Hlavní obsah

Nadšenec vyrábí budík s hlasem, který dojme každého milovníka kolejí

Hodinky Časotron VK49 čas nejen ukážou, ale také ohlásí ve stylu tradičního nádražního rozhlasu. (Video: zdroj: Václav Mach, střih: Pavel Kasík)

 

Reklama

9. 9. 17:59

Retro budík „sovětského vzhledu“ vás probudí povědomým hlasem, který zná snad každý. Nadšený programátor z Brna sestavuje unikátní a exkluzivní přístroje. Vyrobí jen desítky kusů. Nejde mu o zisk, ale o objevování nových možností.

Článek

„Prosíme cestující, aby se probudili.“

To je jeden ze zvuků, kterým se mohou nechat probudit majitelé budíku Časotron EH14. Na celém světě je jich jen deset. Ne snad proto, že by o něj nebyl zájem nebo že by byl příliš drahý. Sériová výroba nikdy nebyla cílem.

Foto: Václav Mach

Časotron EH14 – budík, který mluví hlasem nádražního rozhlasu.

„Je to spíše takový prototyp. Měsíčně udělám dva nebo tři kusy,“ vysvětluje Václav Mach. „Já mám zaměstnání v IT a tohle je takový můj koníček po večerech. Není to byznys.“

Kutilové předávají své nadšení i zkušenosti

Své výrobky prezentuje Václav Mach i na různých akcích, například na festivalu kreativity Maker Faire. Jeho třetí ročník na Výstavišti Praha se koná 11. až 12. září 2021.

„Mám rád zpětnou vazbu, to mne baví, že to lidé oceňují,“ vysvětluje Mach motivaci, proč své výrobky ukazuje dalším nadšencům. „A rodiče ty budíky také také na výstavách ukazují dětem. Já budu mít na Maker Faire pájecí workshop. Budu tam mít stavebnice s několika součástkami, které blikají a tak. Děti se na tom můžou naučit pájet a rozumět elektronice.“

Podle Macha je nejdůležitější začít: „Říkám jim, tohle je cesta, tohle začneš skládat a časem se v tom třeba zlepšíš a budeš moci dělat i takové věci, jako ten budík.“

Podle Macha má komunita ostatních kutilů velký podíl na tom, jak se on sám učí nové věci. „Hodně se učím z návodů na YouTube, třeba tam byl člověk, který rozebíral sovětský budík. To mne inspirovalo, co se týče konstrukce mého Časotronu. Sleduji také diskuzní fóra a když mám problém, který potřebuji vyřešit, hledám odpovědi na internetu.“

Souhra umění a elektroniky

Mach vystudoval informatiku, ale pak pokračoval studiem audiovizuální tvorbu na JAMU. „Baví mne propojování umění a elektroniky,“ vysvětluje.

K elektronickým obvodům přičichl už jako dítě, kdy si hrál se stavebnicí Voltík. „Pak mne ale spíš zaujaly počítače a programování a hardwaru jsem se vzdálil. Platforma Arduino a komunita kolem něj mě ale k té elektronice přivedla zpátky. Líbí se mi vytvářet něco, co je programovatelné a zároveň taky fyzické.“ Jeho první „ucelené“ pokusy o propojení elektroniky a umění spočívaly ve vytvarování obvodů do podoby náušnic.

Foto: Václav Mach

Náušnice mají dálkové ovládání, kterým lze měnit barvu a styl osvětlení.

„Ale jako kluk náušnice nenosím, tak jsem chtěl vyrobit něco pro sebe a napadly mne hodinky. Něco, s čím si můžu vyhrát, vypadá to dobře a má to nějakou funkčnost.“ Volba padla na hodinky. Ale ne ledajaké. Jeho hodinky Spacewatch ukazují čas způsobem, který rozhodně není na první pohled srozumitelný.

„Dlouho jsem to vymýšlel. Chtěl jsem, aby byly retro. Bylo by mnohem rychlejší udělat obyčejné digitální hodinky, ale tady šlo o zábavu,“ vysvětluje Mach, proč je ciferník plný diod na první pohled tak komplikovaný. „Lidé se to snaží rozluštit, někdy na to lidé přijdou, někdy ne, ale vždycky je to legrace.“

Mach sice časostroji kvůli specifické syntaxi časového signálu říkal „mluvící hodinky“, ale přátelé mu oponovali, že ty hodinky přece nemluví. „Tak jsem si dal takovou výzvu, že udělám opravdu mluvící hodinky,“ vzpomíná Mach. Je to pro něj prý typické. Napřed si na sebe něco vymyslí a pak hledá, jak to udělat.

Vaše hodinky mají známý hlas

„Hned, jak mne napadlo udělat mluvící hodinky, jsem přemýšlel, jaký jim dát hlas,“ popisuje Mach. Jeho snem bylo využít hlas herce Václava Knopa. Tento známý herec a dabér namlouval hlášení na nádražích už od 90. let.

„V dětství jsem s rodiči hodně cestoval vlakem, hodně na to vzpomínám. Ten hlas Václava Knopa už dnes slyšíte jen na některých starších nádražích, a tak jsem si řekl, že se mu ozvu. Trvalo to pár měsíců, než se to povedlo domluvit, ale nakonec mi ty zvuky na zakázku nahrál,“ říká Mach, a zdůrazňuje, že hlášky nejsou na webu ke stažení.

Foto: Václav Mach

Po stisknutí tlačítka hodinky přečtou aktuální čas „nádražním“ hlasem herce Václava Knopa.

„Lidé mi pak psali, že by si ten zvuk chtěli dát do mobilu, ale na přání pana Knopa to zůstane jen v těch hodinách.“

A když už měl pro hodinky software a exkluzivní hlasový doprovod, rozhodl se vymyslet pro ně nový domov, v něčem trvalejším a praktičtějším. A tak začal vývoj zatím nejsložitějšího výrobku: „nádražního budíku“.

Foto: Václav Mach

Na rozdíl od hodinek má budík větší baterii, zároveň ale může být trvale připojen do sítě.

Budík nemá číslice svítící, jsou sestavené z pohyblivých segmentů. Protože jejich přecvakávání může rušit, je možné u nich nastavit automatické vypínání podle úrovně osvětlení. A ráno vás vzbudí vybraná zvuková nahrávka. Třeba „nádražní“ hláška „Prosíme cestující, aby se probudili.“

Exkluzivní výrobky pro pár zájemců

Těchto budíků zatím Mach vyrobil všehovšudy deset. Na jeho stránkách sice najdete něco, co by se dalo nazvat e-shopem, ale Mach podle vlastních slov netouží po velkém množství objednávek. „Jsou to spíš takové prototypy. Lidé mi ale už delší dobu říkají, že bych mohl výrobu rozšířit.“

Foto: Václav Mach

Celý obsah balení Časotron EH14.

„Mám to opravdu jako koníček, ta provize na to je minimální. Nebavila by mne sériová výroba, mne spíše baví ten výzkum,“ vysvětluje na naše opakované dotazy Mach. „Je to takový antibyznys plán. Nechci toho vyrábět tisíce. Mě spíš baví to vymýšlet a vyvíjet.“

A proč tedy vlastně nabízí těch pár přístrojů k prodeji? Nutí ho to přemýšlet o svém zařízení jako o produktu. Nejen o hardwarové a softwarové části, ale také o tvorbě manuálu, designu nebo prezentaci.

Nebrání se tomu, aby se jeho zařízeními inspirovali ostatní. Naopak.

„Skoro všechny kódy jsou veřejné, takže kdyby si chtěl někdo naprogramovat stejné zařízení, tak to může využít,“ láká Mach. „Uvažoval jsem o prodeji svých výrobků formou stavebnice, ale není to úplně jednoduché. Posílal jsem třeba už několikrát lidem hodinky Spacewatch v rozložené podobě, aby si je mohli spájet. Bohužel to je dost složité, vyžaduje to speciální vybavení. Člověk musí zaručit, že to ti lidé budou schopni postavit.“

Foto: Václav Mach

Zadní strana budíku Časotron.

Na zadní straně je sice kolonka připravená na trojciferná sériová čísla, Mach ale nečeká, že by vyrobil více než několik desítek kusů. „Za rok jich bude třeba dvacet nebo padesát. Uvidíme. Na jednom budíku je pět nebo šest hodin práce.“

Pokud si chcete unikátní budík koupit, budete tedy mít nejspíše smůlu. Může vás ale inspirovat, co všechno se dá vyrobit, když máte nápad, trpělivost a ochotu experimentovat.

Naučíte se jedním tlačítkem rozsvítit diodu a druhým ji zhasnout. Pak už se to nabaluje. Důležité je začít a pak si dávat další cíle.
Václav Mach, programátor a výrobce Časotronu

Jak se může člověk vydat na cestu takového experimentování, sestavování a programování?

„Určitě je dobré začít s Arduinem,“ doporučuje na základě svých zkušeností Mach elektrotechnickou stavebnici. „Koupit si nějakou sadu základních součástek. Člověk se naučí jedním tlačítkem rozsvítit diodu a druhým tlačítkem ji zhasnout. Pak už se to jenom nabaluje. Místo jedné diody tři. Uděláte automatizovaný semafor. Pak celou křižovatku, to už je docela komplikované, začnete se učit s časováním… Důležité je začít a pak si dávat další cíle.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované