Článek
Ve druhé polovině 20. století lidé na kouzlo jarních bylin zapomněli, přestali je sbírat a používat při vaření. Až v posledních letech se obyvatelé české kotliny zamilovali do medvědího česneku a spolu s ním začali objevovat další poklady jarní přírody.
Inspirace z orientu
Seznam Zprávy vybraly deset jarních bylin, které mohou zpestřit a obohatit jarní jídelníček. A k tomu přidáme i pár tipů na jídla, která díky nim dostanou novou tvář.
Jako jedna z prvních vyráží v českých lesích divoká pažitka, která se hodí na chleba s máslem, ale také výborně funguje v oleji při nakládání sýra. Stejně brzy jako pažitka se objevuje drobný ptačinec prostřední, přezdívaný též ptačinec žabinec, který obohatí saláty, ale můžete z něj připravit také pesto.
Od zimních měsíců kvete rovněž sedmikráska, která se často přidává jako jedlá dekorace do polévek. Stejně dobře ale funguje na chlebu s máslem a sýrem. U potoků můžete nasbírat divokou mátu, ze které je možné připravit čaj, ale také ji můžete přidat do mletého masa při přípravě karbanátků či masových kuliček. Tak se to dělá hlavně na Balkáně a v Orientu.
Pikantní řeřicha
Tyhle všechny byliny obvykle známe, na rozdíl od česnáčku, popence či potočnice. Přitom právě výrazně aromatický popenec patřil k oblíbenému jarnímu koření české vesnice a přidával se třeba do velikonoční nádivky.
Potočnice lékařská, neboli řeřicha potoční, je slavná bylina, která byla oblíbená již v době antiky a třeba ve Velké Británii ji milují dodnes. Na jaře zde má stejné postavení jako třeba v Německu chřest, prodává se ve všech supermarketech a vedle přípravy pikantní pomazánky s cottage sýrem nebo ricottou je oblíbená jako svěží příloha ke grilovaným mořským rybám či k vyzrálému steaku.
V Česku ale v případě potočnice pozor – je zde silně ohrožená, tudíž chráněná, a ve volné přírodě se sbírat nesmí. Je však možné si ji pěstovat na zahradě.
Nejen krásné, ale i chutné. Právě teď je vhodná doba ke sběru jarních bylin.
Česnáček z české přírody dodá do salátů či pomazánek jemnou česnekovou příchuť, naopak hojně rozšířený plevel v podobě šťovíku zajistí chuť kyselou.
Pampeliška ke steaku
A zbývají dvě největší hvězdy českého jarního bylinkového nebe, obě s mimořádnými léčebnými účinky. Kopřiva po staletí hrála roli jarní špenátové náhražky, připravovala se z ní polévka či nádivka, ale také příloha k pečenému masu.
Jak bez masa vaří profesionálové
Dneska je to již povinnost. Šéfkuchaři lepších restaurací musí mít v nabídce několik jídel pro vegetariány či vegany, které nejen výborně chutnají, ale také vypadají k světu.
Popularita pampelišky v kuchyni přichází až v posledních letech, kdy šéfkuchaři lepších restaurací začínají více pracovat s hořkou chutí. Pampeliška je jedlá kompletně celá, restované kořeny se mohou přidat ke steakům, z bělených listů pěstovaných pod fólií se připravuje salát, neboť nejsou tak hořké, naopak květy je možné použít do smažených a pečených jídel, nebo z nich můžete připravit netradiční vege karbanátky.
Omáčka, kterou miloval Goethe
A ještě pár tipů na konkrétní pokrmy z jarního plevele. Jarní klasikou je zelená polévka, kdy se do zeleninového vývaru nadrobno naseká směs divokých bylinek. V německém Frankfurtu je oblíbená zelená omáčka, která je připravená ze zakysané smetany a mnoha druhů bylinek – obvykle nechybí pažitka, šťovík, brutnák, řeřicha, meduňka. Podává se s vařeným vejcem a brambory. Tradičně se připravuje v květnu a jejím velkým milovníkem byl básník Goethe.
Z jarních bylinek můžete připravit také netradiční podobu levantského salátu tabouleh, kam se obvykle dává především petržel a máta, ale bez problémů můžete použít i jarní plevel. A poslední tip: pikantní a aromatické jarní bylinky skvěle dochutí také tatarák, neboť bylinky zvýrazní, ale nepřebijí chuť kvalitního vyzrálého masa.
