Hlavní obsah

Po roce a půl přijde dobrá zpráva. Lidé ale musí začít utrácet, říká Michl

Centrální bankéř, ekonom Aleš Michl popisuje, co se může dít v dalších měsících a proč lidem zůstaly peníze na účtech. (Video: Petra Krmelová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

29. 7. 8:40

Český statistický úřad zveřejní v pátek první odhad vývoje HDP za druhé čtvrtletí 2021. „Po roce a půl to bude první super číslo v růstu ekonomiky, meziročně vyjádření o ekonomice jako celku,“ říká centrální bankéř Aleš Michl.

Článek

Nejvíc české ekonomice během koronaviru pomohly firmy, úspěšný export a investice vlády, říká člen bankovní rady ČNB Aleš Michl.

„My jsme s kolegou udělali takovou analýzu na základě spotřeby elektřiny, na základě údajů typu kolik kilometrů ujedou na dálnicích kamiony, nebo na základě dat z kreditních karet. Snažili jsme se už od začátku covidu ekonomiku popisovat trošku jinak, než jsou standardní ekonomické modely. Správně jsme určili dno ekonomického cyklu, to byla první prognóza, která nám vyšla dávno před tím, než to řekl statistický úřad,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Michl, někdejší poradce premiéra Babiše a centrální bankéř.

Nepropouští se a zvyšují se mzdy, což jsou základní veličiny pro to, aby se ekonomika vzchopila a vystřelila teď nahoru.
Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB

„To byl duben 2020. Potom nám dobře vyšel odhad za třetí kvartál 2020, kdy jsme říkali, že se ekonomika rychle vzpamatuje po prvním lockdownu, že rychle vystřelí nahoru. Šlo o největší mezičtvrtletní růst v historii, no a teď vyjde podle mě ta třetí prognóza. Export a podniky, které se dostaly nad úroveň, než byly před covidem,“ dodává Michl.

Aleš Michl

Má doktorát z financí na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Od prosince 2018 je členem bankovní rady ČNB.

Devět let působil jako ekonom v Raiffeisenbank.

Poté jako externí poradce pro Ministerstvo financí ČR, které vedl Andrej Babiš.

Spoluzakládal investiční fond Quant. Napsal knihu Jestřábi a holubice.

Nebyl a není členem žádné politické strany.

Firmy posílí navzdory faktu, že kapitánům průmyslu chybí materiál – který, když je, tak skokově zdražuje.

„Nepropouští se a zvyšují se mzdy, což jsou základní veličiny pro to, aby se ekonomika vzchopila a vystřelila teď nahoru. Otázka však je, co se stane se spotřebou domácností. A to proto, že tvoří padesát procent HDP – a tam je zatím hodně neznámých,“ říká člen sedmičlenné bankovní rady České národní banky v rozhovoru pro SZ Byznys.

Teď dosáhneme historicky největšího růstu, ten bude přes sedm a půl procenta, možná i přes devět procent.
Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB

Jak tedy Češi zatím utrácejí po znovuoživení ekonomiky?

To je klíčová věc pro to, jak se bude ekonomika vyvíjet. Teď dosáhneme historicky největšího růstu, ten bude přes sedm a půl procenta, možná i přes devět procent.

Míra úspor domácností se zvýšila. Češi spořili před covidem 12 procent z toho, jaké měli příjmy. Teď spoří 22 procent, čili výrazně nahoru.

Ten rozdíl kdybychom spočítali v miliardách, tak jde o 405 miliard navíc. Češi teď mají 405 miliard k tomu, aby utráceli. To je sedm procent HDP. To je velké číslo.

Jsou to úspory zadržené od začátku pandemie. Buď je nemohli utratit, nebo prostě chtěli spořit.

Kde se to nejvíc projevuje? Kde nejvíc neutráceli?

Napříč ekonomikou, ať už to vidíte na tržbách za auta, tak i v maloobchodních tržbách a službách.

Ale podobná je situace třeba v Německu. Tam mají také nadměrné úspory, zhruba o velikosti šesti procent HDP. Když jsme mluvili s kolegy z Bundesbanky (Deutsche Bundesbank je německá centrální banka, pozn. red.), tak oni očekávají, že se tyto nadměrné úspory během příštích tří let rozpustí jenom ze třetiny.

Neklesly platy, rostly i během covidu. Což je zásadní rozdíl.
Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB

Ostatní peníze na účtech dále zůstanou, čili nebude to žádný „hurá styl“, typu – všichni vlétnou do obchodů a začnou masivně utrácet. A něco podobného bych čekal tady.

Proto jsem strašně opatrný ohledně budoucího vývoje ekonomiky.

Připravují se tak Češi na krizi, nebo jen nemají chuť utrácet? Změnily se spotřebitelské návyky, nebo je v tom ještě něco jiného?

Když se podíváme na Česko, tak ten největší rozdíl mezi státem a domácností je ten, že státu výrazně klesly příjmy. Klesly daňové příjmy, kleslo HDP, čili dluh versus HDP výrazně vzrostl, ale u lidí neklesl příjem domácností. Neklesly platy, rostly i během covidu. Což je zásadní rozdíl.

