Hlavní obsah

Místopředsedkyně Senátu chce den památky vyhlazených obcí

Památník Lidice.

Reklama

15. 8. 2020 8:19

Významným dnem by mohl být 24. červen, datum vypálení obce Ležáky.

Článek

Mezi významné dny v českém kalendáři by se mohl nově zařadit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. V novele zákona o státních svátcích to navrhla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). Na navržené datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrhem novely by se měl Senát v prvním čtení zabývat příští čtvrtek.

„Z obcí vyhlazených v době nacistické okupace českých zemí jsou dnes v České republice formou významného dne připomínány pouze Lidice. Ostatních vesnic a sídel s podobným osudem je vzpomínáno pouze na regionální či lokální úrovni,“ uvádí senátorka Horská ve zdůvodnění svého návrhu. Ve stínu lidických událostí podle ní zůstává nejen obec Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality na sklonku druhé světové války.

Horská připomíná například vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Při akci bylo zastřeleno nebo zaživa upáleno 27 civilistů. Další zlikvidovanou obcí se 23. dubna stala nedaleká osada Prlov a 2. května Vařákovy Paseky. Na konci dubna částečně vyraboval a vypálil oddíl kozáků ve službách wehrmachtu obec Zákřov, kde zůstalo 19 mrtvých. Další vypálenou osadou bylo Javoříčko u Litovle nebo obec Leskovice.

„Připomínání zmíněných událostí formou zákonem stanoveného významného dne nejen uctí opomíjené oběti, ale i přispěje k udržování všeobecného povědomí o rozsahu a podobě násilností, jimž byla česká společnost v době druhé světové války vystavena,“ uvedla místopředsedkyně Senátu.

Obec Ležáky vyhladili nacisté 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty a zrádce Karla Čurdy. Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované