Článek
Česká ekonomika na tom není špatně a vnější krize, jakou je pandemie, ji jen tak nepoloží. Zatopit by Česku nicméně mohl celoplošný lockdown loňského typu, kdy se zavřely průmyslové fabriky, varuje ekonom David Marek z Deloittu.
Čerstvé výsledky HDP ukazují silný růst ve druhém čtvrtletí. Na oslavu ale ještě není čas, mírní nadšení ekonom. Výrazným rizikem oživení je totiž vedle nákazy také nedostatek surovin, který postihl firmy v průmyslu i stavebnictví.
„Registrujeme nedostatek celé řady klíčových stavebních materiálů a opravdu to může zbrzdit oživení české ekonomiky,“ řekl David Marek.
Na druhou stranu jako nadsázku bere silné prohlášení centrálního bankéře Tomáše Nidetzkého, který prohlásil, že inflace je větším rizikem než nové mutace koronaviru. Ekonom však uklidňuje: „Češi nezchudnou, tempo růstu mezd je a bude vyšší než inflace.“
Česká ekonomika na jaře výrazně rostla. Z komentářů analytiků to vypadá, že slavíme konec krize. Otevíráte šampaňské?
To by bylo předčasné. Před námi je celá řada rizik včetně případné další vlny nebo zadrhnutí celé řady dodavatelských řetězců v průmyslu i ve stavebnictví. Na oslavy je ještě brzy.
Jak ekonomický růst ovlivnil fakt, že se srovnáváme k prvnímu loňskému lockdownu, kdy všichni byli extrémně opatrní?
Bylo by užitečné srovnávat se s rokem 2019. Pokud se podíváme na celou ekonomiku, tak jsme ještě před vrcholem, kterého dosahovala před propuknutím pandemie.
Pokud loni klesla o necelých 6 procent a letos vzroste o 3 až 4 procenta, tak je evidentní, že letos ještě nestihneme dohnat všechny ztráty z loňského roku.
Hlad po pracovnících je poměrně velký.
Až skončí antiviry, začne se propouštět. Tohoto scénáře se báli někteří ekonomové. Nastane?
Není úplně důvod se toho obávat. Trh práce i během pandemie registroval větší počet volných pracovních míst než počet uchazečů o zaměstnání. Před pandemií byl pracovní trh silně přehřátý, trochu se to zvolnilo, ale problém neodezněl. Hlad po pracovnících je poměrně velký.
Vidíme sektorové problémy, které postihují hlavně oblasti, jako je letectví, služby a také hospodaření státu. Co by se muselo stát, aby krize dopadla na celou ekonomiku?
Finanční krize před deseti lety, i pandemická krize, vycházely z vnějších příčin. Pokud krize vychází z domácí nestability jako v roce 1997, kdy banky snížily úvěrovou aktivitu, zasahuje více sektorů, resp. všechny a trvá déle.
Máme relativně odolnou ekonomiku, vnitřně stabilní, s nízkou inflací i nezaměstnaností.
Může se stát, že krize z vnějšku zasáhne vnitřní prostředí, to ale není náš případ. Máme relativně odolnou ekonomiku, vnitřně stabilní, s nízkou inflací i nezaměstnaností, ale i přebytek obchodní bilance…
Česká ekonomika v posledních letech, dokonce desetiletích, je velmi stabilní, takže když ji zasáhne nějaký vnější šok, tak z toho vyšla relativně dobře.
Lockdownů loňského typu bychom moc neustáli. Ještě jeden a byli bychom na kolenou.
Kolik lockdownů jsou česká ekonomika a firmy ještě schopny ustát?
Záleží jakých lockdownů. Uzavírky z jara loňského roku a z letošního roku byly diametrálně jiné. Lockdownů loňského typu bychom moc neustáli. Ještě jeden a byli bychom na kolenou.
Letošní mírnější lockdown ekonomiku dramaticky nezasáhl. HDP v prvním čtvrtletí ztratil oproti loňsku jen tři desetiny procentního bodu, prakticky nic.
