Někdy Jidáš, jindy jidáš. Poradíme, jak na velikonoční pravopis

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vzpomenout si na správná pravidla psaní velkých a malých písmen organizací, ulic nebo významných dní může dát zabrat.

Podívejte se na přehled, jak je to s velkými a malými písmeny ve výrazech, která se pojí s obdobím Velikonoc.

Není to tak dávno, co se „velikonoce“ psaly přesně takto, tedy s malým počátečním písmenem. To však změnila reforma pravopisu z roku 1993, která tento významný svátek začala hodnotit jako vlastní jméno. Od té doby bychom přání veselých Velikonoc měli psát s velkým V. Stejně to platí například u Vánoc.

Pokud jde o přídavné jméno velikonoční, záleží na významu. U běžných slovních spojení jako velikonoční pomlázka, velikonoční beránek nebo velikonoční kraslice, píšeme s malým počátečním písmenem.

Složitější je to s Velikonočním pondělím. Jedná se o název významného dne, který píšeme s velkým písmenem prvního slova. Občas se o tomto dni ale mluví v obráceném slovosledu. V takovém případě je správně tvar Pondělí velikonoční.

Za zmínku ještě stojí zeměpisný název Velikonoční ostrov, psaný rovněž s velkým V.

Názvy jednotlivých svátečních dnů předvelikonočního týdne píšeme vždy s velkým počátečním písmenem - Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Boží hod velikonoční… Opět tu platí pravidlo, že při obráceném slovosledu se píše velké písmeno jen u prvního slova spojení.

Slovní spojení, která označují celé sváteční období kolem Velikonoc, se obvykle píšou s malými písmeny. Nejedná se totiž o žádné oficiální označení. Píše se tedy velikonoční svátky, červené svátky, ale i pašijový týden.

Nejednoznačné je to v případě svatého týdne. Varianta s malými písmeny je z hlediska pravidel správná. V náboženských textech pro zdůraznění důležitosti a úcty ale lze nalézt i variantu Svatý týden.

O Velikonocích se připomíná den, kdy podle legendy Ježíše Krista zradil jeden z jeho učedníků – Jidáš Iškariotský. Pokud je řeč právě o něm, píše se velké J.

Jeho jméno se ale stalo synonymem pro obecné označení zrádce, v tomto významu se pak píše jidáš s malým písmenem. A nakonec může slovo jidáš (ale také jidáše či jidášky) označovat i druh sladkého pečiva, který se peče právě o velikonočních svátcích. I v tomto případě se jedná o přenesený význam a správně je malé j.

Na podrobnější vysvětlení pravidel se můžete podívat v internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR.