Hlavní obsah

Svatý týden Velikonoc: Jaké jsou v něm dny a proč se tak jmenují

Foto: Profimedia.cz

Velikonoce - ilustrační foto.

Reklama

Pašijový týden neboli také svatý týden je týden, kdy si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista na Zemi, jeho smrt a následné vzkříšení.

Článek

Název pašijový týden vychází z biblických vyprávění sepsaných Ježíšovými apoštoly. Jde o takzvané pašije. Passio znamená v latině utrpení.

Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Po tomto týdnu následuje Velikonoční pondělí jakožto druhý svátek.

Jak vychází Svatý týden v roce 2024

DenTermín
Květná neděle24. března 2024
Modré pondělí 25. března 2024
Šedivé úterý26. března 2024
Škaredá středa27. března 2024
Zelený čtvrtek28. března 2024
Velký pátek29. března 2024
Bílá sobota30. března 2024
Velikonoční neděle31. března 2024
Velikonoční pondělí1. dubna 2024

Květná neděle

Květná neděle nebo také Pašijová neděle připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Pojmenování vzniklo z toho, jak jsou tento den zdobeny kostely květy, které připomínají palmové větve, kterými tehdy lid vítal Ježíše. U nás se využívají kočičky nebo vrbové větvičky. Při bohoslužbách se předčítá takzvaná pašije (z latinského Passio - utrpení), zpráva o umučení Ježíše Krista, odtud také pojmenování Pašijová neděle.

Modré pondělí

Modré pondělí je posledním masopustním pondělím. Pro křesťany byl tento den symbolem volného dne, kdy lidé nepracovali a kostely se zdobily modrým a fialovým suknem. Přívlastek „modré“ pravděpodobně vznikl z německého „blau“, to znamená v překladu nejen modré, ale také podnapilý, neschopný práce.

Šedivé úterý

Šedivé úterý je také někdy nazýváno Žluté úterý. Šedivá barva nejspíše reprezentuje úklid. Hospodyně se věnovala úklidu celého domu, vymetání pavučin a prachu. Žlutá barva v křesťanství symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost, žárlivost a boží světlo.

Škaredá středa

Škaredé středě se také říká Sazometná středa, smetná či černá. Název Sazometná získala od toho, že se tento den vymetaly komíny od sazí. Tento den připomíná zrazení Ježíše Jidášem za 30 stříbrných, proto škaredá. S tím je spojena lidová pověra, že pokud se ten den člověk bude mračit, zůstane mu to po celý rok.

Zelený čtvrtek

Pátým dnem Svatého týdne je Zelený čtvrtek, křesťané si v tento den připomínají Ježíšovu poslední večeři. Hospodyně uklízely a smetí se následně nosilo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Jedla se také zelená jídla ze zelených surovin, například zelí, špenát nebo hrách. Ta měla zaručit zdraví na celý rok. Zeleným čtvrtkem začíná velikonoční triduum, které končí o Velikonoční neděli. Označení Zelený čtvrtek nejspíše vzniklo z německého názvu Greindonnerstag, ten v překladu znamená „Lkavý čtvrtek“ a jeho zkomolením na Gründonnerstag „Zelený čtvrtek“.

Velký pátek

Na Velký pátek byl Ježíš odsouzen, ukřižován a následně pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě. Podle pověstí se otevíraly hory, které ukrývaly poklady, a nesmělo se nic půjčovat, aby to nepřineslo do domu smůlu. Lidé například také nesměli prát prádlo v potoce, protože se tak údajně namáčelo v Kristově krvi.

Bílá sobota

Bílá sobota se nesla ve znamení příprav na Boží hod velikonoční, připravovaly se pokrmy, nebo se pletly pomlázky. Dopoledne Bílé soboty se nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu, večer a v noci nastávají oslavy vzkříšení Ježíše Krista. Sobotě se říká bílá nejspíše kvůli novokřtěncům, kteří nosili bílá roucha, která jsou znakem čistoty.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční je největším křesťanským svátkem, kdy došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání. Lidé si nechávali posvětit jídlo, například pečeného beránka nebo mazanec, to následně sami jedli. Kus takového pokrmu by měl dostat i každý host v domě. Část posvěceného pečiva věnovali lidé například také hospodářství, aby se mu dařilo.

Velikonoční pondělí

Velikonočnímu pondělí se také říká červené. Již tradičně už je tento den spojen s pomlázkou a koledováním. Chlapci se s pomlázkou vydávají koledovat a vyšlehat děvčata, při tom říkají velikonoční koledy či říkanky a děvčata jim za odměnu dávají malovaná vajíčka. Červená barva na kraslicích má speciální význam a značí barvu krve Ježíše Krista.

Velikonoce 2024: Vše, co potřebujete vědět

Velikonoční svátky každoročně vítají jaro. Nemají pevné datum, v kalendáři ale mají své místo během měsíců března a dubna. Svatý týden letos začíná v neděli 24. března a končí v pondělí 1. dubna 2024Jak zjistit termín Velikonoc?

Reklama

Související témata:

Doporučované