Ten vlak už nám ujel, píší o plánované dopravní smršti za biliony čtenáři

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o velkých plánech státu na budování dopravní infrastruktury.

Tomáš Kučera: Ten vlak nám už ujel, ale můžeme to zpoždění mírnit a brzdit. Investice do dopravní infrastruktury jsou ty nejlépe zhodnocené peníze a rozhodně lepší než to všechno prošustrovat. Základem je získat dotace na dálnice a VRT, dotace nejsou potřeba na wifi lavičky, rozhlednu v každé dědině, dotace pro korporáty (které mají peněz dost) atd. Školství, zdravotnictví a doprava – to by měla být jediná ministerstva, kam by nějaké dotace měly jít, ostatní prostě zrušit, protože přínos je buď velmi sporadický, nebo jen zvyšuje zisk boháčům (a tím nemyslím jen Babiše).

Jarda Bartoněk: Dálniční známka je v ČR přesně tak drahá jako kvalita a rozsah dálniční sítě. Nemám problém s násobky ceny za násobně větší síť a lepší kvalitu.

František Sturm: Překvapivě to vypadá dobře, není tam nic, s čím bych nesouhlasil. Tak snad to vyjde, podobných plánů už tu pár bylo a nikdy se to nepovedlo dotáhnout. Tady to vypadá nadějně.

Jarmila Vrbová: Stát poprvé zkusil PPP projekt na probíhající stavbě části D4 a zdá se, že je to nejlepší cesta, jak zrychlit proces výstavby. Vložit částečnou zátěž na soukromý kapitál, kdy ten řídí finance a ručí za kvalitu, nese veškerá rizika. Poté se 25 let bude o silnici starat a při předávce státu musí být její kvalita vynikající. Tu stavbu jsem viděla a vzbudila můj zájem. Bylo to tam jako na mraveništi, pravděpodobně 24/7. No, ŘSD to nebylo.

Alena Vandevin: Myslím, že vlak už nám dávno ujel a tímto tempem ho nedoženeme. Proč se neučíme tam, kde to umí nejlépe (alespoň v Evropě). V Nizozemsku jsou nejlepší silnice v Evropě. Povolovací řízení tam taky trvá roky, ale když už se začne stavět, tak jsou schopní postavit cca 100 km dálnice v jednom projektu během jednoho roku! A těch projektů běží spousta současně. A v kvalitě, o které se nám tady ani nesní. Opravy tam probíhají převážně v noci. Ráno už jedete po opraveném úseku.

František Smejkal: Dobudovat konečně infrastrukturu je opravdu potřeba. Ale doufám, že většinu bude platit EU, a ne ČR. Protože my jsme opravdu dopravní křižovatkou v srdci Evropy. A třeba VRT na našem území má daleko vyšší význam pro obyvatele Berlína či Vídně než pro obyvatele Prahy či Brna. A to nemluvím o obyvatelích vesnic, kterým VRT povede za humny a jen rozdělí krajinu.

Karel Štrupl: Já tomu asi nerozumím. Je sice krásné, že chtějí udělat lepší infrastrukturu, ale jestli se zde říká, že v průběhu 10 let vystaví 400 km dálnic, tak je to 40 km za rok. Srovnávají to s Polskem, které dělá 280 km ročně. Touhle rychlostí výstavby ten vlak bude ujíždět dál, pořad nevidím rozdíl, jenom spoustu vyhozených peněz a žádné zlepšení a za 10 let na tom budeme pořád stejně. Je krásné tu mluvit o výstavbě železnic, ale jestli jsme středem Evropy pro dopravu kamionů, tak je potřeba dát dohromady dálnice a udělat konečně obchvat kolem Prahy.

Antonín Václavík: Vysokorychlostní železniční koridory jsou extrémně drahé. Místo nich by se měly rozšiřovat klasické tratě s rychlostí do 140 km, investovat do vlaků a zabezpečení, a zvýšit tím spolehlivost spojení. Argument, že rychlovlaky zlepší dojíždění za prací, je nesmyslný.

Petr Bořil: Dálnice rozhodně ano, ale co se vysokorychlostní železnice týká, tak je to škoda pozemků. Pro naši malou zemi bez významu. Ta bude sloužit okolním zemím a tranzitu přes nás. Pro naše občany přínos minimální, rychlovlaky by stavěly jen v Praze, pro nákladní dopravu úplně zbytečné. Jsme malá země.

Karel Rotbauer: Je to košatý problém, ale zdůrazním jen dva aspekty. Pořád se mluví o přiblížení místa výroby k místu spotřeby, zaměstnání k bydlišti, omezení cestování jako velké ekologické zátěže. My chceme v naší malé republice cestovat víc a víc. Všechny cesty míří do Prahy a budujeme jedinou aglomeraci. Zbytek republiky – jeden velký satelit bez pracovních příležitostí. Jenom se posílí dnešní pragocentrismus.