Svatý týden Velikonoc: Jaké jsou v něm dny a proč se tak jmenují

Název pašijový týden vychází z biblických vyprávění sepsaných Ježíšovými apoštoly. Jde o takzvané pašije. Passio znamená v latině utrpení.

Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Celkem ho tedy tvoří osm dní, i proto se mu říká oktáv. Jednotlivé dny mají své názvy, podle toho, co si lidé připomínají: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoční pondělí, které následuje po Božím hodu velikonočním není součástí svatého týdne, v Česku ale patří k Velikonocům a je státním svátkem.

Květná neděle nebo také Pašijová neděle připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Je posledním dnem čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi, který začal na Popeleční středu. Při bohoslužbách se předčítají takzvané pašije (z latinského passio - utrpení), zpráva o umučení Ježíše Krista. Chrámy se zdobí květinami a lidé do nich nosí větvičky (nejčastěji vrby) k požehnání.

Modré pondělí mělo být dnem volna. Kostely se tento den zdobily modrým nebo fialovým suknem, odtud zřejmě získal den „modrý“. Podle jiné z teorií se termínem modré pondělí dříve nazývalo pondělí masopustní: během tohoto dne se lidé veselili, tovaryši měli volno (modré pondělí bylo termínem pro volný den), hojně jedli a popíjeli. Německy „blau“ také znamená „neschopný práce“ nebo dokonce podnapilý. Postupně se tento název vžil o i pro pondělí Svatého týdne.

Šedivé úterý je také někdy nazýváno Žluté úterý. Obě barvy mohou odkazovat k počasí, jiný výklad se váže k úklidu. Šedivé jsou totiž pavučiny, které se musely tento den vymést v rámci úklidu celého domu.

Velký úklid a vymetání komína bylo hlavním úkolem pro tento den, odtud má den označení Sazometná. Někdy se jí říká také Škaredá. Tento den zradil Jidáš Ježíše. Podle lidových tradice by se tento den neměl nikdo mračit nebo škaredit, protože by mu to mohlo vydržet celý rok. Také jídlo, které se tento den podávalo, odkazovalo na škaredost. Nikoliv však chutí, ale tím, jak pokrm vypadal. Často to byl bramborák, který se natrhal na kusy.

Jak uvádějí některé prameny, i název Škaredá středa původně souvisel s masopustem a byla takto označována Popeleční středa. Ta následuje po masopustním úterku a začíná jí čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Termín škaredá měl označovat mrzutosti, které člověk prožíval v kontrastu s předešlými dny plnými veselí a dobrého jídla. Mohlo jít i o odkaz na znamení kříže, které lidé dostávali v kostele na čelo. Podobně jako v případě Modrého pondělí i Škaredá středa se postupně vžila pro název dne Svatého týdne.

Pátým dnem Svatého týdne je Zelený čtvrtek, křesťané si v tento den připomínají Ježíšovu poslední večeři. Při večerní bohoslužbě kněz symbolicky umývá nohy dvanácti farníkům, pak utichne zvuk varhan a zvonů, které „odletí do Říma“ a nahradí je zvuk řehtaček.

Označení Zelený čtvrtek nejspíše vzniklo z německého názvu Greindonnerstag, ten v překladu znamená „Lkavý čtvrtek“ a jeho zkomolením na Gründonnerstag „Zelený čtvrtek“. Označení může také pocházet od zelených rouch, která se používají při mši.

Podle lidových tradic se mají připravovat jídla ze zelených surovin, například zelí, špenát nebo hrách. Ta měla zaručit zdraví na celý rok. Pečou a jedí se jidáše. Smetí z úklidu se nosilo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy

Na Velký pátek byl Ježíš odsouzen, ukřižován a následně pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě. Podle pověstí se otevíraly hory, které ukrývaly poklady, a nesmělo se nic půjčovat, aby to nepřineslo do domu smůlu. Lidé například také nesměli prát prádlo v potoce, protože se tak údajně namáčelo v Kristově krvi.

Bílá sobota se nesla ve znamení příprav na Boží hod velikonoční, připravovaly se pokrmy, nebo se pletly pomlázky. Dopoledne Bílé soboty se nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu, večer a v noci nastávají oslavy vzkříšení Ježíše Krista. Sobotě se říká bílá nejspíše kvůli novokřtěncům, kteří nosili bílá roucha, která jsou znakem čistoty.

Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční je největším křesťanským svátkem, kdy došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání. Lidé si nechávali posvětit jídlo, například pečeného beránka nebo mazanec, to následně sami jedli. Kus takového pokrmu by měl dostat i každý host v domě. Část posvěceného pečiva věnovali lidé například také hospodářství, aby se mu dařilo.

Velikonočnímu pondělí už nepatří do Svatého týdne. Je státním svátkem a tradičně je spojeno s pomlázkou a koledováním. Chlapci se s pomlázkou vydávají koledovat a vyšlehat děvčata, při tom říkají velikonoční koledy či říkanky a děvčata jim za odměnu dávají malovaná vajíčka. Červená barva na kraslicích má speciální význam a značí barvu krve Ježíše Krista.

AKTUALIZACE: Upřesnili jsme název středy ve Svatém týdnu Velikonoc.