Tři novináři proti totalitě: Porota vybrala finalisty Ceny Václava Havla

Cenu Václava Havla za lidská práva uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Členy poroty jsou Martin Bojar, Anne Brasseur, Zuzana Čaputová, Tiny Kox, Liliane Maury Pasquier a Jiří Přibáň.

Letos porota vybrala tři novináře: z Gruzie, Ukrajiny a Ázerbájdžánu.

„Skutečnost, že i v roce 2025 čelíme ve světě porušování lidských práv, ukazuje, jak nezbytné je o těchto případech mluvit. Finalisté Ceny Václava Havla svým odhodláním a odvahou naplňují hodnoty, které Havel prosazoval – svobodu, pravdu a lidskou důstojnost. Je příznačné, že porota vybrala tři novináře. Novináři jsou lakmusovým papírkem svobodného myšlení. Nám to přijde samozřejmé, ale toto jsou lidé, kteří jsou za svobodu slova vězněni a mučeni. V zemi, kde je zakázané se mračit, je i úsměv falešný. Novináři, kteří používají sílu slova proti tankům jsou ti, kteří nakonec vyhrají.“ okomentoval krátce po vyhlášení jména finalistů Tomáš Sedláček, ředitel Knihovny Václava Havla.

Gruzínská novinářka je spoluzakladatelkou nezávislých médií Batumelebi a Netgazeti. Byla uvězněna a čelila tvrdému zacházení poté, co upozornila na násilné potlačování protivládních protestů. Mzia Amaghlobeli tak pomohla přitáhnout pozornost jak na útoky na novináře, tak na politické zneužívání moci. Její zatčení a následný rozsudek v roce 2025 z ní udělaly symbol svobody médií a připomněly zásadní roli, kterou novináři hrají při obraně lidských práv.

Ukrajinský novinář, obránce lidských práv je spoluzakladatel Centra pro lidská práva ZMINA a zpravodajského média Hromadske Radio. Přestože byl přesvědčeným pacifistou, přihlásil se po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 do ukrajinských ozbrojených sil a stal se velitelem čety. Maksym Butkevyč byl zajat a ruskými silami odsouzen k třinácti letům vězení; více než dva roky strávil v těžkých podmínkách, než byl v říjnu 2024 propuštěn při výměně zajatců. Zůstává silným symbolem odvahy a odolnosti v obraně spravedlnosti a svobody.

Ázerbájdžánský novinář je od roku 2016 ředitelem nezávislého média Abzas Media. Od roku 2011 čelí neustálým represím ze strany vlády, včetně svévolného zadržování, mučení a politicky motivovaných obvinění. V červnu 2025 byl Ulvi Hasanli odsouzen k devíti letům vězení a v současnosti trest vykonává v tvrdých podmínkách, drží hladovky a čelí izolaci. Je ztělesněním osobní odpovědnosti, vytrvalosti a oddanosti svobodě médií.

„Spojuje nás vůle veřejně hájit a hlasitě prosazovat občanská i lidská práva. A budeme v tom neúnavně pokračovat, protože zápas o všelidské hodnoty se na mnoha frontách vede prakticky nepřetržitě. Nadace Charty 77 má stále ambici být inspirací k odvaze, solidaritě a pokud je to potřeba, tak i ke vzdoru a k hlasité obraně práv, důstojnosti a jedinečnosti každého, pro koho svoboda v nejrůznějších podobách není jen prázdným slovem,“ říká Jolana Voldánová, ředitelka Nadace Charty 77.

Letošní cena bude už po třinácté udělena ve Štrasburku na podzimním zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy a po slavnostním předání bude v Praze následovat konference k poctě laureáta. Ta je plánována na středu 1. října a proběhne v Technologické centrum Vysoké uměleckoprůmyslové školy.

Letošní téma se jmenuje Umělci v nesvobodě a kromě laureáta Ceny Václava Havla zde vystoupí čestní hosté, mimo jiné běloruský spisovatel a novinář Saša Filipenko, ruská umělkyně Alexandra Skočilenko, výtvarnice a novinářka Samantha Jirón z Nikaraguy nebo ázerbajdžánský rapper a aktivista Jamal Ali, všichni žijící v exilu.

Laureátkou pro rok 2024 se stala venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Ve své zemi upozorňuje na porušování lidských práv a zabývá se obranou demokracie a právního státu. Je spoluzakladatelkou venezuelské dobrovolnické občanské organizace Súmate pro občanskou a politickou svobodu, práva a účast občanů.