To samé platí u obcí, těm nespadly příjmy, stát jim to kompenzoval a kvůli tomu máme dluh. Češi měli peníze, aby spořili a do toho ještě přišlo snížení daní – podle mě správně.

Tím se zrodil polštář, který teď Češi mají. To je těch zmíněných 405 miliard korun.

Znepokojuje vás to číslo? Je vyšší, než jste čekal?

Mě to neznepokojuje. I úspory jsou dobré. Jsou dobré na stáří, na důchod. Ale co my makroekonomové chceme, tak aby se ten chod ekonomiky trošku normalizoval. Jen zkrátka z té nadměrné míry úspor vidíme, že ještě nejsme v normálu.

Ekonomika není stabilizovaná, ještě nenašla rovnováhu. Proto jsem strašně opatrný.
Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB

Ekonomika není stabilizovaná, ještě nenašla rovnováhu. Proto jsem strašně opatrný i co se týče růstu úrokových sazeb. Radši bych nechal stabilitu, klid ekonomice a moc se teď do ní nemíchal. Jako centrální bankéř.

To jste ostatně prosazovali i na posledním zasedání rady, kdy ostatní kolegové chtěli zvyšovat základní úrokovou sazbu, někdo o čtvrt, někdo o půl procentního bodu. Vy s Oldřichem Dědkem jste ale byli proti. Proč?

Oba jsme makroekonomové, profesor Dědek učí makroekonomii a já v dlouhodobém výhledu nevidím, že by se spotřeba domácností výrazně rozjížděla. Tak jsem velmi opatrný.

Můj hlavní cíl je zabránit finanční krizi a zabránit druhé recesi. Ta, pokud si na to vzpomeneme, nastala po recesi v letech 2008 a 2009. Ekonomika hodně spadla a pak v období 2010–2013 přišla restriktivní fiskální politika a nastala druhá recese. Já se tomu chci vyhnout.

Chci, aby ten růst, který teď bude rekordní, se stabilizoval někde kolem tří, čtyř procent. To nám pak zajistí cestu ke stabilizaci veřejných financí a docela dobré vyhlídky pro ekonomiku.

Na druhou stranu rada je sedmičlenná. Váš osobní tip, očekáváte, že centrální banka bude hýbat se sazbami?

Nevidím do mozku ostatních, ale minule jsem byl přehlasován, takže s pokorou vezmu i to, když budu přehlasován znovu.

Hlasování na posledním zasedání bankovní rady ČNB (23. 6. 2021):

Člen bankovní radyJakou změnu sazeb navrhoval
Jiří Rusnok (guvernér)+0,25
Marek Mora (viceguvernér)+0,25
Tomáš Nidetzký (viceguvernér)+0,25
Vojtěch Benda+0,5
Oldřich Dědek0
Tomáš Holub+0,25
Aleš Michl0

Pozn.: ČNB na zasedání 23. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Rada sazby zvýšila poprvé od února 2020.

Vy jste říkal na začátku roku taky pro SZ Byznys mimo jiné to, že ten letošní rok vidíte tak, že se nejvíc bojíte zadluženosti. Domácností i států. Dluhové spirály. Pořád je to pro vás hrozba číslo jedna?

To je hrozba do budoucna, pořád dlouhodobá, ale co se týká letošního roku, tak zatím musím ocenit práci Ministerstva financí, zatím absolutně bez problémů.

Český stát se na pět let financuje za jedno a půl procenta, na deset let za 1,6 procenta, poptávka po dluhopisech je dvakrát větší než nabídka, všechny ratingové agentury potvrdily Česku dobrou známku, jakou měla před covidem. Všechny, bez výjimky, čili není problém s financováním státního rozpočtu.

Vy nevidíte problém ve vysokém schodku?

Ministerstvo financí teď připravuje novou prognózu, ale podle té stávající má být deficit, dluh 45 procent HDP. Zhruba podobný, jaký byl po minulé krizi v roce 2013.

Důležité je vyhnout se druhé recesi, mít růst tři čtyři procenta a inflaci někde kolem 2 procent.
Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB

Já si myslím, že se ekonomika dostane k růstu až čtyři procenta a deficit bude v příštích letech pod 200 miliard, konkrétně nám to vychází asi pod 175 miliard. Pak se toho dluhu nebojím a naopak si myslím, že úplně stejně jako od toho roku 2013 do 2019 dokážeme veřejné finance vyrovnat a stabilizovat zadlužení České republiky.

Váš osobní odhad, výhled na příští rok?

Výhled neví nikdo. Ani já. To jsem se naučil. Ale co jsem se naučil poctivě, jít přes ty zmíněné indikátory, jako je spotřeba elektřiny, protože jsme stále v nestandardním období.

Stále je to „risk management“, stále ekonomiku neznáme. Důležité je vyhnout se druhé recesi, mít růst tři čtyři procenta a inflaci někde kolem 2 procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované