Je vapování a zahřívaný tabák bezpečné? Stále více se ukazuje, že ne

Vapování a kouření zahřívaného tabáku je sice o něco bezpečnější než klasické cigarety, ale rozhodně se o nich nedá mluvit jako o zdravých náhradách. Výzkumy zjišťující jejich dlouhodobý dopad na zdraví navíc teprve začínají.

Když se před zhruba deseti lety začaly masově prodávat elektronické cigarety s tekutou náplní a později i zařízení na zahřívaný tabák, jejich propagace do velké míry stála na tom, že pomohou lidem s odvykáním od klasického kouření. Předpokládalo se, že kuřáci na ně přejdou místo cigaret, nebo se díky nim postupně návyku na nikotin zbaví úplně.

Jenže tohle se nestalo. Ukazuje se například, že popularita e-cigaret a zahřívaného tabáku stoupá, zvláště mezi mladými lidmi, kteří přitom klasické cigarety pomalu opouštěli a mladých kuřáků ubývalo.

Stává se tak, že s vapováním začnou i lidé, kteří by zřejmě jinak nekouřili vůbec. Další pak kouří obojí. Nechali si klasické cigarety a k nim mají třeba vaporizér pro chvíle, kdy si zapálit nemohou - třeba v kanceláři.

Rizika přitom zůstala. Ubyly sice toxické zplodiny vznikající při hoření tabáku coby hlavní viník rakoviny plic, ale zůstal nikotin jako silně návyková látka ohrožující například srdce a cévy. A přibyly zatím ne zcela známé dopady na zdraví třeba u tekutých náplní e-cigaret. Podobné potíže může vyvolat i zahřívaný tabák. Obojí nadále ohrožuje zejména dýchací soustavu a plíce.

Podle pravidelného průzkumu NAUTA, za kterým stojí Státní zdravotní ústav v Praze a který monitoruje spotřebu nikotinu a tabáku, užívá nějakou formu nikotinu polovina dospívajících a mladých lidí ve věku 15 až 24 let.

Problémem je podle odborníků především to, že přibývá uživatelů e-cigaret. Klasických cigaret přitom tato věková skupina kouřila o něco méně než dříve a předchozí roky se zdálo, že tento trend bude pokračovat. Teď zase stoupá.

Nejvíce mladých kuřáků ubývalo v letech 2012 až 2019, od roku 2020 se ale trend otočil. V posledních dvou letech se opět stali věkovou skupinou s největším podílem kuřáků. V roce 2012 jich aspoň kouřilo nějaký typ cigaret 35 procent, v roce 2019 to bylo 23 procent, teď se číslo kuřáků ve věku od 15 do 24 let opět zvedá ke třiceti procentům.

Konkrétně elektronické cigarety v  roce 2024 užívalo 13,9 % lidí, z toho 8,9 % denně. Ve věkové kategorii 15-24 let udává užívání elektronických cigaret čtvrtina respondentů (25,3 %). Kuřáků však kvůli e-cigaretám přibývá ve všech věkových skupinách.

Vysvětlení? Především snadná dostupnost jednorázových e-cigaret, které jsou poměrně levné, pestrobarevné, s mnoha příchutěmi, zaznělo od odborníků na prezentaci výsledků výzkumu. Tyto výrobky jsou navíc často k vidění například v rukou influencerů, kteří je tak propagují třeba na sociálních sítích.

Čím dál populárnější, i když spíše u dospělých, je také zahřívaný tabák. Roli tady hraje především cena a složitější způsob používání. Je potřeba si koupit malý přístroj, do kterého se vkládají jednotlivé cigarety prodávané po dvaceti podobně jako klasické. Ovšem, i tady se nabídka rozšiřuje a cena snižuje.

Výrobci a obhájci alternativ často argumentují tím, že elektronické cigarety ani zahřívaný tabák neohrožují člověka zplodinami spalování. Je pravda, že v těchto zařízeních tabák nehoří a nikotin se do těla dostává jiným způsobem – vypařováním kapaliny nebo zahříváním tabákové náplně. Přesto však přibývá poznatků a důkazů, že ani tato alternativa není pro zdraví bezpečná.

Problémy jsou dva. Jednak jsou to látky, které jsou v e-cigaretách a také samotný nikotin, jehož rizika jsou stejná, jako když ho člověk kouří v klasických cigaretách.

Množství nikotinu mezi alternativami a klasickými cigaretami nelze úplně snadno porovnat. Na první pohled by se dalo říci, že krabičky s krátkými cigaretami, které se vkládají do zařízení na zahřívání tabáku jsou srovnatelné s klasickými. Není tomu ale tak. E-cigarety s tekutými náplněmi (liquidy) se kouří jinak, i proto, že je velmi snadné přístroj zapnout. Neudává se, kolika krabičkám odpovídají, ale kolikrát lze například z elektronické cigarety potáhnout. Mnozí lidé navíc kouří všude, a tudíž víc.

