Článek
Funkcionalismus je architektonický styl, jehož původ spadá do 20. a raných 30. let 20. století. Za zakladatele je považován francouzský architekt Le Corbusier, který svého času navštívil také Prahu nebo Zlín. Mezi jeho nejoceňovanější stavby patří vila Savoy v Paříži a Unité d'habitation (obytný blok) v Marseille.
Co je funkcionalismus
Funkcionalističtí architekti chtěli vytvořit zcela nový styl, který bude odpovídat moderní době a nebude zatížen nánosem historismů. Podstatný pro ně byl funkční přístup, neodlučitelně spojený s čistou estetikou. Le Corbusier sepsal Pět bodů moderní architektury, čímž vytvořil základ moderním stavbám jako takovým.
Le Corbusier - Pět bodů moderní architektury
5 bodů moderní architektury podle Le Corbusiera (1926)
- Sloupy: Dům je postaven na sloupech, díky čemuž je uvolněno přízemí.
- Střešní zahrada: Dává prostor zeleni na plochých střechách.
- Volný půdorys oddělený od konstrukce: Umožňuje různé členění v patrech.
- Pásová okna: Okna mohou být po celé stavbě mezi sloupy.
- Volné průčelí: Umožňuje volné řešení oken.
Český funkcionalismus
Česká funkcionalistická architektura si zasloužila uznání u nás i za hranicemi. Ve dvacátých letech byly hlavními kolébkami funkcionalismu Praha, Brno a Zlín. Mezi realizovanými projekty byly vily, obytné komplexy, obytné kolonie, školy, veřejné budovy i církevní stavby.
Známé stavby a slavní architekti
Jedinečným funkcionalistickým projektem je bytový komplex Molochov (1938) na pražské Letné, jehož autory jsou Josef Havlíček, Otto Kohn a Karel Kohn. Z místa je výhled na Pražský hrad. Havlíček je také autorem paláce Chicago na Národní (1927-28) nebo Paláce všeobecného penzijního ústavu na Žižkově (1929-33, s Karlem Honzíkem).
Pod vedením architekta Pavla Janáka vznikla osada Baba v Dejvicích (1932-1940), která čítá 33 vil od českých architektů a vznikla na popud československé odnože hnutí Werkbund.
Nemůžeme opomenout také autory Veletržního paláce, tedy Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Fuch byl žákem Josepa Plečnika a je také autorem zimního stadionu na Štvanici, vlastní vily v Libni (Fuchsova vila) nebo jedné z vil v kolonii Baba. Podle návrhů Tyla vznikl palác YWCA (1926-29) v Žitné ulici, původně určený pro Obrodné hnutí mladých žen v Československu. Jeho další známé projekty jsou kladenská nemocnice či pasáž domu Černá růže (1929-33).