Letošní lockdown byl ale mnohem delší.
Jenomže se týkal velmi úzké části ekonomiky, průmysl pokračoval prakticky bez problémů a stavebnictví také netrpělo. Letos se nezastavovaly fabriky. Díky tomu jsme prošli bez větších ztrát.
Škoda Auto v pololetí oznámila lepší výsledky než v roce 2019. Celkově se letos v Česku má vyrobit o 70 tisíc aut méně kvůli nedostatku čipů, odhadlo Sdružení automobilového průmyslu. Je nedostatek zdrojů, surovin a dodávky zdražují. Může to zpomalit český průmysl?
Určitě. Je to problém, se kterým se potýká nejen průmysl. Čipy jsou dnes prakticky všude.
Zároveň se podobný problém týká stavebnictví.
Registrujeme nedostatek celé řady klíčových stavebních materiálů a opravdu to může zbrzdit oživení české ekonomiky.
Otázkou je, jak dlouho problém bude trvat. Myslím, že je dočasný a ekonomiku může zpomalit o pár desetin procentního bodu HDP. Nemyslím, že půjde o dlouhodobý strukturální problém.
Tomáš Nidetzký řekl, že riziko inflace je horší než delta mutace. To je dost silné prohlášení z úst člena bankovní rady ČNB.
Myslím, že šlo o nadsázku. Zatímco s pandemií si dokážeme poradit poměrně obtížně a za cenu vysokých ekonomických nákladů, v případě inflace máme standardní nástroje měnové politiky, které si dokáží s inflací poradit poměrně spolehlivě.
Dlouho se mluví o tom, že reality jsou nadhodnocené. Přitom stále zdražují a rozhodně to není překážkou, aby do banky pro půjčku chodilo čím dál víc lidí. Aktuálně má hypotéku kolem 1,7 milionů Čechů a jejich počet roste. Zaděláváme si na problémy?
Máme problémy na straně nabídky, málo se staví kvůli byrokracii a aktuálně to může být i kvůli cenám stavebních materiálů.
Logicky ceny stoupají. Myslím, že nadhodnocení bude korigováno obdobím mírnějšího růstu cen nebo stagnace.
Zchudnou Češi kvůli inflaci, nebo jsme na vlně, která brzy zmizí?
Češi nezchudnou, tempo růstu mezd je a bude vyšší než inflace. Otázka je, jak reálné mzdy porostou.
Možná budeme jen bohatnout pomaleji. Strašák inflace není tak velký, že bychom se museli bát o svoji životní úroveň.
Občas slýcháme názor, že firmy nebo obchodníci zdražují schválně. Buď proto, že si kompenzují ztráty z pandemie, nebo si „dělají strýčka“ pro případ dalších uzavírek.
Takové případy se mohou stávat. Pokles tržeb během pandemie může vést k tomu, že v odvětví, kde lidé akceptují vyšší ceny, typicky občerstvení v turistických resortech, si opravdu provozovatelé mohou dovolit zdražit a kompenzovat si tak propad tržeb z pandemie.
V jiných oblastech, kde poptávka není, narazí na konkurenci.
Pandemie je drahá, to dnes asi vidí každý. Kdo to zaplatí?
Aktuálně to platíme ve zvýšeném zadlužení. V budoucnu to zaplatíme my, resp. budoucí generace, které budou muset platit náklady na obsluhu státního dluhu.
Cestou není jen zvyšování daní po volbách, ale také snižování veřejných výdajů. Bude se to muset zkombinovat. Zvyšovat jen daně, by znamenalo obrovský náklad.
Mělo by na běžného Čecha, spotřebitele, nějaký dopad snížení ratingu Česka?
Určitě. Od ratingu se odvíjí, za kolik si půjčuje stát, což má vliv i na půjčky v celé ekonomice. Snížení ratingu by dříve nebo později vedlo k dražším půjčkám, hypotékám a pocítili bychom to všichni.
