Hlavní obsah

Na východě Ukrajiny se střílí, Moskva a Kyjev se obviňují z provokací

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

10. 4. 20:04

Od konce března Ukrajina varuje před shromažďováním ruských vojsk u ukrajinských hranic, což výrazně zvyšuje napětí na východě země. Moskva a Kyjev se mezitím čím dál víc vzájemně obviňují z provokací.

Článek

Dynamika chování ukrajinské strany vytváří nebezpečí, zní v posledních dnech z Kremlu. Rusko usiluje o diskreditaci Ukrajiny na mezinárodní scéně a chce vyvolat paniku mezi obyvateli dočasně okupovaných území, reaguje Kyjev.

Ukrajinský ministr obrany Andrij Taran podle místních médií prohlásil, že „militarizace informačního prostoru, prohlášení o obnovení nepřátelských akcí a videonahrávky ukazující koncentraci ruské vojenské techniky“ má u obyvatel Ukrajiny vyvolat paniku.

Skutečným cílem Ruska je podle něj také zvýšení tlaku na Kyjev a snaha ukázat Západu svou připravenost použít sílu proti Ukrajině. Generál také varoval před vyprovokováním konfliktu pod záminkou porušování práv ruskojazyčných obyvatel. „Současně je nutno poznamenat, že zintenzivnění ozbrojené agrese Ruské federace proti Ukrajině je možné jedině v případě příslušného politického rozhodnutí přijatého na nejvyšší úrovni v Kremlu,“ dodal Taran.

Stejný názor vyjádřil také velitel ukrajinské armády, generálplukovník Ruslan Chomčak, jenž současnou situaci označil za cílenou dezinformační kampaň s cílem diskreditovat Ukrajinu na mezinárodní scéně, vyvolat paniku mezi obyvateli dočasně okupovaných území a přispět k prosazení geopolitických zájmů Kremlu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však od začátku napětí tvrdí, že vojenské manévry Ruska mají zajistit bezpečnost ruských hranic.

Zástupce šéfa prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak se domnívá, že začátek velké vojenské operace ze strany Kyjeva by znamenal „začátek konce Ukrajiny“. Nevylučuje také, že v případě války by Rusko bránilo své občany v Donbasu. „Vše závisí na tom, jaký rozměr bude mít požár. Pokud tam bude, jak říká náš prezident, způsobena Srebrenica, patrně se budeme nuceni postavit na jejich obranu,“ cituje Kozaka ruská agentura TASS.

Na velké množství vojenské techniky na rusko-ukrajinských hranicích upozornil minulý týden vrchní velitel ukrajinských sil a příspěvky na sociálních sítích. Podle Washingtonu jde o největší koncentraci ruských sil u ukrajinských hranic od jara 2014, kdy došlo k anexi krymského poloostrova Krym a začátku války na východě Ukrajiny. „Ukázka svalů ve formě vojenských cvičení a možných provokací podél hranice je tradiční ruská záležitost,“ reagoval ukrajinský prezident na kroky Ruska.

O „záměrné ukázce síly“ hovoří také dva nejmenované zdroje blízké Kremlu, napsala agentura Reuters. Podle nich však nárůst počtu ruských vojsk poblíž hranic s Ukrajinou není známkou vážné eskalace konfliktu. „Moskva to dělá otevřeně a během dne záměrně ukazuje tanky. Válka se nepřipravuje tímto způsobem, je to jen ukázka síly,“ cituje agentura jednoho z nich.

Porušení příměří a eskalace konfliktu

V posledních týdnech ukrajinské úřady zaznamenaly navyšování vojenské přítomnosti nejen u hranic s Ruskem, ale také na okupovaných územích Donbasu. Tam v poslední době dochází k eskalaci ozbrojeného násilí na takzvané frontové linii, kde se dále střílí.

Zatímco Kyjev hovoří o porušení dodatečných opatření ke kontrole příměří uzavřeného v rámci dosud platných minských dohod, na kterých se vyjednavači shodli v červenci loňského roku, Moskva obviňuje Kyjev z provokací.

Podle Zelenského od začátku roku zemřelo v konfliktní oblasti 24 ukrajinských vojáků. Ukrajinská armáda v sobotu uvedla, že se během 24 hodin proruští separatisté na východě země dopustili sedmi porušení příměří palbou z minometů, automatických granátometů, velkorážných kulometů a dalších střelných zbraní. Informovala také o dalším zraněném ukrajinském vojákovi. Separatisté naopak podle povstalecké agentury DAN tvrdí, že ukrajinská armáda během uplynulých 24 hodin ztrojnásobila své ostřelování povstaleckých území.

O znepokojení nad současnou situací hovořil v uplynulých dnech šéf Kremlu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Putin během telefonátu podotkl, že ukrajinská strana obnovila nebezpečné provokativní akce zaměřené na zhoršení situace na kontaktní linii a nedodržuje minské dohody. S Erdoganem má v Istanbulu za zavřenými dveřmi jednat také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten mimo jiné v uplynulých dnech navštívil Donbas.

Plán „NATO“

Napjatou situaci a manévry ruských sil na hranicích s Ukrajinou sleduje se znepokojením i Severoatlantická aliance. V úterý ukrajinský prezident prohlásil, že konflikt v Donbasu může ukončit pouze vstup země do NATO. Z Kremlu v reakci na to zaznělo varování, že řeči o vstupu Ukrajiny do NATO mohou situaci v Donbasu jen zhoršit.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na včerejším brífinku uvedla, že vstup Ukrajiny do NATO povede k „rozsáhlé eskalaci“ války na Donbasu a „nezvratným důsledkům pro Ukrajinu“. Podle Moskvy je členství Ukrajiny v NATO „nepřijatelné“ také pro miliony ruskojazyčných obyvatel na východě země.

Spojené státy jsou situací na východní Ukrajině „vážně znepokojeny“. V reakci na zvyšující se napětí mezi Kyjevem a Moskvou vyšlou do Černého moře dvě vojenské lodě. Ty podle tureckých úřadů budou v bosporských vodách operovat od 14. dubna do 4. května, tedy tři týdny.

Evropská unie slíbila Kyjevu „neochvějnou podporu“. O situaci by koncem tohoto měsíce měli jednat ministři zahraničních věcí z 27 zemí EU.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené