválečném období.
Pokud to máte do Luhačovic daleko, v prvních dnech festivalu nabídnou program instituce zejména v Brně, Olomouci, Ostravě, Mladé Boleslavi nebo v Kutné Hoře. Pražská muzejní noc je naplánována na konec festivalu, tedy na 14. června. Více v podrobném programu.
Město s otiskem „básníka dřeva“
Hlavní hvězdou pátečního zahájení v Luhačovicích budou již zmiňované Sluneční lázně, které jsou nyní pro návštěvníky města velkým lákadlem. Areál z počátku 20. století od architekta Dušana Jurkoviče se totiž po letech chátrání dočkal rozsáhlé rekonstrukce v hodnotě 150 milionů korun. Znovu přístupný veřejnosti je od loňského května.
Obnova si kladla za cíl zachovat zejména architektonickou hodnotu komplexu. Ostatně Jurkovič je s moravským lázeňským městem pevně spjatý a vtiskl mu své kouzlo. Byl to on, kdo zpracoval regulační plán Luhačovic a navrhl zde řadu staveb. Vedle Slunečních lázní i léčebný Jurkovičův dům přezdívaný též jako „barevná pohádka“, obytné vily, lázeňské domy nebo hudební pavilon.
Prohlédněte si zrekonstruovaný areál Slunečních lázní:
Jurkovičova díla poznáte na první pohled, mají velmi osobitý styl, jsou plná barev a výrazně ovlivněna lidovou architekturou. Svéráznými dřevostavbami si architekt vysloužil přezdívku „básník dřeva“.
Komplex Vodoléčebného ústavu a Slunečních lázní s plovárnou byl postaven v letech 1901 až 1910 a sloužil pro léčbu pacientů říční vodou. Prováděly se tu oplachy, střiky i koupele ve studené vodě. Poslední léčebné procedury se zde dělaly v roce 2012, od té doby areál pustl.
Po přestavbě, kterou vedl architekt Petr Všetečka z atelieru Transat architekti, už neslouží léčebným účelům, ale našel nové uplatnění jako kulturně-společenské centrum. Všetečka, který pracoval například i na renovacích Památníku Tomáše Bati a Baťova mrakodrapu ve Zlíně či Jurkovičovy vily v Brně, přetvořil hlavní budovu v muzeum, které seznamuje nejen s historií místa a tradicí lázeňských vodoléčebných procedur. Expozice se věnuje i dílům architekta Dušana Jurkoviče a rovněž hudebního skladatele Leoše Janáčka, který byl ve městě častým hostem.
Ve třech podlažích tu najdou návštěvníci tematické instalace, historický nábytek, interaktivní prvky i audiovizuální obsah. Autentická odpočívárna zůstala zachována jako největší klenot původního návrhu.
Ve vstupním objektu vedle návštěvnického centra nechybí ani kavárna s terasou. A za zmínku stojí také proměna původního koupaliště se stylovými dřevěnými kabinkami, které je nyní odpočinkovým místem. Na jeho místě vznikl biotop s rostlinami a brodícím bazénkem, který návštěvníci ocení v horkých dnech.