Malý rasista v šoku, omilostnění Citizens v klidu a Mourinho v euforii

Mezinárodní sportovní arbitráž CAS zrušila Manchesteru City zákaz startu v evropských pohárech. Jeden z tria Chelsea – Leicester – Manchester United tak přijde o Ligu mistrů. A v Anglii se nyní zdramatizoval i boj o Evropskou ligu.

Po dlouhých týdnech koronavirové pauzy se teď Premier League valí směrem k cíli šíleným tempem. A poslední dny přinesly i celou řadu dalších zajímavých zpráv souvisejících s ostrovním fotbalem. Takže tvůrci podcastu Angličan měli skutečně z čeho vybírat. Za mikrofony se tentokrát sešli Jaromír Bosák, Karel Häring a Luděk Mádl.

Ta nejdůležitější zpráva přišla z Lausanne, kde sídlí Mezinárodní sportovní arbitráž: dvouletý trest, který Manchesteru City udělila UEFA za porušování pravidel finanční fair play, neplatí. A v Lize mistrů tedy Guardiolův tým uvidíme i v ročníku 2020/21.

„Spekulovalo se o tom, že trest bude Citizens snížen, hodně se v britských médiích skloňovala varianta zkrácení trestu ze dvou na jednu sezonu, ale konečný verdikt je jiný, a v tomto smyslu tedy trochu nečekaný,“ poznamenává Karel Häring, šéfredaktor časopisu Football Club.

Jaromír Bosák rozebírá, jak tento verdikt bezpochyby zklidní atmosféru v kabině, kde už některé hvězdy, konkrétně Kevin De Bruyne, měly nakročeno z klubu ven, kdyby měly o Ligu mistrů přijít.

„A hlavně je teď jisté, že na postup do Ligy mistrů už nebude v Premier League stačit páté místo v její tabulce, když se to jedno místečko nakonec nedistancovaného Manchesteru City v Lize mistrů neuvolní,“ připomíná Luděk Mádl.

Za bodově odskočenou dvojicí Liverpool, Manchester City se na třetím až pátém místě potýkají v těsných odstupech Chelsea, Leicester a Manchester United. A na jednoho z nich tedy Liga mistrů nakonec nezbude.

K postupu do Evropské ligy bude třeba vyhrát FA Cup, kde je jediným semifinalistou mimo ligovou Top 5 tým Arsenalu. Pokud Anglický pohár vyhraje někdo jiný, bude se do Evropské ligy postupovat z Premier League z příček číslo 5, 6 a 7.

I proto, že Anglický ligový pohár vyhrál Manchester City, takže i tato pozice se přesouvá na ligovou soutěž a umístění v ní.

Zdravicí z dovolené přispěl tentokrát do Angličana i Jiří Hošek, který si nemohl nechat ujít příležitost vyjádřit se k nedělnímu severolondýnskému derby, ve kterém jeho oblíbený Tottenham zdolal arcirivala v barvách Arsenalu.

„Tottenham hrál příšerně, ale Arsenal opakuje donekonečna stále stejné základní chyby. A nejstrašnější na tom je to, že to management klubu neřeší, neobměňuje ty, kteří opakovaně selhávají, za lepší hráče. V přestupních obdobích není klub dostatečně aktivní, slabé články nenahrazuje, ale naopak jim ještě nabízí a prodlužuje smlouvy. Ti hráči mají své limity, bohužel. Trenér Arteta může vymýšlet jakékoli strategie, ale na Luizovi nebo Mustafim se těžko něco pevnějšího vybuduje. Byť tentokrát udělal klíčovou chybu Kolašinac. Ale Arsenal se v tomto ohledu točí v kruhu a nejstrašnější je, že se z něj vzhledem k přístupu majitele a zmatečnému managementu nerýsuje žádná cesta ven,“ rozohnil se Luděk Mádl nad krušnou současností i neblahými perspektivami svého oblíbeného klubu.

Řeč se stočila i k Josému Mourinhovi, který nyní vede zmiňovaný Tottenham a historicky má z ostatních klubů právě proti Arsenalu mimořádně úspěšnou bilanci – z 21 zápasů s ním dosud prohrál jen dva.

Velmi zajímavá debata se rozproudila o případu, kdy Wilfrieda Zahu zasypal na sociálních sítích rasistickými projevy fanoušek, kterého policie během několika hodin odhalila. A zjistila, že jde o dvanáctiletého chlapce, příznivce Aston Villy, kterého poměrně dost překvapilo, když byl policií zadržen. Podle všeho už se na stadionu Aston Villy do konce svého života na žádný zápas nepodívá.

„Na jednu stranu je asi třeba vzít v potaz, že ve dvanácti ještě ten kluk nemá z řady věcí rozum,“ podotýká Karel Häring. „Na druhou stranu vždycky přemýšlím, kdo se skrývá za těmi přezdívkami, šiframi a vlaječkami, jež nahrazují jména uživatelů i na českých twitterových účtech, ze kterých proudí řeky hnusu a vulgarit. Jestli jsou to puberťáci, nebo naopak třeba padesátníci s mozkem desetiletého dítěte,“ doplňuje ho Luděk Mádl. „Každopádně bude fajn, když si třeba i po tomto případu uvědomí, že i za to, co plivou po sociálních sítích, nesou zodpovědnost.“

A v Angličanovi nescházela ani vzpomínka na neobyčejného muže a fotbalistu jménem Jackie Charlton, který v pátek zemřel. Opravdu málokomu se poštěstí, aby vyhrál mistrovství světa, anglickou ligu, titul anglického fotbalisty roku, anglický i evropský pohár – a aby přitom jeho jméno bylo stejně při všech příležitostech zmiňováno s dovětkem, že je bratrem Bobbyho Charltona, který byl ještě o něco slavnější.

Ale Jackie měl šťastnou povahu a rozhodně mu to nevadilo. „Opravdu velké věci pak dokázal jako trenér, když úplně změnil a vytáhl k úspěchům irský národní tým. Což byla záležitost, která měla pozitivní vliv i na mnohem širší kontext anglicko-irských vztahů než jen na samotný fotbal,“ připomíná Luděk Mádl.

Co konkrétního Jackie Charlton změnil? To se dozvíte v nové epizodě podcastu Angličan, kterou si můžete poslechnout v přehrávači nad textem.