Hlavní obsah

Komentář: Milionové prémie šéfů ČEZ nestojí za hádku. Zajímavější je dividenda

Zuzana Kubátová
šéfreportérka SZ Byznys
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

ČEZ plánuje rozdělovat na dividendy menší část zisku, aby se firma snáz mohla připravovat na stavbu nových elektráren, hlavně nového reaktoru v Dukovanech (na snímku). Přesto, že jeho financování má z podstatné části zajistit formou půjčky stát.

Reklama

1. 6. 7:00

Zpráva o vysokých odměnách pro manažery skupiny ČEZ zapůsobila v době masivního zdražování jako provokace. Šéfovské prémie ale nevybočují z normálu. A v problému energetické drahoty nehrají žádnou roli.

Článek

Největší státem kontrolovaná česká firma ČEZ zveřejnila odměny svých manažerů za loňský rok. Zpráva přišla jen pár dní poté, co ČEZ oznámil zatím nejrychlejší zdražování vybraných produktů na dodávku elektřiny i plynu. A vyvolala vlnu veřejného pobouření.

Na první pohled to vypadá opravdu provokativně. Podle PAQ Research výdaje na bydlení extrémně zatěžují už 22 procent českých domácností a počet takto ohrožených rychle roste. Zaměstnavatelé varují, že velkému počtu firem hrozí kvůli drahým energiím krach. Energetická drahota šroubuje inflaci. Vláda proti zdražování elektřiny a plynu usilovně hledá zbraně.

Do toho největší český výrobce elektřiny ČEZ ohlašuje, že ho rozehřátý trh letos sune k mimořádnému zisku. A vzápětí na to zveřejňuje Zprávu o odměňování, podle níž osm členů představenstva získává za loňský rok souhrnné odměny ve výši 135 milionů korun. Generální ředitel Daniel Beneš si podle zmíněného dokumentu přijde na prémiích na téměř 35 milionů, finanční ředitel Martin Novák na víc než 20 milionů, strategický šéf Pavel Cyrani nebo Tomáš Pleskač, zodpovědný za „novou“ energetiku, dostanou přes 18 milionů. A tak dále a tak dále.

Zpráva zapůsobila jako rozbuška ohnivých debat na sociálních sítích, v médiích i po hospodách, ve skutečnosti ale není překvapivá. Způsob odměňování šéfů ČEZ je zcela transparentní, tudíž očekávatelný. Pravidla jsou schvalovaná valnou hromadou, na níž mají největší sílu zástupci Ministerstva financí jako vykonavatele práv za 70procentní státní podíl ve firmě. Proto je absurdní, když výši odměn tepe bývalá šéfka ministerstva Alena Schillerová – poslední řádná valná hromada ČEZu, která mohla systém změnit, se konala před rokem. Tedy za jejího panování.

Regule pro výplatu měsíčních odměn, tantiém i výročních bonusů si každý může dohledat na firemním webu. Podle nich mají jednotliví manažeři zadanou šestici individuálních úkolů, které v jejich odměně hrají přesně stanovenou váhu. Plnění se zveřejňuje, takže na internetu visí, na kolik procent se šéf představenstva zhostil zadání ohledně bezpečnosti a provozu jaderných elektráren, realizace podnikové strategie nebo maximalizace hodnoty segmentu Distribuce. Nebo nakolik personální ředitelka plnila úkoly týkající se řízení nákladů a personální politiky.

Podle stejných principů byli šéfové ČEZu odměňováni už za rok 2020, kdy celková výše odměn dosáhla 132,5 milionu korun. Jen se o ni dělilo nikoliv osm, ale jen sedm manažerů, protože loni na jedné z pozic došlo v průběhu roku k výměně a vystřídali se na ní tudíž dva muži.

Odměna loni nevzbudila nijak zvláštní pozornost – a to i přesto, že čistý zisk ČEZu (očištěný o mimořádné vlivy) v covidovém roce 2020 byl proti loňským deseti miliardám skoro poloviční.

ČEZ je obrovská firma s nadnárodní působností, zahrnující řadu činností od těžby uhlí přes výrobu elektřiny a tepla až po obchod a nejrůznější služby. Odměny šéfů výrazně nevybočují z toho, jak jsou placeni manažeři se srovnatelným vlivem. Nechávat lidi, zodpovědné za správu nejcennější čistě české firmy, placené hůř, než na kolik by si přišli u konkurence, nedává smysl. Ostatně těch 135 milionů odměn nehraje v nákladech a v hospodaření české energetické jedničky významnou roli.

Současný způsob manažerského odměňování předloni nahradil léta kritizovaný akciový opční program, ukončený v roce 2019. Ten byl považován za hrubě naddimenzovaný, kritizovali ho proto léta i minoritní akcionáři ČEZu. Týkal se zhruba třicítky lidí a umožňoval jim v tučných letech získat v průměru i 40 milionů na hlavu. Současný model přinesl motivačně účinnější, transparentnější a standardnější mechanismus.

Z tohoto pohledu je kritika manažerských bonusů ČEZu jen bouří ve sklenici vody. To ale neznamená, že si nakládání s financemi v této firmě nezaslouží pozornost. Ani, že by hospodaření ČEZu nemělo žádnou souvislost s vládním bojem proti energetické drahotě. Daleko zajímavější než odměňování členů představenstva je ale otázka, bere-li si stát z ČEZu optimální peníze.

Stát čerpá výnosy ze svého energetického šampiona každoročně prostřednictvím dividendy. Šéfové firmy ovšem letos na jaře překvapivě navrhli dividendu přiškrtit. Zatímco loni se ještě za předloňský rok vyplácelo 52 korun na akcii (štědřejší – o korunu – byl ČEZ jen za rok 2009, kdy dosáhl rekordního zisku blížícího se 52 miliardám korun), letos má výplatní poměr klesnout na 44 korun na akcii. Stát by si tak přišel „jen“ na 16,6 miliardy korun. Rozdělovat se má menší část zisku, aby firmě zůstávalo víc peněz s ohledem na dlouhodobou udržitelnost jejího podnikání. Rozuměj: aby se snáz mohla připravovat na stavbu nových elektráren, především nového reaktoru v Dukovanech. A to i přesto, že jeho financování má z podstatné části zajistit formou půjčky stát.

Je otázka, zda je přiškrcení dividendy právě v této době rozumné. ČEZ letos generuje rekordní zisky díky tomu, že draze prodává svou levně vyrobenou elektřinu. Profit mu platí převážně čeští spotřebitelé, kteří na cenách čím dál víc krvácejí a čím dál víc krvácet budou.

V téhle situaci by se česká energetická jednička měla k odběratelům postavit solidárně a podělit se s nimi štědřeji i o loňský profit. Tvrdí to alespoň část minoritářů, napojená na finanční skupinu J&T, která by z vyšší dividendy samozřejmě čerpala taky.

Podle hlavního mluvčího minoritářů, analytika a investora Michala Šnobra by se výplatní podíl za loňský rok mohl klidně pohybovat mezi 50 až 60 korunami na akcii, aniž by to finanční stabilitu ČEZu do budoucna sebeméně ohrozilo.

Výši dividendy má v rukou valná hromada akcionářů ČEZu, která se sejde 28. června. Největší hlasovací sílu na ní stále má stát, zastupovaný vyslanci Ministerstva financí. O tom, jak by se měli jeho emisaři k výši letos vyplácené dividendy postavit, se ale mimo odbornou veřejnost skoro nediskutuje. Přitom je to daleko závažnější téma než výroční prémie generálního ředitele a jeho týmu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované