Článek
Stavbu, kterou navrhl Ladislav Machoň, hejtmanství opravuje. Práce budou hotovy do konce roku.
Původní obklady vyrobila ve 20. letech minulého století firma v Kadani. Po přibližně 100 letech už tři čtvrtiny z nich nedržely na podkladu. Jejich repliky napodobil nástupce původní firmy, ale měl při tom potíže s technologií. Dodavatel stavebních prací tak musel několik palet obkladů reklamovat.
„Část budovy do náměstí Republiky už prokoukla po odstranění lešení a rekonstrukce se tu blíží k závěru. Jsou tu repasovaná okna včetně klempířských prací, opravené římsy, fasády a vyměněné obklady. Vznikly tu dilatační spáry, které tu dříve nebyly a které umožní fasádě následně pracovat,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
Aktuálně začaly restaurátorské práce na čištění žulového soklu a po nich budou následovat případné opravy nátěru fasády. Na rohu budovy brzdí nátěry fasády nečekaná porucha izolace proti vodě na balkonu v prvním patře na nároží. Po opravě bude muset celý prostor nejprve vyschnout, teprve potom bude možno fasádu natřít i tam.
Strana budovy do Jahnovy ulice je náročnější. Po vybudování lešení a podrobném průzkumu dodavatel zjistil, že stav oken je mnohem horší, než se předpokládalo. Dále tam opravoval římsy, pro které musel postavit speciální lešení na těžké stroje. Z dlouhých popraskaných říms v posledních letech opadávala omítka, takže byly už delší čas celé zakryté sítěmi. „Budova byla postavena v době, kdy kolem nejezdila tak hustá a těžká doprava a v některých místech se projevují i změny výšky podzemních vod,“ dodal Línek. Stavba za 29 milionů korun má být hotova do konce letošního roku.
Historie budovy začíná po vzniku Československa, kdy se Generální ředitelství pošt a telegrafů v Praze rozhodlo zřídit šest územních pracovišť. Pro východní Čechy vybralo Pardubice. Machoň pro pracoviště navrhl rozsáhlou budovu ve stylu národního dekorativismu. Práce na hloubení základů začaly na podzim roku 1923 a hotovo bylo v roce 1925.
Svému účelu sloužila budova až do roku 1939, kdy ji zabrali Němci a zřídili zde Oberlandrat, tedy úřad vrchního zemského rady. Do konce války tam mělo sídlo pardubické gestapo. Po válce budovu převzaly zpět československé úřady. V roce 1949 se zde zabydlil Krajský národní výbor, po jeho zrušení Okresní národní výbor a po roce 1992 Okresní úřad. Od roku 2011 ji vlastní Pardubický kraj, prostory tam například pronajímá i pardubickému magistrátu.
