Hlavní obsah

Města 2030: žádné hyperloopy nebo autonomní auta, ale cyklostezky

Foto: Reportér magazín

Pražský primátor Zdeněk Hřib zmínil na konferenci Města 2030 městskou část Bubny jako bytový prostor pro až 25 tisíc osob.

11. 2. 7:14

Praha se do roku 2030 nejspíše rozroste až o 160 tisíc stálých obyvatel, Stockholm má nabobtnat až o 60 procent. A podle odhadů různých organizací by do roku 2050 mohli čtyři z pěti obyvatel planety žít ve městech. Ale ta se na to musejí připravit.

Článek

Přesun obyvatel z venkova do měst trvá už stovky let a bude se podle všeho zrychlovat. Jenže města mají problém – pokud se příliš rozšíří do krajiny, jen těžko se zaplatí třeba inženýrské sítě nebo doprava z periferie do centra. Podle účastníků konference Města 2030 pořádané magazínem Reportér je řešením lepší využití tzv. brownfieldů – tedy nedostatečně využívaných pozemků například po továrnách či nádražích.

Podle zástupců Prahy, Brna, Bratislavy i dvou urbanistů ze Švédska je nejdůležitější úkol dekády postavit dost bytů a revitalizovat veřejný prostor.

Deset let? Pro město jako mrknutí oka

Takovým typickým brownfieldem jsou podle Josefa Haince, architekta z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, zóny ležící v pražských Bubnech. Nevyužitá plocha zde leží ladem už 20 let a nyní se Praha snaží o odblokování situace a stavbu moderních budov. Pražský primátor Zdeněk Hřib mluvil o bytovém prostoru pro až 25 tisíc osob. Česká metropole je na podobná místa docela bohatá, další brownfieldy se nacházejí v Karlíně, na Smíchově či na Rohanském ostrovu.

Hainc ale podotýká, že do roku 2030 se nejspíše ani jeden z brownfieldů nepodaří zaplnit. Deset let je příliš krátká doba a prozatím se může pouze plánovat, protože v Praze trvá povolovací proces ke stavbě až sedm let.

Další problém, se kterým se metropole potýká, je překvapivě vysoký počet obcí v Česku. Na 100 tisíc obyvatel má Česko podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nejvíce obcí ze všech 36 členských států. Když se jejich velikost zprůměruje, dostaneme sídlo o velikosti města Loket, kde žije zhruba tři tisíce obyvatel. Jenže podle této „průměrné“ obce se uzákoňuje legislativní proces pro tvorbu územních plánů. A co vyhovuje Lokti, nemůže dost dobře posloužit Praze a dalším velkým sídlům v republice. V zahraničí si proto některé metropole mohou upravovat zákony pro tvorbu územních plánů.

Vizionářští Švédové

Hlavní plánovač švédské metropole Stockholmu Christoffer Järkeborn myšlenku plánování na dekádu dopředu rovnou zavrhl. On a jeho spolupracovníci plánují až do roku 2070. Dnes řeší město rozložené na 14 ostrovech vysoké ceny bytů a jejich nízký počet – prakticky stejné potíže jako Praha. Järkeborn na konferenci uvedl, že by chtěl stavět půl milionu bytů, 38 nových zastávek metra a 1200 kilometrů cyklistických tras.

Kolo se ve Skandinávii patrně stane hlavním dopravním prostředkem. Další švédská urbanistka, Kristina Alvendalová, pracuje s koncepcí města, které má sloužit lidem, ne aby lidé sloužili městu. A tomuto trendu musí ustoupit také auta. Sídlo budoucnosti má podle ní být propojeno tak, aby bylo vše na dosah ruky nebo alespoň v docházkové vzdálenosti, při nichž se využijí zmíněná cyklistická kola.

Podobným směrem ostatně uvažují také ve Vídni, kde vyrůstá nová čtvrť Aspern. Tamní domy mají vyrobit víc energie než spotřebují. Místo velkých obchodů dostanou příležitost malé krámky a na mnoho úseků budou mít auta zákaz vjezdu.

Spolupráce s developery

Alvendalová považuje města za hnací motor lidstva, ale aby fungoval, musí podporovat lidskou kreativitu. A proto se musí mít lidé možnost někde sejít a mluvit spolu. Komunikace je ostatně podle Švédů recept na úspěch městského plánování. Na severu se u projektů potkávají politici, developeři i zástupci veřejnosti a snaží se finální podobu územního plánu nebo konkrétních projektů dohodnout. Soukromý sektor musí mít stejnou vizi se sektorem veřejným a navzájem se respektovat, aby dokázaly efektivně měnit tváře městských bloků.

Bratislavský primátor Matúš Vallo však k tomu podotkl, že pro české i slovenské občany má slovo developer stále špatnou pověst a developeři se tudíž musí snažit svůj obraz před společností zlepšit. Do té doby s nimi bude velmi těžce vyjednávat z politického hlediska.

Menší města bojují o obyvatele

Zatímco velká sídla řeší, jak zahustit zástavbu a přeměnit spálenou zemi na byty nebo nové bulváry, menší města řeší spíš existenční krizi. Zástupci Semil, Hustopečí, Kadaně a Litomyšle jednohlasně zdůrazňovali, že za prioritu číslo jedna považují udržení svých obyvatel v místě narození a minimalizovat jejich odliv. Jinými slovy, vypěstovat v nich jakýsi městský patriotismus.

Dle slov starostů a starostek těchto měst je pro udržitelný rozvoj zcela zásadní městský architekt, který dohlíží na novou výstavbu a případně může zastavit nekoncepční směřování města.

Všichni také souhlasili s Alvendovou, která hovořila o důležitosti prostoru pro komunitní činnosti. Chtějí snižovat rozlohu parcel, aby se mohl rozšířit veřejný prostor určený pro obyvatele. To by nakonec mělo pomoci i dopravě ve městě, protože by lidé nemuseli objíždět různé vzdálené štace a měli by je v docházkové vzdálenosti. Nebo alespoň v dosahu bicyklu.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené