Matrace by skákající lidi z hořícího bytu nezachránila. Byli moc vysoko

Během sobotního požáru tragicky zahynulo jedenáct lidí v panelovém domě v Bohumíně. Lidé volili mezi smrtí v plamenech a skokem z třiceti metrů. Hasiči v tu dobu ale neměli dofouknuté záchranné matrace a pět lidí skočilo dřív, než se stihly nafouknout. Na hasiče tak mířila kritika, že mohli zachránit pět životů, pokud by postupovali rychleji.

Kritiku odmítl již v rozhovoru pro Seznam Zprávy Vladimír Vlček, šéf moravskoslezských hasičů, který řekl, že lidé skákali zhruba z třiceti metrů, ale seskoková záchranná matrace byla určená pro seskok z třiadvaceti metrů.

Záchranné seskokové matrace se navíc podle něj využívají především pro účely, když hasiči řeší situace, kdy chce někdo spáchat sebevraždu, ne pro účely seskoků lidí z paneláku.

„Pro účely záchrany lidí z výškových budov je taktika taková, že hasiči se snaží lidi zachránit zevnitř budovy, seskokové matrace se na tyto případy vůbec nepoužívají,“ řekl Seznam Zprávám hasič, který je se situací dobře obeznámen, ale nepřál si být jmenován.

To potvrdil i Vlček. „Jedná se o speciální technické zásahy nebo případy sebevražd. V našem kraji to máme nastavené jinak než ve zbytku republiky,“ řekl Vlček. Výbava výškové techniky v Moravskoslezském kraji obsahuje oproti jiným krajům větší počet seskokových plachet. V jiných krajích je ale vůbec nemají.

„Žádnou záchrannou seskokovou matraci v našem kraji nemáme. Na záchranu lidí z výšky jsou jiné způsoby, proto ji nepoužíváme,“ řekl Seznam Zprávám Martin Kasa, mluvčí hasičů z Karlovarského kraje.

„Seskokových plachet máme jenom v řádu jednotek a použili jsme je párkrát,“ řekl Seznam Zprávám Petr Poncar, mluvčí plzeňských hasičů. Podle něj je na veliteli, zda dá pokyn, aby se plachta použila. Hasiči z Jihočeského kraje pak seskokovou matraci použili také jenom v několika málo případech.

Pražští hasiči pak mají jenom jednu plachtu, kterou na výjezdy používají především v případech, kdy chce někdo spáchat sebevraždu. „Seskoková matrace je tak krajní, nespolehlivé a nouzové řešení, že se při požáru prakticky nepoužívá,“ napsal na Twitteru Martin Kavka, mluvčí pražských hasičů. „Zdá se mi, že nikdo neřeší ten extrémní požár, ale všichni se upínají na plachtu, která by v tomto případě stejně nepomohla,“ napsal.

Nejvíce ochranných matrací má Moravskoslezský kraj, kde o víkendu došlo k tragickému požáru. Podle Vlčka má kraj deset seskokových matrací a jedna z nich musela být použita, protože záchranný žebřík byl krátký. Hasiči tak podle něj improvizovali a zkusili krajní možnost. „Za situace, kdy nemůžete dosáhnout a zachránit lidi pomocí žebříku, tak máte v ruce alespoň matraci, jakousi improvizaci, poslední možnost, která je bez záruky,“ vysvětlil Vlček.

Podle jednoho z hasičů není možné, aby se u požárů ve výškových budovách především nafukovala seskoková matrace a pak až šli hasiči do paneláku.

„Když hoří, tak se nemůžeme starat o to, že dáme plachtu primárně pod panelák. Všichni jdou primárně dovnitř a zasahují vnitřkem. Lidé tak nemohou čekat, že budeme pobíhat s plachtou a budeme je chytat,“ uzavřel.