Hlavní obsah

Média jako velká oběť koronakrize. Propouští se ve velkém

Novináři. Ilustrační snímek

Reklama

19. 7. 18:46

O čem se v průběhu krize mluvilo, se stává skutečností. Velké mediální propouštění oznámil mimo jiné britský The Guardian a veřejnoprávní BBC.

Článek

Britská veřejnoprávní korporace BBC musí propustit o 70 lidí ve zpravodajství více, než původně čekala. Dohromady nuceně odchází více než pět set zaměstnanců. Kvůli masovému propouštění už mediální gigant, v Británii něžně přezdívaný „tetička“, oznámil, že musí přeskupit pracovní týmy a uzpůsobit se více centralizované výrobě. Mnoho těch, se kterými se BBC rozloučila, totiž zabezpečovali regionální zpravodajství.

„Krize nás nutí přemýšlet o přehodnocení toho, jak fungujeme jako organizace,“ komentuje pro deník Guardian šéfka zpravodajství stanice BBC Fran Unsworthová. Podle ní se bude stanice soustředit na méně témat, ale lépe zacílených, která povedou k většímu dopadu ve společnosti.

Škrty se ale jinak týkají hlavně komerčních médií, která nedotuje stát, respektive domácnosti, pomocí koncesionářských poplatků. Ve Velké Británii se hojně propouští například v deníku The Guardian. Řadí se však mezi ty, kteří svoje texty nemají za tzv. paywallem, a jsou tak na internetu volně přístupné zadarmo.

Kvůli koronavirové krizi tak The Guardian přijde minimálně o 180 lidí, jak přímo z redakčních řad, tak z obchodního oddělení. Pandemie podle šéfredaktorky Katharine Vinerové „nastavila neudržitelné finanční vyhlídky“. Počítají se ztrátou až 25 milionů liber z ročního rozpočtu.

Proč covid krize vyvolala mediální krizi?

Rekordní čtenost online médií, a přesto se propouští. Paradox, který postihl téměř celý mediální svět. Samozřejmě, krize postihla především tištěná média, která v karanténě logicky nemají takovou čtenost jako internetové zpravodajství. I to má ale problém, především kvůli ztrátě reklamy - jejich zadavatelé se sami potýkají s krizí. Média krizi pocítila rychle, neboť se již před pandemií potýkala se snižujícím trendem výdělků.

USA

Jak je to v amerických médiích? Již dubnový odhad deníku The New York Times byl, že o práci přijde 36 tisíc lidí. Například server Buzzfeed ještě před krizí plánoval, že pro něj rok 2020 skončí výdělečně. Už 25. března ale šéf Jonah Peretti oznamoval, že tomu tak nebude. Snížil platy všem, kteří vydělávali více než 40 tisíc dolarů.

Vydavatelství Condé Nast, které má ve své „stáji“ tituly jako The New Yorker, Vogue nebo Vanity Fair, plošně snížilo platy o 10 až 20 procent. A to prozatím od května na pět měsíců. Šéf vydavatelství Roger J. Lynch se vzdal poloviny svého měsíčního platu. Na čísla propuštěných se zatím čeká, už na jaře je ale v Condé Nast vážně zvažovali.

Podobný trend - tedy snížení platů zaměstnancům, kteří vydělávají nad určitou finanční hranici - se týká i serveru Vice news nebo Vox a také vydavatelského domu Gannett.

Ve Spojených státech je ale propouštění a snižování platů dlouhodobým trendem. Podle údajů Pew Research Center v amerických zpravodajských médiích počet zaměstnanců klesl o 23 procent.

Jinde v Evropě?

Ve Francii se propouštění dotklo mimo jiné pařížského deníku Le Parisien. V pátek 17. června vedení svolalo jeho zaměstnance, aby jim sdělilo plán na reorganizaci listu. „Prezentace byla plná podrobností, které jsme si pak museli analyzovat,“ řekl Aymeric Renou, jeden z novinářů, který je zároveň aktivní v odborech.

Novináři se především dozvěděli, že regionální mutace deníku, které se v době karantény dočasně pozastavily a byly nahrazeny jednotným listem zvaným „Grand Parisien“, definitivně skončí. O práci tak přišly tři desítky zaměstnanců. Vedení nicméně tvrdí, že v blízké době vzniknou nová pracovní místa.

I německý týdeník Stern v červnu výrazně zkrátil úvazky části redakce. Další tituly jako Spiegel nebo Focus dočasně snížily náklad.

Foto: Profimedia.cz

Karanténní opatření uškodila zejména tištěným médiím.

Krize není jen o penězích

Mediální krize se však netýká pouze propouštění, snižování platů a obecně problémy s menším obnosem peněz v sektoru. V některých zemích pandemickou situaci využily tamní vlády proto, aby si média více podmanily nebo omezily jejich svobodu.

Již v průběhu krize na to upozorňovaly mezinárodní instituce jako International Press Institute (Mezinárodní novinářský institut) nebo European Feredation of Journalists (Evropská federace novinářů). Zmiňují mimo jiné Maďarsko, ve kterém premiér Viktor Orbán vyhlásil výjimečný stav, během kterého hrozilo novinářům vězení za to, že zveřejní „pokroucené“ informace o covid-19. Kritici si stěžovali na to, že toho Orbánova vláda využije k obecným represím. Tento výjimečný stav v Maďarsku skončil v květnu.

Podobný dekret ale vyhlásil i rumunský prezident Klaus Iohannis. Dokument umožňoval zakázat webové stránky, které podle nich šíří fake news. V Bulharsku novinářům hrozily za něco podobného až 3 roky vězení. Vše ale podle posouzení tamních vlád.

S přispěním Anežky Hlinovské.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené