To nejlepší z Beskyd a Zlínska: funkcionalismus, valašské roubenky i Baťův kanál

Jak říkají čísla, nejvíc turistů míří ve Zlínském kraji do Zoo Zlín. Není divu, druhá nejnavštěvovanější zoologická zahrada v Česku podle statistik agentury CzechTourism, která má jako bývalý zámecký park i zčásti podobu botanické zahrady, opravdu stojí za vidění.

Areál jasně rozčleněný na části podle kontinentů se může chlubit třeba obrovským výběhem se stádem afrických slonů, krytou zátokou rejnoků s možností pohladit si tyto mořské tvory nebo významnými evropskými expozicemi jaguárů či supů.

Ale také tropickou halou Yucatan s replikou mayského chrámu a s volně se pohybujícími živočichy, romantickým zámkem Lešná nebo největší japonskou zahradou na českém území, v níž atmosféru dokresluje relaxační hudba spouštěná čidlem pohybu. Při příjezdu je ideální si vybrat bezplatná parkoviště P1, P5 nebo P6, ostatní jsou placená.

Cestu za zvířaty je ovšem možné spojit i s řadou jiných cílů. Vybrali jsme tipy na výlety, co dalšího navštívit ve Zlínském kraji a v Beskydech.

Ten, kdo zamíří do zoo, by neměl vynechat také návštěvu samotného baťovského Zlína, který je jedinečným souborem funkcionalistických staveb. Ve srovnání s jinými městy má netypickou podobu. Namísto stísněného centra tu najdete velkorysé volné plochy, místo sošných památek červenobílý funkcionalismus. Toto unikátní průmyslové zahradní město se zrodilo na rýsovacích prknech modernistických architektů.

Zlínská baťovská architektura, na kterou lze narazit i na řadě míst v okolí, je kombinací evropského funkcionalismu se stavěním z cihel, které Tomáš Baťa odkoukal v USA. Mísí se v něm úsporná typizace s urbanismem zahradních měst plných zeleně.

Když se řekne Beskydy, kromě Lysé hory a Radhoště asi každého napadnou Pustevny. Nejen v tomto sedle na hlavním hřebeni předních Beskyd, které láká i na stezku v korunách stromů zvanou Stezka Valaška, lze natrefit na řadu známých horských chat. Vážou se k nim i poutavé příběhy z jejich historie.

Zatímco výše zmíněná místa i některá další jsou často plná lidí, zadní Beskydy, územně už spadající do Moravskoslezského kraje či na Slovensko, jsou krajem plným odlehlých samot. Nabídnou výhledy na Karpaty, které nikdy neomrzí, romantické zbojnické chodníčky mířící do hlubokých údolí i odlehlé lesní cesty, kde nepotkáte člověka několik hodin.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je králem českých i moravských skanzenů. Je také sídlem Národního muzea v přírodě a jeho restaurátorských dílen. Přímo ve městě lze najít tři typově rozdílné areály Dřevěné městečko, Mlýnská dolina a Valašská dědina, čtvrtý s názvem Kolibiska je ve výstavbě. Vyšplhat můžete i na Jurkovičovu rozhlednu, novodobě postavenou podle původních plánů známého architekta.

Lázeňská tradice Luhačovic je už dlouhá více než 300 let. Toto město ve Zlínském kraji má jen asi pět tisíc stálých obyvatel, přesto platí za největší lázně na Moravě. Spojeno je nejen s léčivými prameny, ale také třeba s architektonicky cennými stavbami navrženými už zmíněným architektem Dušanem Jurkovičem nebo s funkcionalismem Bohuslava Fuchse.

Pěkná místa na výlety nabízí i okolí města. Patří k nim Luhačovická přehrada, hrad Brumov a poutní místo Malenisko na Provodově. Nebo Žítková na hřebeni Bílých Karpat, spojená s lidovými léčitelkami - žitkovskými bohyněmi, známými i z románu Kateřiny Tučkové.

Hanáckou část Zlínského kraje představuje Kroměřížsko. A s ním hlavně jeho hlavní lákadlo – barokní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou, které jsou zapsány na seznamu UNESCO. Barokní klenot Moravy byl vybudován díky tomu, že patřil k olomouckému biskupství, později arcibiskupství, jakožto letní sídlo.

Podzámecká zahrada v podobě kombinace barokního a anglického parku přiléhá k zámku. Geometrická a čistě barokní Květná zahrada byla dříve zvaná Libosad a rozkládá se v jiné části města. Jedním z hlavních prvků Květné zahrady je kolonáda, která v minulých letech prošla velkou rekonstrukcí.

Asi polovina území Slovácka, spojeného s vínem a bohatými kroji, to je oblast Uherskohradišťska. Ze západu je uzavírá hřeben Chřibů s „dvojhrbem“ kopců s majestátním hradem Buchlovem a kaplí svaté Barbory, z východu hřeben Bílých Karpat. Mezi tím se táhne převážná rovina, rozprostřená kolem řeky Moravy a jejího přítoku Olšavy.

Oblíbeným cílem v Pomoraví je Baťův kanál, jehož vodní trasa, částečně procházející i korytem řeky Moravy, vede ze severu od Otrokovic až k jihomoravskému Hodonínu. Láká k plavbám na zapůjčených loďkách a hausbótech, ale také k cyklistice – podél břehů vedou populární cyklotrasy, i když místy trochu hrbolaté.

Vodní trasa prochází v posledních letech modernizací, připravuje se stavba dalších přístavů a prodloužení až ke Kroměříži. Příjemnou zastávkou jsou přístavy a přístaviště – u většiny se lze občerstvit s výhledem na vodu. Doporučit lze třeba Spytihněv či Staré Město, v říční části Napajedla nebo Otrokovice, dále na jihu pak Veselí nad Moravou nebo Strážnici.