Hlavní obsah

Medici dělají pomocné práce, nemají být dělníky zdravotnictví, míní děkan

Foto: Vladimír Šigut, Univerzita Karlova

Oddělení urgentní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí je místem, kde nyní pomáhají v boji s nemocí covid-19 také medici z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Reklama

29. 10. 17:15

Medici nyní pomáhají se zvládáním covidové krize. Děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Vokurka se ale domnívá, že jejich potenciál zůstává nepovšimnutý. Apeluje na stát, aby mediky využil ke kvalifikované péči.

Článek

„Většina z nich nastupuje do pozice zvané ‚dělník ve zdravotnictví‘, a to i medici z vyšších ročníků. V zásadě jde o výkon pomocných profesí, které jsou jistě potřebné. Přesto si musíme klást otázku, jestli tito mladí lidé mají mít v podstatě nulové kompetence, teoreticky na pomezí uklízečky či poslíčka, přestože již několik let studují, pohybují se mezi lékaři a pacienty, učí se je vyšetřovat, mluvit s nimi, ovládají první pomoc včetně základů resuscitace, prošli ošetřovatelskou praxí, jsou zvyklí na princip lékařského tajemství a etiku práce ve zdravotnictví. Je otázkou, jestli energie a prostředky, které už do jejich vzdělávání stát vložil, nějak lépe nevyužít,“ ptá se děkan Vokurka v názorovém textu, který uveřejnil magazín Univerzity Karlovy Forum.

Jak konstatuje, stát chce využít tisíců mediků, ale posílá je vykonávat pomocné práce. Řada mediků je podle něj ochotna i na těchto pozicích pomáhat, nebrání se tomu zejména studenti nižších ročníků. „Ale proč ty, kteří už za rok za dva nás budou léčit, nezapojit na vyšší úrovni, svěřit jim pod dozorem lékařů či sester některá vyšetření či úkony? Proč z nich neudělat jakési asistenty lékařů či aspoň zdravotních sester?“

Martin Vokurka připomíná, že v řadě zemí jsou studentům z vyšších ročníků svěřeny pod dozorem značné kompetence. Odebírají například anamnézu, provádějí základní vyšetření, mohou odebrat krev. Některé země v této krizové době i vyškolují studenty ke speciálním úkonům nezbytným k ošetřování pacientů v závažném stavu. „Nejen naše fakulta je schopna ve spolupráci s fakultními nemocnicemi zorganizovat velmi rychle příslušné kurzy včetně využití simulačních metod tak, aby zapojení studentů bylo co nejhladší a nejefektivnější. Je bohužel pravděpodobné, že situace nepomine po několika málo týdnech,“ dodává děkan.

Foto: Univerzita Karlova

„Jsme v mimořádné situaci. Již nyní chybí zdravotnický personál, počty nemocných se budou dále zvyšovat. Stát chce využít tisíců mediků, ale posílá je vykonávat pomocné práce,“ píše děkan Martin Vokurka.

Práce mediků v kvalifikovanější pozici by podle něj rozhodně nebyla žádnou druhořadou péčí. Byla by pod dozorem, lékaři by měli, píše Vokurka, více času na zásadní výkony a medici by kromě významné pomoci získali i cenné zkušenosti v době, kdy je jejich studium značně omezeno.

„Čas však kvapí, situace může být už brzy kritická a odvážná a kreativní řešení, která dohlédnou dále než za formální předpis vytvořený kdysi v klidu kanceláře, mohou zachraňovat životy. V této době lze změnit některé předpisy, dokážeme ‚tisknout‘ stovky miliard korun, tak proč se nepodívat lépe na lidské zdroje, které už máme? Byla by to nejen pomoc v současné situaci, ale i dobrá investice pro budoucnost. Získali bychom takto nejen možnost mobilizovat kvalifikovaný zdravotnický personál v podobných nouzových případech, ale studenti medicíny by byli lépe vybaveni klíčovými dovednostmi v momentě, kdy odcházejí do klinické praxe. Musíme tedy apelovat na vládu a další státní orgány, aby jednaly aktivně a umožnily studentům medicíny ve vyšších ročnících se kvalifikovaně zapojit do péče o nemocné – a to pokud možno co nejrychleji,“ uzavírá děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Jeho slova se mohou týkat například i libereckých studentů, kteří do nemocnic nastoupili právě dnes. Nejen v Libereckém kraji bude působit 77 studentů Fakulty zdravotnických studií liberecké Technické univerzity. Původně měli na řádnou praxi nastoupit 16. listopadu, vedení fakulty však usoudilo, že pomoc mladých zdravotníků bude v první linii potřeba dříve.

„Jsem velmi rád, že studenti naší fakulty se iniciativně a ochotně zapojují do aktivit zaměřených na snížení dopadů koronavirové pandemie. Činí tak i spontánně, nad rámec jim uložené pracovní povinnosti – ta se týká jen nejvyšších ročníků. Vedení fakulty jim v tom vychází vstříc. Jejich aktivity jim budou započteny do praktické výuky v plné či maximální míře, jak to jen legislativa umožňuje,“ konstatuje děkan fakulty Karel Cvachovec.

Na svou praxi dnes v předstihu nastupuje 51 studentů 2. ročníku studijního programu Zdravotnický záchranář a 26 studentů studijního programu Všeobecná sestra. Nastupují do nemocnic v Liberci, Jablonci nad Nisou, České Lípě, Jilemnici, Mladé Boleslavi, ale i v Praze, Ústí nad Labem či Karlových Varech, seznam čítá 14 nemocničních zařízení.

Studenti nejvyšších ročníků jsou pak stále k dispozici na seznamu těch, kteří mohou být povoláni státem, soupis má k dispozici liberecký krajský úřad. Spolu s těmi, kteří jsou na praxi už od začátku semestru, je ve zdravotnických zařízeních nyní k dispozici 144 studentů liberecké fakulty.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené