Hlavní obsah

Markéta Kutilová: Kam zmizelo bohatství Islámského státu? Teror se může vrátit, peníze nebudou problém

Markéta Kutilová
spolupracovnice

Stráž doprovází údajné vdovy po bojovnících Islámského státu v táboře na severovýchodě Sýrie, snímek z července 2019.

13. 10. 14:00

Ještě vloni byl Islámský stát nejbohatší teroristickou organizací na světě. V Sýrii a Iráku je poražen. Ale jeho finance obíhají dál.

Článek

V době svého největšího rozmachu ovládal takzvaný Islámský stát polovinu Sýrie a třetinu Iráku. A také desítky ropných polí a rafinerií. Odborníci odhadují, že vydělávaly jeden a půl milionu dolarů denně. A to mluvíme jen o příjmech z prodeje ropy.

K tomu je nutno přičíst daně od civilistů, výkupné za rukojmí, vyrabované banky… Díky ropě a vlastnímu teritoriu se z Islámského státu stala nejbohatší džihádistická organizace světa. Kam se hrabe al-Káida se svými zisky z afghánského opia. Teď hydra Islámského státu sice přišla o svoje hlavní chapadla, ale nezanikla.

Kam se poděly peníze, které Islámský stát vydělal? Jistě, část byla použita k jeho fungování – nákupu zbraní, výbušnin, hnojiv, léků, k výplatám mezd a podobně, ale příjmy IS byly daleko vyšší než výdaje. Otázkou, kde tyto stovky milionů dolarů skončily, se zabývá mnoho odborníků a Financial Times přišly s následujícími závěry svých investigativních reportérů: „Od dobytí Mosulu se začal IS soustředit hlavně na vývoz peněz pryč z chalífátu. Stovky milionů dolarů byly převedeny do Turecka. Část do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Hlavním cílem je, aby se dostaly do Evropy, kde mají být použity k nové vlně bojů za džihád.“

Vedle toho lídři Islámského státu nelenili a část peněz investovali a skoupili důležité firmy nebo hotely. Zejména v Iráku. Z Islámského státu bylo vyvezeno i velké množství zlata, protože vydával svoje vlastní mince – zlaté dináry o hmotnosti 4,25 gramu. Těmi nutil platit místní obyvatele, zatímco dolary putovaly z chalífátu pryč. Podle FT bylo nejvíc peněz z chalífátu vyvedeno do města Sarmady na severu Sýrie. To je pod kontrolou džihádistických skupin podporovaných Tureckem. Ze Sarmady pak měly peníze putovat do Turecka a dále do Evropy. Jen poslední tři měsíce před dobytím Rakky v roce 2017 údajně prošlo přes Sarmadu 25 milionů dolarů.

Největší peníze získal Islámský stát z ropy. Používal místní dělníky, kteří potřebovali příjem a měli kvalifikaci. Zároveň ale riskovali svůj život, protože ropná pole bývala terčem koaličního bombardování. Ropu od Islámského státu odebírali kupci, kteří ji prodávali na místní trhy včetně území pod kontrolou Bašára Asada. Část ropy se vozila do Turecka.

Islámský stát a Turecko měly společnou stokilometrovou hranici na severu Sýrie. Ropa se přes ni převážela v cisternách zvaných „velryby“. Transfer z Turecka měla zajišťovat společnost Powertrans. Ta získala od turecké vlády monopol na dopravu ropy z iráckého Kurdistánu do Evropy a Izraele. Podle tureckých novinářů Powertrans míchal iráckou ropu s ropou od IS. Zprávu o tom přinesl i britský Independent. Novináři, kteří na to upozorňovali, jsou teď v tureckém vězení. Údajně za podporu terorismu.

Turecká vláda tedy své zapojení odmítala. Jenže nedávno se na serveru Wikileaks objevily informace, které říkají něco jiného. Hackeři se nabourali do e-mailů Erdoganova zetě a přinesli důkaz, že Turecko (řízené Erdoganem, jeho rodinou a věrnými) kšeftovalo s Islámským státem. Hackeři zveřejnili tisíce e-mailů Erdoganova zetě Berata Albayraka – ministra pro energetiku a přírodní zdroje, které dokládají přímou komunikaci s lidmi, již řídili obchod Islámského státu s ropou. Opačným směrem – z Turecka k IS – proudily zbraně a spotřební zboží, jídlo, léky a podobně. A také hranici z Turecka na území Islámského státu překročilo více než dvacet tisíc džihádistů z celého světa.

„Turecko nám žádné problémy nedělalo. Turečtí vojáci a pohraničníci nám jen popřáli hodně štěstí,“ potvrdily nám v Sýrii desítky bojovníků Islámského státu a jejich manželek, s nimiž jsme mluvili v syrském zajetí.

Na území Islámského státu nefungoval žádný bankovní systém. Ale to nikomu nevadilo, IS se pohodlně napojil na takzvané hawaly. To jsou regionální systémy neformálního převodu peněz, založené na rodinných vazbách. Neformální Western Union. Fungují tam, kde běžné bankovnictví nefunguje. Tento systém posílání peněz je zcela netransparentní. Například: Já odešlu z Německa 1000 eur. Dám je majiteli hawaly v Německu. A na syrském území tyto peníze vyplatí jeho bratr.

Islámský stát úspěšně používal hawaly několik let. Nyní syrští provozovatelé hawaly říkají, že lidé z IS využívají obchodníky, se kterými si vybudovali vztahy, aby pomohli přesunout své peníze do bezpečných útočišť a investic.

Když IS vyhlásil svůj takzvaný chalifát, představitelé zpravodajských služeb se obávali, že bude hledat příležitosti k investování do legálních firem a prát tak špinavé peníze. Jak se obávali, tak se také stalo. Lidé z IS investovali své finance do celého regionu. Nejen investovali, ale už z investic i profitují. Podle dostupných informací koupili směnárny nebo malé farmaceutické podniky, zejména v Iráku.

Vzhledem k tomu, že do Evropy se vrátily tisíce džihádistů a další tisíce jich tam žijí, musí Evropa počítat s dalšími teroristickými útoky páchanými Islámským státem. Peněz na to teď džihádisté mají dost. Když se po turecké invazi někteří dostanou z kurdského vězení, nebezpečí se ještě zvýší.

Autorka je novinářka a humanitární pracovnice. Pravidelně jezdí do oblastí severní Sýrie a Iráku.

Doporučené