Hlavní obsah

Diagnóza Josefa Veselky: Brzy nás začne léčit umělá inteligence

Josef Veselka
Profesor medicíny, kardiolog
Foto: Profimedia.cz

Od medicíny založené na předávání zkušeností jsme přešli k medicíně založené na důkazech. Tu teď ovšem mění nástup umělé inteligence.

Reklama

„Filozofické i ryze praktické otázky spjaté s umělou inteligencí jsou možná největší intelektuální výzvou současnosti.“

Článek

Před měsícem jsem byl členem komise hodnotící lékaře při atestační zkoušce z kardiologie. Mladí lékaři tím uzavírají medicínské vzdělání trvající včetně studia na lékařské fakultě přibližně dvanáct let. A tou samou dobou jsem také začal komunikovat s asistentem umělé inteligence ChatGPT, který je od konce listopadu volně dostupný na internetu.

Ty dvě události spolu překvapivým způsobem souvisí. Nejhorší z atestantů by totiž umělá inteligence již dnes trumfla a je zřejmě jen otázkou času, kdy nad medicínou převezme úplnou intelektuální nadvládu. Bude to už za pár měsíců, nebo až za několik let?

V každém oboru lidské činnosti od nepaměti platilo, že starší předávali své zkušenosti mladším a tímto způsobem je školili. V medicíně se o příkladném vztahu učitele a žáka hovoří už ve více než dva tisíce let staré Hippokratově přísaze. Pozdější středověké cechy daly výuce jednotlivých oborů formu, při níž učeň přecházel přes tovaryšský stupeň až k pozici mistra. Je zajímavé, že podobný dvoustupňový systém postgraduálního studia si česká medicína uchovala dodnes.

Počátkem devadesátých let minulého století se medicína pod vlivem rostoucího množství informací a jejich internetového sdílení posunula od předávané zkušenosti (empirie) k vědě. Jinými slovy, výsledky studií, jež je možné nalézt v celosvětově dostupných databázích, se staly klíčem pro diagnostikování a léčení podle nejnovějších znalostí. Toto období v historii lékařství nazýváme podle jejího ústředního principu „medicína založená na důkazech“.

Jazykový model ChatGPT sám sebe označuje za asistenta umělé inteligence, jenž je schopen radit nám prakticky v jakémkoliv oboru. Za poslední dva měsíce bylo o jeho schopnostech napsáno velké množství článků, přičemž většina z nich konstatuje, že dokáže vytvářet nesmírně fundované texty a samozřejmě, čas od času se také mýlí a bohapustě si vymýšlí. Mám-li však být jeho obhájcem, pak musím konstatovat, že my lidé děláme to samé. Stačí si udělat krátký test z matematiky nebo historie a občas také budeme tápat.

Přečtěte si další sloupek Josefa Veselky:

Řada expertů zdůrazňuje, že umělá inteligence se již stala reálným konkurentem všech profesí pracujících s texty. Takovými jsou třeba novináři, ale stejně dobře to mohou být i ti z nás, kteří sami sebe zpravidla označují za vědce, avšak jejich hlavní pracovní náplní je shromažďování již existujících informací. Tedy činnost, v níž kompilace dominuje nad invencí. Je pravděpodobné, že většině takových pracovních míst již zvoní hrana.

O čem se však příliš nemluví, je schopnost ChatGPT odpovídat na otázky z medicíny. Zkusil jsem se systému ptát, jako kdyby byl mým mladším kolegou v kardiologii a… dospěl jsem k názoru, že úroveň jeho znalostí odpovídá lékaři přibližně dva roky před atestací. Z hlediska cechovního systému by to tedy byl tovaryš. Mnohem sofistikovaněji provedl to samé tým výzkumníků z amerických univerzit, kteří ChatGPT otestovali povinnými zkouškami amerických mediků a mladých lékařů (tři stupně zkoušky USMLE) a zjistili, že by si při nich vedl nad hranicí úspěšného absolvování.

Je však prakticky jisté, že během několika měsíců nebo let překoná v rozsahu znalostí a jejich interpretací i ty nejlepší z nás.

Do budoucnosti je velmi těžké nahlížet, nicméně zkusme aspoň spekulovat. Rokem 2023 by se mohl začít datovat počátek „medicíny založené na umělé inteligenci“. Profesní organizace, odbory a po nich i celé státy zřejmě zareagují tvrdou regulací s cílem zajistit stávající lékařská místa, zabránit potenciálním manipulacím trhu v něčí prospěch a ochránit soukromí občanů. Odhaduji, že oficiálním a pro veřejnost přijatelně znějícím mottem takové regulace bude zachování kvality lékařské péče.

Univerzity a s nimi celý vzdělávací systém si rychle uvědomí, že jsme zaspali, protože o této problematice víme jen málo a rozhodně ne tolik, abychom to mohli učit mladou generaci. Ale přinejmenším se aspoň začne vést jakási společenská debata, která snad dojde o kousek dál než k běžně používaným klišé a připomínání Čapkova dramatu R.U.R.

Domnívám se, že filozofické i ryze praktické otázky spjaté s umělou inteligencí jsou možná největší intelektuální výzvou současnosti. Měli bychom si z ní co nejrychleji udělat dobrého sluhu, protože pánem by byla opravdu špatným.

Reklama

Doporučované