Hlavní obsah

Na co dávat pozor. Vládní programy pro podnikatele obsahují řadu „ale“

Foto: vlada.cz

Vláda Andreje Babiš připravila programy na podporu podnikatelů, ti mohou být překvapení podmínkami, které nejsou na první pohled zřejmé. (Ilustrační snímek.)

Reklama

31. 5. 2020 17:16

Podnikatelé postupně objevují ve vypsaných podpůrných programech řadu úskalí. Některé úlevy nelze kombinovat, na jiné například nedosáhnou lidé v exekuci, invalidé nebo ti, co dostávají odměnu jako člen zastupitelstva.

Článek

Na konci března se ukázalo, že pražští podnikatelé nemohou čerpat státem ručený úvěr z programu COVID II. Vláda totiž použila na financování evropské peníze, které nesměly jít na projekty v hlavním městě. Podobné „háčky“ skrývá prakticky každý z hlavních programů na podporu postižených podnikatelů.

A o řadě z nich přitom žadatelé nemusejí vůbec vědět – v lepším případě na podporu nedosáhnou, v horším případě budou muset vracet peníze.

Přinášíme přehled skrytých „ale“, které mohou nemile překvapit.

Odložení sociálního odvodu s penále

Pokud se zaměstnavatel rozhodne odložit pravidelné platby sociálních odvodů musí počítat s penále.

Zákon, který koncem května podepsal prezident Zeman, pracuje s tím, že zálohy na sociální odvody může zaměstnavatel za květen až červenec odložit až do 20. října. Stát mu ovšem nepromine penále – pouze se vyměřené penále sníží na 20 procent obvykle vyměřované částky.

„Tento zákon dává v podstatě slevu na penále ve výši 80 procent,“ popisuje Vladimíra Přibylová, daňová poradkyně ze společnosti Grantex.

Neslučitelnost programu Antivirus a odložení odvodů

Zaměstnavatelé si budou musí dobře spočítat, jestli pro ně bude výhodnější využít v květnu odložení sociálního odvodu se „slevou na penále“ nebo příspěvek na náhradu mzdy zaměstnanců z programu Antivirus. Obě formy podpory zaměstnanosti na jednoho pracovníka nelze využít.

„V případě, že zaměstnavatel zvažuje požádat o částečnou refundaci vyplacených náhrad mezd včetně souvisejících odvodů v rámci programu Antivirus, nemůže souběžně využít možnosti odkladu platby pojistného na sociální zabezpečení,“ potvrzuje Jan Brodský z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zaměstnavatelé se však mohou rozhodnout za květen pobírat příspěvek z programu Antivirus a další měsíc neposlat sociální pojištění.

„Zvlášť v situaci, kdy u Antiviru obecně neplatí podmínka bezdlužnosti, tak zaměstnavatelé mohou být touto nekompatibilitou nemile překvapeni,“ líčí záludnost schované podmínky advokátka Eva Ostruszka Klusová z advokátní kanceláře Forlex, která na problém upozornila.

A upozorňuje, že posunutím odvodů se zaměstnavatelé reálně vystavují povinnosti vrátit již poskytnutý příspěvek za květen.

Na náhradu mzdy nemá nárok jednatel

Problém pro řadu menších podnikatelů mohlo být i to, že pokud v jedné firmy figurují ve statutárních orgánech a zároveň jsou i jako zaměstnanci, nemají nárok na příspěvek na náhradu mzdy z programu Antivirus.

Nejde přitom o podmínku programu Antivirus ale obecnou podmínku. „Podle metodiky MPSV není možné v takovém případě poskytnout jakýkoliv příspěvek, protože by byl v rozporu se zákonem o zaměstnanosti,“ vysvětluje Jan Brodský z tiskového oddělení Ministerstva práce.

Nově ovšem mohou jednatelé menších firem žádat o kompenzační bonus z programu Pětadvacítka.

Ošetřovné pro OSVČ není dávka, ale dotace

Řada živnostníků je vyloučená z možnosti čerpat alternativu k ošetřovnému, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo jako dotační výzvu. Právě z toho plyne hned několik bariér, které mohou žadatele nepříjemně překvapit.

Ošetřovné pro OSVČ nezíská podnikatel, který je v exekuci nebo u něj ještě není rozhodnuto o insolvenci. Žadatel to musí potvrdit v čestném prohlášení.

Stejně tak nesmí čerpat toto dotaci ani živnostníci v jejichž domácnosti už další člen čerpá například rodičovský příspěvek. V rodině, kde je jeden z partnerů na mateřské či rodičovské dovolené s jedním dítětem, tak už nelze žádat o ošetřovné na druhé dítě.

„Primárním účelem ošetřovného pro podnikatele je, aby byly podpořeny rodiny s dětmi, které jsou aktuálně doma a nepobírají žádné dávky jako například: rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, nemocenskou, ošetřovné na jedno z dětí nebo jinou obdobnou dávku,“ říká Kateřina Štěpánková, poradkyně bezplatné právní poradny pro rodiče Aperio.

Výzva je také vypsaná pro živnostníky na hlavní samostatně výdělečnou činnost – to znamená, že na ni nedosáhnou ani lidé, kteří pobírají příspěvek na invaliditu, přestože jinak podnikají. Z pohledu státu jsou totiž tito příjemci dávek primárně invalidé a automaticky podnikají jako vedlejší činnost.

Částečný úvazek? Zapomeňte na kompenzační bonus

Seznam Zprávy už dříve také upozornily, že na takzvaný kompenzační bonus, tedy 500 korun za každý den, kdy podnikatel nemohl pracovat, nemá nárok ten, kdo i je i na částečný úvazek zaměstnaný.

Například pokud bude řemeslník standardně podnikat, ale kromě toho si vydělá 3000 Kč za činnost uvolněného člena zastupitelstva, přijde o celý kompenzační bonus.

„Z nároku na kompenzační bonus jsou vyloučeni ti, kteří jsou kromě podnikání zaměstnanci a vznikla jim účast na nemocenském pojištění. Ta ale vzniká již při velmi malém výdělku, například u jednatelů či zastupitelů od 3000 Kč měsíčně,“ doplňuje Jan Bonaventura, daňový poradce ze společnosti Bredford Consulting.

Nejzasaženější nedosáhnou na program COVID

Programy COVID, které mají sloužit jako rychlá finanční injekce pro podnikatele, kteří se kvůli mimořádným opatřením dostali do potíží, jsou ve skutečnosti bankovní půjčkou. Státní záruky pak fakticky znamenají, že je půjčka vyhodnocovaná jako méně riziková a tak jsou banky ochotné nabídnout nižší úrok nebo půjčit i podnikatelům, které by jinak odepsaly.

I tak ale platí, že riziko na sebe bere zejména banka, které peníze půjčuje. A ti nejvíce zasažení jako hotely a restaurace jsou z jejího pohledu jednoduše příliš velké finanční dobrodružství a peníze jim neposkytne.

„Finální cena úvěru odpovídá riziku, které banka ponese, a ceně peněz,“ upozorňoval na online konferenci Tomáš Salomon, šéf České spořitelny a dodal, že ani u programu COVID III banky nebudou půjčovat peníze úplně všem.

Podpora podnikatelů i z kapes obcí

Kompenzace pro podnikatele, které vyplácejí finanční úřady, ale i další uvažovaná podpora „Loss carryback“, tedy uplatnění letošní ztráty do loňských a předloňských daní. To jsou vládní programy, které budou mít negativní dopady na výběr daní a které vláda chystá promítnout do rozpočtového určení daní.

Část nákladů tak ponesou i obce a kraje, které dostanou méně peněz. Už teď přitom některá města hlásí, že dostávají i třetinu méně peněz než se původně plánovalo. Kvůli nedostatku peněz proto ruší investiční projekty.

To se jako bumerang vrací na lokální úrovni podnikatelům – na jedné straně sice od státu získají peníze, na druhé přijdou od měst o zakázky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované