Hlavní obsah

Jsou to velcí bojovníci, říká lékařka, která zachraňuje nedonošené děti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Co obnáší záchrana nedonošených dětí? Podcast Seznam Zpráv MUDr.ování navštívila neonatoložka Tereza Lamberská.

Reklama

Lékařky a lékaři dnes dokážou zachránit i miminko, které je sotva za půlkou doby těhotenství. I takové dítě má naději na život a dokonce šanci, že přežije bez závažného hendikepu. Co obnáší záchrana malých velkých bojovníků?

Článek

„Samo o sobě to, že miminko přežije a že kolikrát přežije i komplikace, které na začátku vnímáme jako závažné, potom hodnotíme jako zázrak. Mám pocit, že je tam něco i mezi nebem a zemí. Některé děti jsou zkrátka odolnější a vybojují to i navzdory horším prognózám,“ říká neonatoložka Tereza Lamberská.

Co vše obnáší záchrana dětí, které se narodí extrémně nezralé a tedy v takzvané šedé zóně? A jaké to pro neonatoložku bylo, když dílem osudu vyměnila roli lékařky za roli maminky nedonošených dvojčat? Dozvíte se v aktuálním dílu podcastu Seznam Zpráv MUDr.ování.

Záchrana těch nejkřehčích nedonošených novorozenců je náročná snad po všech stránkách. A to jak pro lékaře, tak pro rodiče a především pro samotná miminka.

Neonatoložka Tereza Lamberská se této práci věnuje už řadu let v Perinatologickém centru Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze, tedy v porodnici U Apolináře. Každoročně se tu daří zachraňovat i miminka narozená v takzvané šedé zóně. Tedy okolo 24. týdne těhotenství a s porodní hmotností i pod půl kila.

„Tyto děti mají naději na život a mají šanci, že přežijí. Dokonce mají šanci na to, že přežijí bez nějakého závažného hendikepu. Rozhodně a samozřejmě ale ta šance není stoprocentní,“ říká lékařka. Upozorňuje, že narození tak malého miminka znamená naprostou změnu života pro rodiče i celou rodinu.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Tereza Lamberská Ph.D., vystudovala všeobecné lékařství na 3. LF UK a po promoci v roce 2009 nastoupila na novorozenecké oddělení Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze (porodnice u Apolináře). Má za sebou pracovní zkušenost v nemocnicích St. Mary's a Queen Charlotte's & Chelsea Hospital v Londýně. Po atestacích z pediatrie a neonatologie obhájila na 1. LF UK disertační práci s názvem Stabilizace a resuscitace extrémně nezralých novorozenců.

Foto: Seznam Zprávy

MUDr.ování navštívila neonatoložka Tereza Lamberská

„Budou je čekat dlouhé týdny a měsíce strachu o miminko. Kdy není vše vyhráno. My nemáme věšteckou kouli a nedokážeme třeba hned v okamžiku porodu říct, zda tohle dítě přežije. My se snažíme poskytnout maximální možnou péči,“ dodává lékařka.

Když jde o život

Práce neonatoložky je psychicky velmi náročná - klíčové je umět zachovat chladnou hlavu a postupovat soustředěně i v enormně vypjatých situacích, kdy jde malému pacientovi o život.

„Na druhou stranu je ten obor strašně krásný a máme spoustu pozitivní zpětné vazby od rodičů dětí, které jsme vypiplali. Rodiče nám posílají pozdravy a fotky, chodí se nám ukazovat. A to je potom ta nejlepší medicína i na nějaké vyhoření. Vidíme, že to má velký smysl,“ říká Tereza Lamberská.

Některá miminka jsou podle ní i navzdory své křehkosti velkými bojovníky. Zachraňovat je pomáhají i moderní technologie. Lékařům například pomáhá speciální lůžko, díky kterému mohou dítě po porodu stabilizovat ještě před přerušením pupeční šňůry. Stěžejní je ale také komunikace s rodiči a umožnění co největšího kontaktu mezi novorozencem a matkou.

O důležitosti takového kontaktu se ostatně lékařka přesvědčila na vlastní kůži, když se před pár lety sama stala maminkou dvojčat, která přišla na svět sedm týdnů před termínem. Vlastní mateřská zkušenost ji prý v mnohém změnila.

„Myslím, že jsem mnohem víc vnímavá k pocitům maminek, víc dokážu jejich pocity pochopit. Víc dbám na to, aby dostávaly informace a aby věděly, co se děje,“ říká Tereza Lamberská.

Reklama

Doporučované