Hlavní obsah

Mladíci našli kupu 1100 let starých zlatých mincí

Podívejte se, jak mladík našel hromadu 1100 let starých zlaťáků. (Video: Jan Marek, AP)

Reklama

25. 8. 16:05

V Izraeli objevili mimořádně cenný nález, který vypovídá třeba i o tom, jak na konci 9. století vzkvétal mezinárodní obchod na Blízkém východě a v Evropě. Zatímco někde zlato docházelo, jinde ho zakopávali, protože ho bylo moc.

Článek

Vzácný poklad našli u města Javne v izraelském Centrálním distriktu teenageři, kteří zde dobrovolničí před nástupem do tamní armády. Podle agentury AP vykopali celkem 425 mincí z ryzího zlata starých 1100 let. Co do váhy měla „hromada“ přesně 845 gramů, dodává CNN.

„Za takové množství by si mohl člověk koupit i luxusní dům v jedné z nejlepších čtvrtí Fustátu, který byl tehdy obrovským a bohatým hlavním městem Egypta,“ odhaduje pro americkou televizi odborník na mince Robert Kool pracující při izraelském úřadu pro starožitnosti (IAA).

Peníze na dům zakopané ve spěchu

Velice dobře zachovalé mince pochází podle vládní instituce z doby Abbásovského chalífátu, tedy konce 9. století, kdy tito vládnoucí muslimové kontrolovali většinu Blízkého východu od Persie až po severní Afriku a sami sídlili v Bagdádu.

„Najít zlato je obecně při archeologických vykopávkách velmi vzácné. Když už se to ale stane, není to obvykle po kouscích, ale spíš po takovýchto hromadách. Většinou to tak je, protože lidé se od nich nechtěli oddělovat. Chtěli, aby všechno zůstalo s nimi. A tak je vždy anebo většinou najdeme takhle pohromadě,“ vysvětluje archeoložka z úřadu Galit Talová, která se domnívá, že majitel zlaťáků je zakopal, protože někam spěchal, a mínil se pro ně vrátit.

Hromada menší, ale starší

Jako první zlaté mince spatřil osmnáctiletý izraelský našinec Oz Cohen. Učinil objev sice o něco menší než ten, při němž pět amatérských potápěčů v roce 2015 ve starobylém izraelském přístavu Caesarea vylovilo 2000 zlatých mincí vážících dohromady 9 kilogramů z období chalífátu Fátimovců, zato ale této dynastii dobově předcházel - na stejném území totiž vládla v letech 909 až 1171.

„Vykopávali jsme tu po pásech náměstí a naráz, když jsem motykou odkryl kousek půdy, viděl jsem něco jako lístky, až při bližším pohledu mi došlo, že to jsou možná mince. Nejdřív jsem viděl asi jenom tři, pak jsem je ale zvedl a viděl, že pod nimi jich je víc, a tak jsem hned zavolal archeology,“ popisuje první momenty nálezu mladý dobrovolník.

Evropa na tom byla hůř

Výjimečné je na Cohenově objevu podle odborníků z IAA to, že z období ještě před koncem 9. století tolik podobných nálezů není. A na tomto mohou odhadovat třeba i to, jak rozdílné tehdy byly jejich poměry od těch evropských.

„Z tohohle období se tolik hromad zlata nenalezlo. Unikátní právě na téhle je tak to, že nám odhaluje dost o mezinárodním obchodu v té době a v této oblasti, která rostla a prosperovala, a to na rozdíl od obchodu v Evropě ve stejné době, kde se zásoby zlata zrovna začaly ztenčovat,“ dodává Talová.

Archeoložka doplňuje i vlastní odhad hodnoty nalezených mincí. Podle ní lze jenom těžko odhadovat, co by si člověk mohl tehdy za takovou sumu peněz koupit. Ale jeden zlaťák měl prý cenu 1000 bronzových mincí a je možné, že za něj šlo směnit i nějaké farmářské zvíře jako krávu nebo koně.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené