Hlavní obsah

Napadl metr přírodního sněhu a vlekaři místo peněz sčítají ztráty

Šéf Skiareálu Špindlerův Mlýn popisuje, kolik stojí areál plané sliby ohledně možného otevírání.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

Pět set lidí bez práce, zastavené investice a ztráta na výnosech 180 milionů korun. Zima na horách je v plném proudu, jenže bilance provozovatele nejznámějšího lyžařského areálu Špindlerův Mlýn je tristní.

Článek

Bar pod sjezdovkou je zapadaný sněhem a viditelně opuštěný. Lanovka stojí, sedačky jsou zasněžené a na neupravené sjezdovce zkouší obloučky malý snowboardista. Vedle něj šlape do kopce rodina se sáňkami. Ve Špindlerově Mlýně je téměř metr přírodního sněhu. Vleky však stojí, rolby také a areály sčítají ztráty.

„Situace ve všech areálech, nejenom tady, je poměrně kritická. Sezona pokročila a měli jsme otevřeno jen osm dní. Aktuálně ke dnešku jsme na ztrátě 180 milionů na výnosové stránce, kterou potřebujeme krýt provoz celého roku skiareálu,“ říká šéf skiareálu René Hroneš s tím, že právě zima slouží k tomu, aby firma získala peníze i pro zbytek roku.

Ve standardní sezoně by ve zdejším areálu pracovalo 600 zaměstnanců. Aktuálně jich firma hlásí jen 110. Nejenže nenabrala stálé brigádníky, musela propouštět i kmenové zaměstnance. „Do přípravy sezony jsme investovali desítky milionů korun. Další miliony jsme pak investovali v průběhu ledna, kdy se neustále odsouval termín zahájení provozu. Všechny areály doufaly, že se rozjedeme v půlce, druhé půlce, na konci ledna. Nic z toho se nestalo, peníze přišly vniveč a situace je poměrně kritická,“ dodává Hroneš.

Po posledním vládním nařízení firma zastavila i lanovku na Medvědín pro pěší a zásobování. „Návštěvníci mohli vyjet lanovkou ve dvou lidech na čtyřsedačce. Tato možnost byla pozastavena a naopak se dostávají na hřebeny napěchovanými autobusy, kdy jede pět autobusů za sebou,“ dodává Hroneš.

Areál s nulovými příjmy se tak snaží škrtat, kde se dá. „Investiční náklady byla jedna z prvních věcí, která se škrtla. Kromě těch úplně nevyhnutelných se nedá realizovat nic, máme-li pozastavení cash flow na minusové stránce. S výraznějším rozvojem a posunem se bude muset ještě chvíli počkat,“ dodává Hroneš. O osudu naplánovaných projektů se zatím odmítá bavit.

O otevření se už mluvit nedá

Otevření areálů je zatím v nedohlednu. „My už s dostáváme do fáze, že už je pozdě. 8. února se ještě dá něco vydělat. V polovině února nebo nedej bože až v březnu se to už řadě areálů ani nevyplatí otevírat,“ říká Hroneš. Ve Špindlu však stále věří, že se vleky ještě rozjedou, i když už rozhodně ne všechny. „My se budeme snažit, abychom mohli alespoň část areálu pustit. Alespoň jednu lanovku a jednu sjezdovku. O nějakém lyžování, otevření střediska a zahájení sezony už se mluvit nedá,“ dodává.

Počet takzvaných lyžovacích dnů bude také klíčový pro kompenzace majitelů permanentek. „My už jsme před sezonou vyhlásili kompenzační program – zveřejnili jsme ho, ale vyhodnocovat ho budeme až po zimní sezoně, až budeme vědět, jak přesně proběhla,“ dodává Hroneš.

Čeští vlekaři tak mohou jen závistivě koukat za hranice, protože tamní konkurence může pracovat. Itálie umožní od 15. února otevření sjezdovek a lyžařských areálů v oblastech s nižším epidemickým rizikem. Na sjezdovkách však budou panovat přísná hygienická pravidla. V Polsku se sjezdovky stejně jako hotely či kina otevřou 12. února. Naopak Francie s otevřením skiareálů v únoru nepočítá.

Reklama

Doporučované