Hlavní obsah

Glosa: Putin opsal Leninův dekret. Stačilo změnit pár slov

Jan Lipold
šéfkomentátor

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Kate Spiridonova, Shutterstock.com

Časy se (ne)mění. Archivní snímek z krámku s matrjoškami v Moskvě.

Reklama

Zákaz inzerce v nepřátelském – rozuměj za vládnoucí režim hlásně netroubícím – tisku platil v Rusku v roce 1917. A platí i v roce 2024.

Článek

Že represivní postupy putinovského Ruska a komunistického Sovětského svazu vykazují značný stupeň podobnosti, není samo o sobě žádný velký objev. Jsou ale případy, kdy analogie sahá opravdu až k mocenským kořenům, o víc než století nazpátek. Jako u následující, vzhledem k celkové míře utažení šroubů už méně nápadné zprávy z tohoto týdne.

Vladimir Putin podepsal zákon, který zakazuje ruským občanům a společnostem umisťovat reklamu na platformách takzvaných „zahraničních agentů“. Podle webu The Moscow Times, citovaného ČTK, se všeobecně očekává, že tento krok téměř znemožní nezávislým médiím označeným tímto přívlastkem vydělávat peníze. (Také hanlivé označení „zahraniční agent“ je copyrightem ze sovětských dob.)

Takže zákaz inzerce „u agentů“. Co to jenom připomíná…

Možná už tušíte. Mezi prvními výnosy, s jejichž pomocí bolševici v listopadu 1917 uchvátili moc, byl i „dekret o monopolu inzerce“. Ten monopol dostaly oficiální vládní noviny, čehož následky shrnuje americký, tehdy u bolševiků akreditovaný novinář John Reed slovy: „Všechny ostatní noviny přestaly na protest vycházet, nebo nařízení neuposlechly a byly zastaveny… Teprve po třech týdnech se konečně podvolily.“ Jak revolučně prosté!

V březnu 2024 stačí dekret s mírnými úpravami obšlehnout. Například se nejmenuje dekret, ale zákon. A vzhledem k technologickému pokroku bylo třeba lehce upravit bod 1, podle nějž v původním znění „uveřejňování inzerátů v novinách, v publikacích, na vývěsních tabulích a prodejnách novin, v úřadech a jiných podnicích se prohlašuje za státní monopol“. Upřesněno v bodě 2: „Inzeráty lze uveřejňovat jenom v orgánech prozatímní dělnické a rolnické vlády v Petrohradě a v orgánech místních sovětů.“

V podstatě jde stále o jedno a totéž.

2024: Podniky nemohou inzerovat své výrobky a služby u fyzických osob a právních subjektů, které ministerstvo spravedlnosti označilo za „zahraniční agenty“. Stejně tak je „zahraničním agentům“, mezi něž patří novináři, blogeři, zpravodajské stránky či sociální média, zakázáno propagovat prostřednictvím podniků jejich produkty a služby.

Fyzické osobě, která zákon poruší, hrozí pokuta až 50 tisíc rublů (necelých 13 tisíc korun), právnickým subjektům až desetkrát tolik, píše The Moscow Times. Za dvojnásobné porušení zákona v jednom roce může obviněný dostat až dvouleté vězení.

1917 (dekret o monopolu inzerce je citován v knize Johna Reeda Deset dnů, které otřásly světem, česky vyšlo v roce 2021): „Majitelé novin a inzertních kanceláří, jakož i zaměstnanci takových podniků, zůstanou na svých místech, než vláda převezme inzertní činnost… Budou dbát, aby se v jejich podnicích nepřerušila práce, a jsou povinni odevzdat sovětům všechny soukromé inzeráty a peníze za ně získané a stejně i všechny účty a výtisky.“

„Všechny osoby, které se proviní tím, že ukryjí dokumenty nebo peníze či budou sabotovat úpravu naznačenou pod body 3 a 4, budou odsouzeny k trestům nepřevyšujícím tři roky vězení a všechen jejich majetek bude konfiskován.“

Oba dokumenty se samozřejmě liší i závěrečným podpisem: pod tím novým stojí jméno Putin, kdežto původní text signovali „předseda Rady lidových komisařů V. Uljanov (Lenin), lidový komisař osvěty A. V. Lunačarskij a tajemník rady N. Gorbunov“.

Ještě jeden rozdíl spočívá v ideologickém obalu obou zmíněných represálií.

Bolševici pravili, že ovládnutí tisku je součástí jejich revoluce, protože „buržoazní tisk je jednou z nejmocnějších zbraní buržoazie“, otravujíc mysl lidu. Ale, jak se tvářil jiný Leninův dekret, „jakmile se nový pořádek konsoliduje, budou všechna administrativní opatření proti tisku zrušena; v rámci odpovědnosti před zákonem bude mít tisk v souladu s nejširšími a nejpokrokovějšími směrnicemi úplnou svobodu.“ Sic!

To Putin, vzhledem k tomu, že žádná revoluce není z Ruska hlášena, se tváří jako obvykle: tedy že všechno je a zůstane „nafurt“.

Celý příběh pozorujeme sice bez pobavení, ale z vyhřátého pelíšku demokratického právního státu. Takže zbývá položit řečnickou otázku: Co na tuto tradici inzertních směrnic říká ruský antimonopolní úřad? Nesoutěží se tu čirou náhodou tak trochu nekale?

Reklama

Doporučované