Článek
/Od zvláštních zpravodajů v Rakousku/
„Jestli klimatická změna ovlivňuje počty návštěvníků? No ano, podívejte se sami,“ říká s hořkým úsměvem na tváři Linus Pilar. Rukou mezitím kyne směrem k prázdným sjezdovkám, které jsou téměř bez sněhu.
Lyžařské středisko Postalm, které provozuje kousek od rakouského Salcburku, mělo tento víkend otevírat. Nepřívětivé sněhové podmínky ale majitele přiměly, aby letošní začátek zimní sezony o týden pozdržel.
„Cítím se jako vězeň. Nemůžu nic dělat. Ani vyrábět technický sníh, protože během noci není dostatečně chladno. A i kdyby, přes den by mi všechen stejně roztál,“ vysvětluje, zatímco se rozhlíží po travnatých plošinách střediska, které kromě místních rádi navštěvují i Češi.
Středisko koupil v roce 2017 ve snaze poskytnout lyžařům „zimu, jaká bývala dřív“, jak ostatně Postalm inzeruje na svých webových stránkách. Čím dál nejistější sněhové podmínky mu ale jeho vizi značně komplikují. Kopce, které jsou na začátku sezony téměř bez sněhu, mají ke „starým, dobrým časům“ daleko.
Postalm leží v nadmořské výšce přibližně 1200 metrů. Rozlohou není příliš velký a cílí tak zejména na rodiny s dětmi a začínající lyžaře. Láká také na běžkařské trasy, sáňkové dráhy či zimní pěší turistické trasy.
Stejně jako řada dalších menších, níže položených středisek v Rakousku ale už nyní silně pociťuje dopady změn klimatu.
Zatímco rozsáhlejší areály ve vyšších polohách a větší technickou vybaveností si s úbytkem sněhu dokáží bez výraznějších potíží poradit a nemají problém pokračovat v provozu, Postalm a jemu podobná místa balancují na hraně zániku.
Když procházíme areálem, jde jen těžko uvěřit, že už za týden by měli jeho svahy křižovat lyžaři. Tamní restaurace, která dokáže naráz pojmout zhruba dvě stovky hostů, zeje prázdnotou. Jen u jednoho ze stolů postarší muž ujídá polévku.
„O tom, kolik lidí dorazí, rozhoduje počasí,“ říká nám servírka z rodiny Bucheggerových, kteří podnik provozují. Jejich živnost je téměř absolutně závislá na provozu lyžařského areálu. Leží totiž na odlehlé náhorní plošině, kam návštěvníky láká především vidina lyžování či jiných zimních radovánek.
Po okolním sjezdovkách, na kterých je sotva trocha sněhu, se před polovinou prosince bezcílně prochází jen čtyřčlenná rodina. Jak později zjišťujeme, nejsou místní, ale pochází až ze vzdáleného Singapuru a do Postalmu v podstatě zabloudili. „Chtěli jsme najít nějaké místo, kde by si mohly děti trochu zalyžovat, ale je to docela složité,“ svěřuje se Lin, zatímco s dětmi a manželem nasedá zpátky do auta.
Lyžařská střediska napříč Alpami se snaží přírodní sníh, kterého mají nedostatek, nahradit vlastním, technickým sněhem. Jak ale upozorňuje Linus Pilar, ne vždy jsou podmínky vhodné pro jeho výrobu. Náročný je celý proces také z finančního hlediska. Sněhová děla totiž spotřebují velké množství energie i vodních zdrojů.
Ředitel lyžařského střediska Postalm Linus Pilar.
V Postalmu nyní debatují o vystavění nového jezera, které by jim poskytlo dostatek vody na produkování umělého sněhu. Ačkoliv už na něj dostali povolení, stále otálejí. Vyšlo by je totiž na zhruba dva miliony eur, což si bez cizí pomoci nemohou dovolit.
Odpovědí na nestálost zimní sezony se pro řadu středisek stalo rozšíření nabízených aktivit i do jiných než zimních měsíců. Pro Postalm ale ani tato varianta není příliš schůdná, jelikož se nachází uprostřed chráněné krajinné oblasti. „Na každou stavbu, sjezdovku i turistickou trasu potřebujete zvláštní povolení – a jeho získání trvá velmi dlouho,“ vysvětluje Pilar.
On sám i majitelé přilehlé restaurace doufají, že během vánočních svátků, kdy do střediska obvykle míří asi největší počet návštěvníků, budou podmínky příznivější.
Pokud se tak nestane, je podle Pilara čas na to začít přemýšlet o tom, zda má smysl v provozování areálu nadále pokračovat.
„Jako ředitel nemůžu nic plánovat, nemám žádnou jistotu. Každý rok jsem zcela závislý na počasí. A obzvlášť letos se mi jasně ukázalo, jak svázané mám ruce,“ uzavírá.
