Hlavní obsah

Natočili jsme sondu, která doletí nejblíž ke Slunci v dějinách. Pomohli s ní i čeští vědci

Reportáž z německé laboratoře, kde vzniká sonda. (Video: Seznam.cz)

20. 10. 15:34

Redaktor Seznamu Michal Cagala viděl unikátní sondu těsně před tím, než odcestuje do vesmírného střediska. Na její tvorbě spolupracovali čeští vědci i firmy.

Článek

Komplex na první pohled obyčejných kancelářských budov a skladů v Ottobrunnu, nedaleko německého Mnichova, v sobě ukrývá výjimečnou technologii. Kostka, kterou zatím nejvíc připomíná nerozložený satelit, má za sebou všemožné zátěžové testy, jimž ji vystavili odborníci z Evropské kosmické agentury (ESA). A je připravena vydat se na cestu.

Za úkol má doletět ke Slunci, které bude zkoumat v dosud nejbližší vzdálenosti, na jakou se kdy která sonda dostala v historii vědeckého výzkumu. Konkrétně 0,28 astronomické jednotky (astronomická jednotka = vzdálenost Slunce – Země), tedy přibližně 42 milionů kilometrů.

„Dostaneme se až k 600 stupňům Celsia, to je zhruba teplota tavícího se hliníku, a tato vesmírná sonda je z hliníku, takže ji musíme před sluncem ochránit. K tomu slouží tepelný štít na čele sondy,” uvedl Eckard Settelmeyer, ředitel oddělení satelitů a pozorování Země ze společnosti Airbus (ta se na vzniku Solar orbiteru velkým dílem podílela).

Tepelný štít je černý obdélník pokrývající celý předek satelitu, jehož cílem je ochránit sondu nejen před velkým žárem, 13× větším teplem, než jakým Slunce ohřívá Zemi, ale také před radioaktivním zářením. V ohrožení jsou zejména citlivé přístroje uvnitř, které mají povrch Slunce a aktivity v jeho heliosféře zkoumat.

Stopa českých vědců

Na jejich vzniku se podílela i řada českých firem a vědců, ať už z Univerzity Karlovy nebo z Akademie věd. Zejména se postarali o optiku do slunečního dalekohledu. Osobně se do Ottobrunnu přijel podívat na výsledek svého díla také profesor Petr Heinzel, který s italskými kolegy pracoval na koronografu.

„Je to přístroj, dalekohled na pozorování sluneční korony, tedy podobný obraz jako sledujeme třeba při zatmění slunce,” popisuje Petr Heinzel z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Koronograf je zvenku štítu schovaný za jedním z malých kulatých okének, které se budou na krátkou dobu otevírat, aby přístrojům poskytly možnost rychle zaznamenat potřebná data, vyfotit snímek a zase se ukrýt před nehostinnými podmínkami sluneční heliosféry.

Vědci si od dosud nejdetailnějšího výzkumu Slunce slibují odpovědi na zásadní otázky, jako třeba co způsobuje sluneční vítr nebo magnetické pole kolem Slunce? Nebo jakým způsobem sluneční erupce produkují energetické částice, které Slunce obklopují.

Sonda se teď přemístí z budov u Mnichova letadlem do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve Spojených státech, odkud ji do vesmíru pošle spolupráce ESA a americké NASA. Start je naplánovaný na 6. února 2020.

Doporučené