Školní pomůcky jsou drahé, samoživitelky ale tíží i jiné výdaje

Samoživitelky a samoživitelé zažívají každý rok tři hlavní období, která jsou pro ně finančně nejnáročnější.

Vedle Vánoc, které přijdou až ke konci roku, jsou to letní prázdniny. Rodiče chodí do práce, ale pro děti, jež potřebují hlídání, musejí zajistit program na dva měsíce. S tím jsou spojeny náklady na tábory a další volnočasové aktivity. Na prázdniny pak plynule navazuje další kritický čas, nyní aktuální - začátek školního roku.

Podle průzkumu společnosti Pluxee z letošního roku utratí více než třetina rodičů za školní pomůcky a vybavení pro jedno dítě dva tisíce korun, nejčastěji se však částka pohybuje mezi dvěma a čtyřmi tisíci korun. Každý pátý rodič zaplatí až pět tisíc korun.

Nad tímto odhadem ovšem kroutí hlavou Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek, který pomáhá samoživitelkám. „To jsou pouze základní pomůcky, jako je školní aktovka, penál, tužky, sešity. I z vlastní zkušenosti vím, že kvalitní batoh pro školáka neseženete pod tisíc korun,“ uvádí Pavlousková. „Nejnáročnější je to pro rodiče samoživitele prvňáčků, kteří musí nově pořídit úplně všechno,“ říká.

To ovšem neznamená, že s každým dalším rokem by částka klesala. S přibývajícími ročníky se zvyšuje nárok na pomůcky. Na druhém stupni je leckdy třeba už i IT technika, která dokáže napnutý rozpočet ještě více našponovat. Už ale není nutné kupovat každý rok nový penál, potřeby na výtvarnou výchovu či batoh - pokud tedy dítě skokově nevyroste a stávající mu není malý.

„Vzpomínám si, že dcera vždy přišla první týden školy s popsanou pomalu celou A4. Vypadá to zjednodušeně, ale jsou to vodovky, čtyři tužky – každá samozřejmě jiné měkkosti, tempery, plastelíny, nějaké tajemné gumy, tři pravítka, jedno kružítko,“ vyjmenovává z vlastní zkušenosti ředitelka Klubu.

Psacími a výtvarnými potřebami v září to často nekončí, s náklady spojenými se školou je nutno počítat po celý školní rok. Rodiče musejí uhradit poplatky do školních fondů, na výlety nebo třeba na školy v přírodě a lyžařské výcviky, kde se částka pohybuje klidně i kolem deseti tisíc korun.

Že dítě holt nepojede na lyžák, protože nepotřebuje umět lyžovat? To možná ano, jenže každá taková absence je vyčleňuje z kolektivu a je pro ně pak mnohem těžší se sociálně zapojit do dění se spolužáky.

To samé platí o jednodenních školních výletech v průběhu roku. „Když dítě přijde a řekne si o tři sta korun na školní výlet, musím počítat s tím, že mu dám dalších sto, dvě stě na pití, na zmrzlinu. Aby to dítě ustálo v kolektivu, musí být na stejné úrovni jako jeho spolužáci,“ říká Pavlousková.

Mluví o plíživých nákladech, které pro mnoho rodin nepředstavují velký zásah do rozpočtu. Pro jednoho rodiče, který vychází s měsíčními náklady jen tak tak, to však jen pakatel být nemusí.

Velkým tématem jsou pak kroužky a další mimoškolní aktivity. Pro děti hrají podstatnou roli v rámci socializace, učení se nových dovedností a také pomáhají vykrýt dobu, kdy je rodič v práci. Ne všude fungují družiny do pěti hodin, jako to bývá ve velkých městech.

Mnohé školy a dětské organizace sice mají v nabídce kroužky, které jsou zadarmo, ale podle Pavlouskové nepatří k těm nejoblíbenějším mezi dětmi. Často to bývají florbal a keramika. Z pohledu dospělého malichernost, z pohledu dítěte zklamání, když namísto tancování chodí na keramiku.

Možností, z čeho si vytvořit finanční rezervu na jiné nutné výdaje, není mnoho. „Můžete ušetřit na batohu, na penále, případně částečně na IT technice, ale další věci, jako jsou obědy, lyžáky, školy v přírodě - s tím nepohnete,“ uvádí Pavlousková. Počítač už dávno není jen rozmařilost dítěte, ale součást výuky, zejména od druhého stupně výše.

O pomoc právě na počítač si zažádala i samoživitelka Veronika. Má 15letého syna, kterého baví informatika: „Podpora od Klubu pro nás znamenala nový začátek. Syn teď zvládá školu i úkoly online a už nemusí sedět do večera v knihovně. Vidím, jak ho to motivuje – a to je pro mě jako mámu největší radost.“

Co tedy dělat, pokud začne mistička vah s náklady převažovat nad tou s výnosy? Ministerstvo práce a sociálních věcí nabízí jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci. Je to speciální druh dávky, která má pomoci přečkat nejnáročnější období. V žádosti je nutné uvést, na co peníze potřebujete a ideálně vypsat konkrétní seznam spolu s celkovou částkou.

Peníze se neproplácejí zpětně, musíte zažádat předem. Také je třeba mít na paměti, že tato dávka je nenároková. Stejně tak počítejte s časovou prodlevou, než úřad práce, pod který žádosti spadají, vše vyřídí.

Další možností, která může být v dané situaci rychlejší, je žádost o pomoc u neziskových organizací, které se na pomoc samoživitelkám a rodinám v nouzi soustředí. Věnují se jim třeba Klub svobodných matek, Asociace neúplných rodin nebo Člověk v tísni.

Například Klub svobodných matek nabízí výše zmíněný program, ve kterém si mohou samoživitelky zažádat o příspěvek na školní pomůcky, na lyžařské výcviky a kroužky, na IT techniku a na školní obědy. „Žádosti o poslední zmíněné už ale nejsou tak časté díky programu obědy do škol,“ pochvaluje si Pavlousková.

V rámci úspor je možné si zažádat rovněž u Oděvní banky o balíček oblečení pro dítě. Do žádosti lze připsat, že do balíčku chcete sportovní oblečení, aby dítě mělo třeba na tělocvik či na sportovní kroužek.