Hlavní obsah

Miloš Zeman má opět pozvání do Číny. Poprvé není jisté, zda pojede

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Miloš Zeman a prezident Si Ťin-pching si v roce 2016 připili pivem ve Strahovském klášteře. Od té doby se vztahy mezi Českem a Čínou změnily.

16. 12. 2019 6:30

Že se obchody a vztahy mezi Českem a Čínou nevyvíjejí tak, jak by si Miloš Zeman představoval, ilustrují i detaily – například to, že při poslední cestě v dubnu tohoto roku otevíral čínské trhy i čínským podnikatelům, kteří se usadili nebo podnikají v České republice.

Článek

Prezident Miloš Zeman má na příští rok opět pozvání do Číny, avšak jestli tam pojede, se rozhodne až koncem ledna příštího roku. Seznamu to potvrdil šéf zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák.

Český prezident obdržel pozvánku na dubnový summit 17+1, což je setkání představitelů Číny a států střední a východní Evropy. Dostal ji přímo od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, takže Česko by měla podle diplomatických regulí zastupovat rovněž hlava státu. Už se však ukázalo, že to není nevyhnutelné – na korunovaci japonského císaře jel nedávno místo prezidenta republiky premiér Andrej Babiš.

Po letech, kdy cesta do Číny byla nedílnou součástí plánu Zemanovy zahraniční politiky, panuje kolem čínského pozvání určitá nervozita.

Ani lidé, kteří s Milošem Zemanem jezdí, nedokážou nyní říci, zda se do Číny skutečně s prezidentem pojede. Momentálně panuje předpoklad, že ano, i když jde o fyzicky náročnou cestu.

To, zda Miloš Zeman do Číny pojede, nebo ne, může naznačit vývoj kolem konání Česko-čínského investičního fóra, které bylo letos zrušeno kvůli stále vlažnějším vztahům Česka a Číny.

„Zeman chce, aby se před cestou uskutečnilo,“ řekl Seznamu zdroj z prostředí česko-čínského byznysu s tím, že jak bude cesta v příštím roce vypadat, záleží na tom, zda se prezidentův plán kolem fóra naplní.

Pozvání na příští jaro do Číny přichází v době, kdy po letech „zlaté čínské horečky“, jejímž symbolem se český prezident stal, přichází doba skepse a už i Miloš Zeman veřejně přiznal, že jeho očekávání nejsou naplněna. „S úrovní investic však spokojen nejsem a očekávám jejich zvyšování,“ řekl například v rozhovoru pro čínskou televizi CCTV krátce před svou letošní jarní čínskou cestou.

Od té doby se snaží svůj čínský protějšek ve veřejných prohlášení přesvědčovat, že například jednání pražských politiků, kteří se chystali změnit smlouvu o partnerství s Pekingem, nemá pochopení u něj ani u české vlády. V říjnovém dopise čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi vyzval, „aby pokračovaly pragmatické projekty česko-čínské spolupráce“.

Že se obchody a vztahy mezi Českem a Čínou nevyvíjejí tak, jak by si Miloš Zeman představoval, ilustrují i detaily – například to, že při poslední cestě v dubnu tohoto roku otevíral čínské trhy nejen českým společnostem, ale také těm čínským. Tedy čínským podnikatelům, kteří se usadili nebo podnikají v České republice.

Do Číny s českým prezidentem tehdy vedle zástupců Agrofertu nebo Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače odjel spolumajitel společnosti Ellasun, která se zabývá prodejem spodního prádla a punčochového zboží. Její čistý obrat za rok 2017 (tedy podle posledních listin zanesených v obchodním rejstříku) činil 3,4 milionu korun, společnost pak vlastní tři Číňané, dva s trvalým bydlištěm v Číně.

V delegaci byli i majitelé sítě čínských restaurací, kteří kromě samostatných podniků provozují bistra s asijským jídlem v obchodních centrech.

Ve výčtu úspěšně uzavřených kontraktů zveřejněných Hradem pak stojí, že bylo v dubnu v Číně podepsáno memorandum o porozumění mezi společností VB Trade a Zhejiang Leap Technology o společném rozvoji obchodu s elektrovozy. Společnost VB Trade ovšem patří rovněž do rodiny firem čínských restauratérů usazených v Česku.

Seznam se pokusil členy delegace z řad čínských podnikatelů oslovit s otázkou, proč s českým prezidentem do své rodné země jeli a co jim cesta přinesla. Nechtějí o tom však příliš mluvit, potíž je i s jazykovou bariérou. „Majitel nemluví česky ani anglicky,“ tvrdil například ženský hlas v jedné z restaurací, jejíž zástupce se Zemanovy cesty účastnil.

Na špatnou češtinu se vymluvil i muž, který patří mezi spoluvlastníky společnosti Ellasun. „Špatně mluvím česky, pošlete mi e-mail nebo SMS,“ uvedl, ale na zaslané otázky nikdy neodpověděl.

„Je to potvrzení pro čínskou stranu, že jsme prověření partneři, s nimiž nemusí být obava spolupracovat,“ popsal pak – byť anonymně – význam účasti v dubnové delegaci další čínský podnikatel.

Obsáhlejší odpověď původně přislíbil další účastník Zemanovy podnikatelské mise, který je zároveň jedním ze členů vedení Česko-čínského centra, tedy spolku, který dle svého webu chce rozvíjet vztahy mezi občany a organizacemi České republiky a Čínské lidové republiky. Chenlei Chan uvádí, že patří mezi ty, kteří našli v Česku druhý domov. Mluví plynulou češtinou a říká, že jeho podnikání nedosahuje rozměrů Jaroslava Tvrdíka.

Na zaslané podrobnější otázky ale rovněž neodpověděl. Podle obchodního rejstříku vlastní několik společností, které se věnují zmíněnému restauratérství.

Česko-čínské centrum je mladší a menší sestra Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, kterou vede Jaroslav Tvrdík. Vedle byznysu se pak prezentuje i kulturními akcemi a výstavami a vede jej někdejší ministr životního prostředí stínových sociálnědemokratických vlád a později poradce vicepremiéra Jana Hamáčka Petr Petržílek.

Ten přiznává, že centrum vzniklo tak, že za ním přišli čínští podnikatelé, kteří se cítili být komorou Jaroslava Tvrdíka ostrakizováni. „Zatím se nám daří práce na úrovni malého a středního podnikání,“ líčí Petržílek.

Podnikatelskou misi pro prezidenta chystá v posledních letech Hospodářská komora. Podle jejího mluvčího platí, že se může přihlásit tuzemská společnost jakékoliv velikosti a oboru. Cestu si platí sami, její cena se pohybuje kolem 70 tisíc korun.

„Všechny společnosti, které se řídí českým právem a jsou zapsané v českém obchodním rejstříku, chápeme jako české,” vysvětluje pojem „tuzemská společnost“ mluvčí komory Miroslav Diro.

Nutno dodat, že součástí poslední Zemanovy delegace byly i jiné společnosti se zahraničním vlastníkem, které ovšem mají v Česku tradici a letité kořeny a teprve časem se jejich majitel změnil. Do Číny přesto poslali české manažery, kteří podniky řídí.

Vedle toho některé ryze české společnosti poslali kvůli překonání jazykové bariéry týmy smíšené – tedy přibrali rodilého mluvčího pro snazší komunikaci. Čecha vyslal na čínskou misi dle katalogu cesty i Žďas, tedy společnost, kterou vlastní čínská státní firma Citic.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené