Třetí nejčastější důvod úmrtí. Pacientů jsou statisíce, o nemoci plic ani nevědí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na žebříčku nejčastějších příčin úmrtí na světě mají onemocnění dýchacích cest silné zastoupení. Podle Světové zdravotnické organizace obsadila čtvrté, páté a šesté místo. „Do první šestky se vejdou tři respirační nemoci, což ukazuje, jak jsou závažná,“ podotýká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Vladimír Koblížek.

A ani Česko není výjimkou. Nemoci dýchací soustavy jsou u nás třetím nejčastějším důvodem úmrtí – každý rok jim podlehne přes osm tisíc lidí. A čísla pozvolna rostou - jak v absolutních počtech, tak v přepočtu na obyvatele.

První místo mezi respiračními hrozbami patří karcinomu průdušky, průdušnice a plic (ten ale statistici řadí mezi novotvary). Ročně si vyžádá přibližně pět tisíc českých životů.

Druhá je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) – destrukce plic způsobená dlouhodobým vdechováním kouře, prachu a průmyslových plynů. Každý rok na ni zemřou tři tisíce lidí, což z ní po rakovině plic dělá druhou nejčastější respirační příčinu úmrtí a celosvětově pátého největšího zabijáka.

Třetí příčku drží zápal plic. Přestože ho mnozí vnímají jako nemoc, kterou „vyřeší antibiotika“, realita je jiná – ročně mu podlehne přes dva tisíce lidí. V celkovém pořadí příčin smrti to znamená zhruba šesté místo.

Pozn.: Při kliknutí myší na legendu v grafu níže lze zobrazit jen vybrané diagnózy.

Když se podíváme na výskyt těchto nemocí, dostaneme ještě trochu jiný obrázek. Nemocných jsou stovky tisíc.

Plicní onemocnění se dělí do dvou hlavních skupin: restrikční a obstrukční. Restrikční, označovaná jako onemocnění plicního intersticia, postihují plicní sklípky. Patří sem například sarkoidóza, exogenní alergická alveolitida („farmářská plíce“) nebo plicní fibróza. Jsou sice vzácnější, ale případů postupně přibývá.

Obstrukční choroby jsou mnohem častější – a patří mezi ně i dvě nejrozšířenější respirační nemoci: astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Astma má osm až deset procent dospělé populace, tedy až milion lidí. S CHOPN se podle oficiálních statistik léčí téměř 190 tisíc pacientů, reálný počet je však výrazně vyšší.

„Máme diagnostikovanou pouze část lidí, a podstatná část – více než polovina – zůstává bez diagnózy. Odhadujeme, že jednou z těchto nemocí trpí šest až sedm procent populace a část má obě,“ uvádí Vladimír Koblížek.

„Někteří pacienti úplně nespolupracují s léčbou, nechápou její význam a bývají těžcí kuřáci. Často si své potíže vysvětlují kouřením a netuší, že existuje léčba, která může zmírnit příznaky nebo zpomalit průběh nemoci. Řada z nich nechce o své nemoci vědět a odmítá vyšetření. To se ale děje i u jiných diagnóz,“ doplňuje Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve FN Brno.

CHOPN podle něj bude navíc přibývat. „Protože stárnou generace, které kouřily hodně. Do budoucna se situace může měnit,“ vysvětluje.

Další častou diagnózou jsou spánkové poruchy dýchání – například syndrom spánkové apnoe nebo hypoventační syndromy. Pacienti při nich v noci nedýchají správně, během hlubokého spánku se dusí a spí jen lehce. Postihují dvě až čtyři procenta dospělých, častěji muže než ženy. Rizikovými faktory jsou nedostatek pohybu a obezita.

A co za nárůstem některých respiračních nemocí stojí? „Část kolegů si myslí, že to není jen trend, ale i důsledek lepší diagnostiky – dříve neměl každý pacient s dechovými obtížemi CT vyšetření hrudníku. Dnes je CT velmi dostupné a máme nové přístroje, které dokážou včas odhalit to, co jsme dříve neviděli,“ říká Koblížek.

Nepřekvapivým faktorem u většiny nemocí dýchacího ústrojí je také kouření. Nemůže ale za vše. Například nádory plic u žen jsou asi v 75 procentech spojeny s kouřením, u mužů v 95 procentech. „Muži je mají daleko více z kouření a u mužů nekuřáků je nádor plic velmi vzácný. U žen tomu tak není, čtvrtina postižených je nekuřaček,“ upozorňuje lékař.

Výskyt mnoha chorob u mužů navíc klesá, ale u žen stoupá – a to i u nekuřaček. Čím to je? „To je otázka za milion, to nikdo neví přesně, proč to je,“ říká Koblížek.

„Zdá se, že počty kuřaček neklesají tak rychle jako počty kuřáků. Ženy v rámci emancipace začaly kouřit později, a protože efekt kouření je opožděný, může se zvýšená míra kouření žen na přelomu milénia projevit nyní v počtech nádorů plic,“ nabízí jedno z možných vysvětlení.

„Do budoucna by incidence mohla klesat díky úbytku kuřáků, ale nevíme, jaký vliv budou mít zahřívaný tabák nebo elektronické cigarety,“ doplňuje Sova.

U nekuřaček může hrát roli i větší citlivost na jiné karcinogenní látky v ovzduší. „Ženy také častěji byly nebo jsou zaměstnány v kuchyni, takže se dlouhodobě vystavují zplodinám ze spalování plynu. V domácnosti pracují více a mají větší expozici různým látkám než muži. Mohou zde působit i hormonální vlivy,“ pokračuje Koblížek.

„Nezdá se, že by byly ženy obecně citlivější na nádory, ale u plicních, zejména u adenokarcinomů, rostou počty nekuřaček s tímto typem nádoru ve většině států EU,“ dodává.

Tento trend se objevuje po celém světě, a je proto předmětem řady výzkumných projektů. Na jasnější odpovědi si ale ještě budeme muset počkat.

U CHOPN je situace podobná – klesá počet mužů s CHOPN a roste počet žen. Nejčastější vysvětlení tohoto trendu je fakt, že ženy začaly masivně kouřit později než muži.

Vliv na výskyt respiračních onemocnění má ale i změna klimatu. Vede k tomu, že v ovzduší je více škodlivých látek – prachu, písku nebo třeba zplodin z požárů, které jsou častější než dřív.

„Jinými slovy, změna klimatu vede k mnoha respiračním nemocem. Týká se to například CHOPN a astmatu,“ upozorňuje pneumolog Koblížek.

„U CHOPN je problém, když je prašné prostředí nebo požáry. Když byl požár v okolí Hřenska, velká část Čech byla znečištěná dlouho a pacientům bylo špatně,“ uvádí příklad.

V řadě částí světa je navíc kvůli změnám klimatu větší množství alergenů – kvůli vyšším teplotám například některé květiny kvetou déle, přibývají nové rostliny migrující z teplých oblastí a alergeny ve velkém množství lidem působí více potíží.

Možnosti léčby se ale významně zlepšily - a to u většiny respiračních nemocí. „Těch nemocí jsou stovky a skoro u každé se za posledních 10 nebo 20 let změnila léčba a s tím související prognóza k lepšímu. U většiny se daří prodlužovat život. Skoro každá má nějaké světlo na konci tunelu, i když u některých je cesta stále složitá,“ myslí si Koblížek.

Jako příklad uvádí cystickou fibrózu – vrozené onemocnění, které poškozuje průdušky, plicní tkáň a částečně trávicí trakt. Příčinou je porucha transportu iontů přes buněčnou membránu. Dříve pacienti často umírali už v dětství.

„V nultých letech jsme měli na klinice pacientky, které studovaly vysokou školu a umřely na selhání dýchání třeba v prvním ročníku. V posledních letech je ale v bohatých státech, včetně Česka, zachraňuje takzvaná modulátorová léčba,“ popisuje pneumolog. Tyto léky otevírají jiné iontové kanály a poruchu kompenzují. Pacienti díky nim mohou žít prakticky normální život.

Průlom přinesly i biologické léky, které působí cíleně na úrovni buněk. Pomáhají například u astmatu nebo plicních nádorů – u některých pacientů dokonce nádor zcela zmizí, u astmatu výrazně zlepšují stav nejtěžších případů.

„Dříve museli pacienti užívat vysoké dávky systémových kortikoidů, dnes mohou žít bez potíží,“ vyzdvihuje Sova. „Z pokročilého onemocnění se často stává choroba chronická. Negativem jsou vysoké náklady, které zdravotní systém nemusí dlouhodobě unést,“ dodává.

Dobrou zprávou je i to, že na nádory plic umírá méně lidí než v minulosti. Ročně se tento typ rakoviny nově zjistí přibližně u šesti až sedmi tisíc lidí. Mírně sice roste incidence, tedy počet nových případů, ale úmrtnost naopak lehce klesá. To znamená, že díky pokrokům medicíny se délka života prodlužuje.

Svůj podíl na tom má i screening, který se ukazuje jako velmi efektivní. Zatím je určený pro těžké kuřáky (min. 20 balíčkoroků, čili 20 cigaret denně po dobu dvaceti let) ve věku 55–74 let. Všichni pacienti ve screenngu jsou bezpříznakoví.

Jde o vyšetření pomocí nízkodávkového CT. „To umožňuje odhalit malé nádory, jež bychom jinak poznali až se zpožděním. U malých nádorů u asymptomatických osob ve stadiu jedna či dvě, kterých je díky screeningu nalezeno mnoho, má člověk reálnou šanci na dlouhodobé nebo úplné vyléčení,“ vysvětluje výhody Koblížek.

Účast na programu není podmíněna zastavením kouření, nicméně ho důrazně doporučuje.

Dušnost a kašel jsou nejčastější příznaky téměř všech plicních onemocnění. Existují i nespecifické projevy, ale ty při odhalení nemoci moc nepomohou. „Nejde ale o nic typického, co by bylo možné doporučit pacientům jako varovný signál,“ říká Sova.

Lékaři proto radí soustředit se hlavně na prevenci. Základem je pravidelný pohyb. „Pobyt na čistém vzduchu a pravidelný pohyb ve smyslu chůze, jízdy na kole nebo plavání je zásadní pro to, aby měl člověk zdravé, plně rozvinuté plíce,“ říká Koblížek.

Velký vliv má i prostředí, v němž vyrůstáme – to už od nitroděložního vývoje až po prvních deset let života formuje velikost a funkci plic v dospělosti.

A samozřejmě je potřeba co nejvíce omezit kouření – ideálně se mu vyhnout úplně. Mladší generace sice méně sahá po klasických cigaretách, častěji ale po e-cigaretách. Jejich vliv na výskyt respiračních nemocí zatím není plně známý.

„Krátkodobé a laboratorní studie ukazují, že pára z e-cigaret obsahuje řadu chemických látek s prozánětlivým účinkem, které mohou vyvolat neinfekční zánět plic a průdušek. Existují první data, že by mohly být i potenciálně karcinogenní, ale množství karcinogenů je výrazně menší než u klasických cigaret,“ popisuje pneumolog.

Nejrizikovější jsou pro děti a mladistvé, které přitahují barevné obaly a sladké příchutě. Z pohledu zdraví plic ale platí jediné – žádná forma kouření není bezpečná.