Dřevěné věže, kamenné vyhlídky i spirály: Znáte 7 nejhezčích rozhleden jižní Moravy?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozhledny v okolí Brna a na jižní Moravě vás potěší nejen výhledy na krásnou krajinu, ale i zajímavou architekturou. Všechny jsou volně přístupné po celý rok, a tak na ně můžete vyrazit kdykoli.

Na výlet se nejlépe chodí tehdy, máte-li nějaký cíl, na který se můžete těšit – což každá z těchto jihomoravských rozhleden splňuje. Některé z nich jsou zasazené do malebných vinic, jiné zase ukryté v klidných lesích.

Na kopci Výhon nad Židlochovicemi stojí elegantní Akátová věž, která na první pohled upoutá svým spirálovitým tvarem. Věž dosahuje výšky téměř osmnácti metrů a k její vyhlídce vede 76 schodů, z toho 3 betonové, 61 dřevěných a 12 kovových. Akátové dřevo, ze kterého je rozhledna převážně postavená, jí nejen dalo název, ale je také typické pro okolní přírodu.

Rozhledna, navržená architektem Pavlem Jurou, byla otevřena v roce 2009 na kopci Výhon, který je nejvyšším bodem Dyjsko-svrateckého úvalu. Za jasného počasí si z ní můžete užít výhled na Pálavu, vrchol Hády, Drahanskou vrchovinu a někdy je dokonce možné zahlédnout i chladicí věže jaderné elektrárny v Dukovanech. Výlet na Výhon patří mezi oblíbené cíle pro rodiny s dětmi či pro cyklisty.

Nedaleko obce Kobylí na Břeclavsku vznikla v roce 2018 jedinečná bezbariérová rozhledna, která nemá žádné schody. Moderní Stezku nad vinohrady na Kobylím vrchu tvoří spirálová rampa vinoucí se do výšky sedmi a půl metru, takže se na její vrchol pohodlně dostanou i rodiče s kočárky nebo lidé na vozíku. Tabulky na podlaze spirály připomínají historické milníky obce Kobylí.

Rozhledna stojí na kopci Homole v nadmořské výšce 334 metrů a nabízí výhled na Pálavu, Děvín, Děvičky i Bílé Karpaty. Stavba vznikla podle návrhu architektů Jiřího Vojtěška a Jakuba Rolečka z ateliéru Keeo4design.

V lesích Moravského krasu, na hřebeni nad údolím řeky Svitavy, stojí kamenná Alexandrova rozhledna. Byla postavena už v roce 1887 zásluhou Rakousko-uherského turistického spolku a patří k nejstarším rozhlednám v regionu. Rozhledna byla původně dřevěná a pojmenovaná je po císařském radovi Alexandru Suchánkovi, který byl iniciátorem její výstavby.

Věž, která je vysoká dvanáct metrů, prošla v roce 2009 rekonstrukcí. Po vykácení vegetace v jejím nejbližším okolí dnes poskytuje krásný výhled na lesy Moravského krasu, údolí řeky a vzdálené vrcholy Drahanské vrchoviny.

Z Adamova k Alexandrově rozhledně půjdete asi dva a půl kilometru a lesní cesta je sjízdná i pro kočárky. V noci je stavba osvětlena, takže je po setmění vidět jako maják z širokého okolí.

U Velkých Pavlovic najdete rozhlednu Slunečná. Postavena byla v roce 2009 na vrchu Nadzahrady a svým netradičním designem od projektantů Martina Nováka a Antonína Olšiny má připomínat keř vinné révy – věž je obklopena rovnými výhonky jako ze hry Mikádo. Výška věže je necelých devatenáct metrů a na její ochoz vede 75 schodů.

Rozhledna nabízí výhled nejen na Pálavu a Lednicko-valtický areál, ale také na vinice v okolí. Když je hezké počasí, je ideálním cílem při cyklovýletech po Modrých horách – projet k ní můžete okolo vinohradů. Pod Slunečnou se můžete občerstvit v kiosku, který je otevřený při dobrém počasí od dubna do října.

Babí lom, skalnatý hřeben severně od Brna, patří mezi nejoblíbenější výletní cíle v okolí města. Na jeho vrcholu stojí betonová rozhledna, která byla postavena už v roce 1961 a má pro toto období typickou architekturu, autorem byl architekt Mojmír Korvas. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2022 znovu vítá návštěvníky.

Cesta k rozhledně vede přes skalnaté vyvýšeniny a úzké cestičky, které nabízejí krásné výhledy na okolní přírodu už během výstupu. Rozhledna měří patnáct metrů a z její vyhlídkové plošiny můžete spatřit panorama Žďárských vrchů, Drahanské vrchoviny, Českomoravské vrchoviny a při dobrém počasí možná zahlédnete i siluetu Alp.

Vrchol byl ale oblíbený už od 19. století. Rád jej navštěvoval třeba básník Petr Bezruč, který zde údajně zapaloval svíčku, aby uctil památku svých zesnulých přátel. Kromě jednoduché trámové rozhledny na hřebeni stála i výletní chata, ani jedna stavba však nepřečkala druhou světovou válku.

Na kopci Vyšicko nedaleko Mutěnic se od roku 2015 tyčí kovová rozhledna s dřevěným schodištěm. Stavba je sice vysoká jen devět metrů, ale díky umístění na návrší nabízí výhledy, které konkurují i vyšším rozhlednám.

Vyšicko láká nejen svou polohou uprostřed vinohradů, ale i výhledy na Mutěnické Búdy, Chřiby, Pálavu, Bílé Karpaty i hrad Buchlov. Výšlap nahoru netrvá moc dlouho, tudíž ani není náročný, proto je rozhledna oblíbená i u rodin s malými dětmi. Místní lidé stavbě přezdívají „Triangl“ – nejen kvůli trojúhelníkovému půdorysu, ale i proto, že na jejím místě původně stála triangulační věž.

Vyšicko je součástí turistické stezky Mutěnická vinařská stezka, na níž najdete mnoho možností k posezení a piknikům. Zabalte si s sebou tedy i nějakou svačinu, pokud jich chcete využít.

Na kopci Klucanina nad Tišnovem se tyčí přes 29 metrů vysoká rozhledna, která byla otevřena v roce 2003. Stavba od architektů Heleny a Luboše Chvilových nahradila původní dřevěnou rozhlednu z 30. let 20. století, která se v 50. letech zřítila. Současná věž má tři vyhlídkové plošiny, přičemž ta nejvyšší se nachází ve výšce 24,6 metru a vede na ni 133 schodů. ​

Z vrcholu rozhledny dohlédnete na Sýkoř, Babí lom a Tišnov. K rozhledně vede značená turistická stezka a v létě zde můžete spatřit květy střevíčníku pantoflíčku, velmi vzácné ohrožené orchideje.