Hlavní obsah

„Kolektivní paralýza“ bankéřů z Trumpa a Íránu, sazby úroků neklesají

Foto: Shutterstock.com

Americká centrální banka (ilustrační foto).

Dopady americké celní politiky i napětí na Blízkém východě. To jsou dva hlavní důvody, proč nadcházející jednání centrálních bank největších světových ekonomik pravděpodobně nepřinese ohledně úrokových sazeb žádné velké změny.

Článek

Turbulence v globálním byznysu vyvolané obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa stejně jako geopolitické napětí na Blízkém východě přispějí k tomu, že úrokové sazby řady centrálních bank zůstanou v nejbližší době na současných úrovních.  Centrální bankéři zastupující dvě pětiny globální ekonomiky vykazují tváří v tvář současnému dění znaky „kolektivní paralýzy“, napsala agentura Bloomberg.

Pozornost se upíná hlavně na středeční jednání americké centrální banky (Fed), a to v předvečer 150 dnů od začátku úřadování Donalda Trumpa. Mezi americkým prezidentem a šéfem Fed Jeromem Powellem nepanují právě kvůli výši sazeb nejlepší vztahy. Trump si totiž přeje vidět sazby výrazně níž, než jsou nyní.

„Vícero centrálních bank se chystá v nadcházejícím týdnu ponechat úrokové sazby zmrazené a zároveň budou nadále hodnotit dopad narušení obchodu vyvolaného americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ uvedl Bloomberg.

Aktuální eskalace napětí na Blízkém východě vyvolané izraelsko-íránským konfliktem podle agentury dilemata centrálních bankéřů ještě více prohloubí.

Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj (OECD) navíc na začátku června zhoršila letošní výhled světové ekonomiky. OECD v současnosti očekává světový růst na úrovni 2,9 procenta. V březnu to bylo 3,1 procenta.

„Vyhlídky světové ekonomiky se zhoršují. Předpokládá se, že na růst budou mít negativní dopad výrazné obchodní bariéry, přísnější finanční podmínky, klesající důvěra a zvýšená politická nejistota,“ uvedla OECD spolu se zveřejněním nového odhadu.

V případě Evropy snížila Evropská centrální banka na začátku června své sazby za poslední rok již poosmé. Současně ale banka naznačila, že cyklus snižování sazeb v Evropě je ze strany ECB již téměř u konce. Jedny z mála výjimek v Evropě, kde analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávají v blízké době snížení úrokových sazeb, představují Švýcarsko a Švédsko.

Tuzemská inflace zrychlila v květnu meziročně o 2,4 procenta, hlavně kvůli růstu cen potravin a služeb. Právě na začátku května přitom Česká národní banka snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Další jednání o sazbách má ČNB naplánované na 25. června.

Doporučované