„Nikotin obsažený v roztocích do e-cigaret může ve větším množství poškodit cévy, srdce i mozek a navíc vede k rozvoji závislosti,“ upozorňuje docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Pro dospívající je samotný nikotin nebezpečný i v tom, jak u nich může poškozovat mozek. Je totiž toxický a vzhledem k tomu, že se vyvíjí až do pětadvaceti let, může být dopad větší. U mladých lidí kvůli nezralému mozku navíc mnohem rychleji vzniká závislost, což ztěžuje pozdější odvykání.

Stálé užívání nikotinu v dospívání může také ovlivnit schopnost sebekontroly, pozornosti a zvládání stresu. Dokládá to studie, která také hovoří o negativním vlivu na schopnost učení a soustředění se.

Zdánlivě zdravější alternativa klasických cigaret navíc mění chování kuřáků všeho věku. „Uživatelé e-cigaret sice mohou zpočátku vdechovat jen menší množství, nicméně poměrně záhy jsou závislí a potřebují inhalovat větší a ještě větší množství svojí dávky nikotinu. U některých lidí dávky nikotinu při vapování vysoce překračují dávky u kuřáků klasických cigaret,“ upozorňuje plicní lékař Koblížek. Jedním z důvodů je i to, že e-cigarety tolik nepáchnou a není to společensky tak komplikované. Mnoho lidí je proto kouří i doma.

Plicní lékaři vidí riziko nejen v nikotinu samotném, ale i v dalších látkách obsažených v liquidech do e-cigaret. Některé náplně jsou sice zcela bez nikotinu, ale obsahují tuky, barviva a vonné látky, které nebyly dlouhodobě testovány pro inhalaci do lidských plic. „Obáváme se, že minimálně část barviv a vonných látek povede k dráždění sliznice a ke vzniku zánětlivé reakce v oblasti plic a dolních dýchacích cest,“ říká Koblížek.

Velké populační studie popisující dopad dlouhodobého používání e-cigaret na zdraví u dospělých a dětí zatím nejsou k dispozici. „Ale na základě našich zkušeností s léčbou plicních onemocnění a na základě prvních dat ze zahraničních výzkumů hrozí podráždění a zánět sliznice a po delší době i vznik nádorových onemocnění,“ varuje lékař.

Jinými slovy: i zdánlivě bezpečnější výrobky s nikotinem, které lidé používají místo klasických cigaret, mohou vést ke vzniku nádorů. Nedávno publikovaná velká americká studie, která vyšla v časopise Respiratory Research se věnovala jak aerosolu z e-cigaret, tak výparům vznikajícím při zahřívání tabáku. Ukázalo se, že oba způsoby mohou vyvolat nebezpečný neinfekční zánět v oblasti dýchacího systému, vedou k poškození plicní tkáně a navíc snižují účinek očkování proti respiračním infekcím.

Odborníci už nyní říkají, že o dopadu alternativ kouření nevíme všechno a další zjištění budou přicházet postupně.

Jedno takové přišlo už před časem. Na následky kouření elektronických cigaret zemřely před několika lety ve Spojených státech desítky lidí a další skoro tři tisíce trpěly zdravotními potížemi a kvůli poškození plic skončily v nemocnici. Vědcům se v roce 2019 tato úmrtí podařilo objasnit. Hlavní příčinou poškození plic byl acetát vitaminu E neboli tokoferol obsažený v liquidech, což potvrdila odborná zpráva publikovaná v New England Journal of Medicine.

Kvůli tomu se tato látka následně přestala v elektronických cigaretách používat. Případ podle odborníků ukazuje, jak rizikové může být vdechování látek určených původně pro potravinářské nebo kosmetické použití. Zatímco tam je bezpečné, v dýchací soustavě může škodit. Dokládá to studie, která popisuje téměř sedm desítek chemických látek v e-liquidech a upozorňuje, že některé složky, schválené původně pro potravinářské použití, nemusí být bezpečné při vdechování.

„Negativní dopady kouření cigaret se projeví až po zhruba dvaceti letech. Ačkoliv vapy neobsahují stejné škodlivé látky jako cigaretový kouř, nesou jiná rizika – a zatím nevíme, jaké budou zdravotní důsledky vapování po 20 až 30 letech,“ upozornil americký vědec John. D. Pierce, autor studie o tom, zda alternativy pomáhají s odvykáním kouření.

V tekutých náplních neboli liquidech je přitom spousta dalších, jen ne tolik prozkoumaných látek – používají se konzervanty, barviva a příchutě, z nichž některé mají podobné vlastnosti jako tokoferoly. Řeč přitom je o liquidech jako takových, bez ohledu na to, zda obsahují, nebo neobsahují nikotin.

A jak ukázal nový výzkum, na kterém spolupracovali badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd s kolegy z Helsinské univerzity, riziko to je. Studii publikoval časopis Scientific Reports v nakladatelství Nature.

Vědci nejdříve zkoumali, jakým způsobem nyní již zakázané tokoferoly ovlivňují plíce na molekulární úrovni. Při výzkumu použili prasečí surfaktant – proteinově-lipidovou vrstvu na povrchu plicních sklípků, která je důležitá pro správnou funkci plic. Zjistili, že po přidání tokoferolu vznikaly deformace a shluky molekul a je tedy zjevné, že plicím škodí.

Podle profesora Lukasze Cwiklika z Ústavu fyzikální chemie povrchovou plicní vrstvu ovlivňoval nejen tokoferol, ale i liquidy, které jej neobsahovaly, i když trochu jinak. Zdůraznil, že výzkum probíhal na vzorcích z prasete, ale podle něj to může podobně fungovat i u lidí. Jakékoli narušení funkce povrchové vrstvy plic může podle něj být potenciálně nežádoucí, když zatím není jasné, co se s plícemi při dlouhodobém užívání může stát.

Existují také studie, které srovnávají určité látky používané v e-liquidech s riziky jejich škodlivosti, pokud je člověk těmto látkám vystaven třeba v pracovním prostředí, i když nekouří. Elektronické cigarety z toho nevycházejí zrovna dobře.

„Proto Světová zdravotnická organizace vydala prohlášení, že e-cigarety nejsou bezpečné. Mají potenciál chovat se škodlivě a míra rizika závisí na mnoha proměnných faktorech. Studie však bývají velmi nákladné a zdlouhavé, zatímco denně na celosvětovém trhu přibydou stovky nových příchutí. Je jich již více než 8000 druhů. Není možné všechny testovat, zejména z hlediska dlouhodobého působení na organismus při jejich opakované inhalaci. Výrobci využívají nedostatky legislativy v duchu toho, co není zakázáno, respektive jednoznačně prokázané za nebezpečné, je dovoleno,“ komentuje situaci Jana Nedbalová z poradny pro odvykání kouření v pardubické nemocnici.

V rámci Evropské unie existuje systém EU-CEG, který monitoruje použití chemických látek v e-liquidech. Výrobce má povinnost dokládat jejich složení ještě před uvedením na trh a doložit laboratorní rozbor. Problém ale je, že se dál nijak nekontroluje, zda výrobek odpovídá tomu, co o něm firma napsala.

Systém navíc není veřejně přístupný, není tak ani možné podívat se, zda výrobce vše doložil.

Více než o škodlivosti látek v náhražkách cigaret se toho ví o tom, jak moc fungují alternativní metody při odvykání kouření. Nedávný výzkum z univerzity v San Diegu vyvrací domněnku, že představují významnou pomoc. „Většina kuřáků si myslí, že vapování jim pomůže přestat kouřit. Toto přesvědčení však dosud není podloženo vědeckými důkazy,“ vysvětluje jeden z autorů studie, profesor John P. Pierce.

Autoři v rámci studie zkoumali úspěšnost odvykání jak u častých, tak příležitostných uživatelů e-cigaret. Dospěli dokonce k závěru, že ti, kdo kromě klasických cigaret navíc i vapovali, jsou v odvykání méně úspěšní. Rozdíl není velký, ale i tak mluví proti náhražkám cigaret.

Studie se zúčastnilo více než 6000 kuřáků, z nichž 943 zároveň používalo e-cigarety. Každodenní uživatelé e-cigaret byli o 4,1 procenta méně úspěšní v odvykání kouření a příležitostní uživatelé o 5,3 procenta méně úspěšní.

„Vapování zkrátka nikoho kouřit neodnaučí, jen zmizí riziko spojené se zplodinami z hořícího tabáku. Navíc s ním mohou být spojena rizika, která zatím neznáme,“ shrnuje doktor Koblížek.

V Česku mezitím běží snaha o omezení prodeje náhražek cigaret, zejména snadno dostupných vaporizérů s lákavými příchutěmi. Ty se sice stejně jako jakékoli jiné výrobky s nikotinem smí prodávat až od 18 let, ale podle výzkumů si je bez větších potíží kupují i jedinci mnohem mladší. Ještě snadněji si koupí vaporizéry bez nikotinu, od kterých pak je zase o něco kratší krok k těm s nikotinem.

Od příštího roku už se nebudou smět prodávat výrobky se sladkými příchutěmi připomínajícími třeba bonbony jako marshmallow. Ovocné či mentolové ale v nabídce zůstaly. U zahřívaného tabáku je regulace o něco přísnější, mentolové a jiné příchutě byly zakázány už dříve v rámci celkového zákazu ochucených tabákových výrobků, čili i cigaret.

Ani odborníci ale nejsou v názorech na rozsah zákazů jednotní - část z nich považuje omezování nabídky vaporizérů za chybu, protože podle ní povede ke vzestupu počtu kuřáků klasických cigaret. Proto také kritizovali několik let starý návrh Ministerstva zdravotnictví, které zvažovalo jejich úplný zákaz.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz.