Hlavní obsah

Musí přesvědčit odbory, Brusel i Babiše. Čím argumentuje kupec ostravské Nové huti

5. 11. 2018

Rozhovor s Jonem Boltonem o akvizici ArcelorMittal Ostrava. (Video: Aleš Černý, Seznam.cz)

Do Bruselu dorazily koncem října dva dopisy. Pod jedním jsou podepsáni odboráři ocelárny ArcelorMittal Ostrava, pod druhým premiér Andrej Babiš. Oba mají stejné téma: žádají Evropskou komisi, aby pořádně prověřila či rovnou nepovolila koupi ostravské Nové huti společností Liberty House.

Článek

Britská firma, která patří do skupiny původem indického miliardáře Sandžíva Gupty, má Novou huť (momentálně známou jako ArcelorMittal Ostrava) koupit od jiného indického rodinného klanu Mittalů. Celý obchod vynutila Evropská komise. ArcelorMittal je totiž největší producent oceli. Jelikož plánuje koupit italskou ocelárnu Ilva, hrozí, že by byl ale velký až moc.

A protože komise supluje na evropském trhu funkci antimonopolního úřadu, podmínila ArcelorMittalu nákup prodejem tří jeho stávajících továren, včetně té ostravské. ArcelorMittal si za kupce vybral právě Liberty House. To ale vyděsilo odbory, které na svou stranu získaly coby lobbistu i premiéra Babiše.

Snažit se s nimi najít společnou řeč má nyní výkonný ředitel Liberty House Jon Bolton, který kvůli tomu minulý týden přiletěl do Česka. Při té příležitosti poskytl rozhovor pro Seznam Zprávy.

K dokončení nákupu ArcelorMittal Ostrava potřebujete souhlas Evropské komise i dohodu s odboráři. Ti ale zatím nevypadají transakcí nadšeni. Poslali dokonce do Bruselu nesouhlasný dopis a předsedkyně odborů Sobolová uvedla, že kvůli prodeji „dojde k poškození ostravské huti skupinou ArcelorMittal v rozsahu srovnatelném s tunelováním OKD“. To nezní jako moc dobrý start vyjednávání.

Máte pravdu, teprve jsme podepsali dohodu o koupi, dokončit transakci bychom chtěli v prvním čtvrtletí příštího roku. V současnosti spolupracujeme s komisí tak, aby měla veškeré potřebné informace k rozhodnutí. S odbory jsme jednali jako úplně prvními, byla to dobrá schůzka a i odboráři na ní hodnotili kladně naše plány. Možná tam byly nějaké dezinterpretace, ale je jasné, že naše plány jsou pozitivní pro růst, investice i zaměstnanost.

Máte nějaké konkrétní plány, kolik a do kterých částí provozu chcete investovat?

Nemá cenu kupovat něco, co nechcete rozvíjet. Provoz ocelárny je nejefektivnější, když se továrna co nejvíc využívá. Cílem je během několika let navýšit výrobu ze současných 2 milionů tun na 2,5 milionu tun. Očekáváme, že budeme investovat do závodu okolo 30 milionů eur ročně, takže za následujících pět let investujeme přes 150 milionů eur (v přepočtu 3,9 miliardy korun – pozn. red.). Investice zajistí pokračování současného provozu. Konkrétně prodloužíme životnost koksovny. Investujeme i do zefektivnění výroby železa, tedy do vysoké pece a spékárny rud. Také chceme investovat do ocelárny, zejména do pásové trati.

Budete kvůli tomu chtít nabírat nové zaměstnance, nebo půjdete například cestou automatizace?

Zjevně budeme muset přibrat zaměstnance. Nelze navýšit výrobu o půl milionu tun a přitom nenavýšit počet lidí. Jak přesně budeme nabírat a investovat do lidí i do vybavení závodů, to musíme ještě probrat s odbory.

Kdo povede ostravské závody, až akvizici dokončíte?

Náš klasický postup je dát dohromady spolu s managementem a odbory stodenní plán, který popíše, jak chceme firmu dál rozvíjet. Současné ostravské vedení má naši velkou podporu a naší rolí bude vytvořit mu podmínky pro to, aby mohlo závody nezávisle řídit.

Odbory také vyslovily jedno velmi závažné podezření – že jste se s ArcelorMittal dohodli na tom, že nově koupené závody nebudete rozvíjet a tím si nebudete konkurovat. Existuje taková dohoda?

Taková dohoda neexistuje. Byla by totiž v rozporu s předpisy o volné soutěži. Zároveň na celou transakci dohlíží Evropská komise. Je jasné, že komise si chce být jistá, že si budeme otevřeně konkurovat. A my si chceme konkurovat.

Máte emisní povolenky pouze do roku 2020. Jak chcete situaci poté řešit?

V roce 2020 se stejně mění pravidla pro obchod s povolenkami, takže všichni producenti v Evropě čekají, co se potom stane. Ale co se týče této transakce, vyjednali jsme a koupili jsme všechny povolenky, které potřebujeme k tomu, aby výroba fungovala.

Takže se nemají zaměstnanci bát, že plánujete po roce 2020 omezovat provoz?

Rozhodně ne.

Vlastní energetika není součástí obchodu, i když je elektrárna s ocelárnou propojená. Není nevýhodné, že jste ji také nekoupili?

Nyní je to joint venture, nevlastní to celé ArcelorMittal. Taková je nyní situace. Chápu obavy odborů, že by bylo lepší, kdybychom energetiku plně vlastnili, ale to nikdy nebylo ve hře.

Proč?

Normálně továrny kupují energii od elektráren za komerční ceny. To je normální. Ano, někdy máte u oceláren integrované elektrárny, ale není to primárně kvůli zajištění energie, ale z provozních důvodů. A ano, i Liberty House vlastní elektrárny a bude do budoucna zajímavé bavit se s Tameh Czech o koupi elektrárny.

Zároveň stávající ArcelorMittal Ostrava neměl vlastní obchod, ten byl za skupinu řešen z Polska. Jak se s tím hodláte vyrovnat?

To je velká výzva, nejen ostravskou, ale i ostatní ocelárny vyjímáme z ArcelorMittal, kde měly centralizovaný systém. Zajistili jsme proto na přechodnou dobu služby od nich. Nemůžeme si dovolit být ve vakuu bez toho, abychom prodávali. Bude nám trvat nějakou dobu, než postavíme vlastní obchodní oddělení, ale uděláme to tak rychle, jak jen dovedeme. Jsem si jistý, že během prvního roku budeme mít vlastní prodeje a marketing pod kontrolou.

Finacial Times poukázaly na to, že Liberty House má problémy s financováním a poptával půjčky od svých konkurentů. Je to pravda?

Ten článek byl o jiné instituci, se kterou jsme spolupracovali.

Myslíte GAM?

Ano. Ale my jsme se dívali nezávisle na každé jednotlivé aktivum a způsob, jak ho financovat. Hlavně nám šlo o to, aby každý provoz mohl růst a byl výdělečný. Na transakce dohlíží Evropská komise a musí být potvrzena představenstvem ArcelorMittal. A ti by to zkrátka neschválili, kdyby měli pochybnosti.

Takže financování nákupu je zajištěno?

Ano.

Ale podle Financial Times váš velký věřitel GAM odmítl koupit další dluhopisy. Proč se to stalo?

Tam nešlo o problém, který by se přímo týkal nás. Šlo o vztah mezi GMA a jedním z našich dodavatelů. Takže to není skutečný debetní problém.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama